Sněmovna zřejmě rozšíří hrazení některých dobrovolných očkování z pojištění

20 května, 2021
by Redakce

Hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě my měli mít podle doporučení výboru lidé starší 50 let a proti invazivním meningokokovým infekcím děti do jednoho roku věku místo do šesti měsíců a nově také od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku. Změny by se mohly týkat rovněž hrazení očkování proti lidskému papilomaviru a proti chřipce. Proti chřipce mají mít podle podpořené úpravy hrazené očkování i zdravotníci a další odborní pracovníci ve zdravotnictví.

Spor se v dolní komoře vede o postavení pacientských organizací. Zdravotnický výbor podpořil pozměňovací návrh, aby mohly mít výhradně právní podobu spolku. Část opozice prosazuje, aby mohly veřejnost zastupovat také ústavy či obecně prospěšné společnosti, jejichž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů. Sněmovní plénum by mělo tyto úpravy podle stanoviska výboru zamítnout.

Nejzásadnější je ve vládní novele podle dřívějších informací z ministerstva zdravotnictví změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. Měla by tuto léčbu více zpřístupnit. Zákon upravuje také třeba proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý rok.

Zdravotní sestry podle novely dostanou pravomoc předepisovat některé pomůcky a praktičtí lékaři nové léky. Předloha také zvyšuje hraniční věk ženy pro hrazené umělé oplodnění o rok na 40 let. Dostupnější péči by mohla přinést pacientům s vážnými ortodontickými vadami, jako jsou rozštěpy a vrozené nebo systémové vady.

Sněmovna by podle doporučení výboru měla novelou upravit právo na přítomnost rodiče při celodenní hospitalizaci dítěte. Naopak by neměla uzákonit dispenzační taxu, tedy odměnu poskytovateli lékárenské péče za výdej léku, a zřejmě ani hrazení těch služeb porodním asistentkám, které ženám v šestinedělí neindikoval lékař.

Zpravodaj

VZP: Příjmy z pojištění se zatím propadají velmi mírně

29 června, 202018 července, 2020
by redakce

Praha 29. června (ČTK) – Příjmy z veřejného zdravotního pojištění se podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka podle dat za květen a odhadů za červen zatím propadají velmi mírně. Řekl to na tiskové konferenci po dnešním jednání správní rady největší české zdravotní pojišťovny. Podle místopředsedy správní rady Jiřího Běhounka (ČSSD) počítá VZP s příjmy asi o 14 miliard korun nižšími, než bylo plánováno. Náklady budou naopak asi o čtyři miliardy vyšší, dodal Kabátek.

„Jakékoliv odhady jsou problematické. Pracujeme s trochu pesimističtější predikcí než ministerstvo financí, s nezaměstnaností vyšší asi o 50.000 občanů a nižším růstem průběžné mzdy,“ řekl Kabátek. Počítá proto se zapojením části úspor na běžném účtu z minulých let.

Podle Běhounka je za leden až květen pojišťovna, jejímiž klienty je asi 5,9 milionu obyvatel ČR, zhruba 300 milionů korun v plusu. „Za těch pět měsíců je menší náklad na zdravotní služby,“ uvedl. Podle Kabátka ale modely zohledňující kompenzační vyhlášku do konce roku počítají zhruba se čtyřmi miliardami korun navíc proti zdravotně pojistnému plánu, tedy loni naplánovaným nákladům na letošní rok.

Příjmy budou naopak proti plánu odhadem o 14 miliard nižší. „Věříme, že zvýšením plateb za státní pojištěnce se to podaří vyrovnat, ale ne tak, abychom byli se zdravotně pojistným plánem na nule,“ řekl Běhounek. Přesnější odhady chce správní rada VZP projednat v srpnu, v červenci by měla být k dispozici přesnější predikce ministerstva financí.

Podle Kabátka pojišťovna pro letošek počítá se zapojením peněz, které má na běžném účtu. Finanční stabilitě pomůže také zvýšení plateb za státní pojištěnce. „Letos nepočítáme s tím, že bychom měli finanční problémy. Budeme schopni platit závazky našim poskytovatelům včas,“ dodal ředitel. Kompenzační vyhláška počítá s tím, že systém veřejného zdravotního pojištění bude hospodařit s asi 354 miliardami korun. Původní úhrady pro letošní rok byly 346 miliard.

Pro příští rok je podle něj reálný růst nákladů na zdravotní služby zhruba ve výši tří až čtyř procent letošního roku. Pojišťovny se o tom dohody s jednotlivými segmenty zdravotní péče, chybí dohoda s nemocnicemi. Těm proto stanoví úhrady pro příští rok na podzim ministerstvo úhradovou vyhláškou. „Dá se říct, že příští rok je z hlediska ekonomické stability spíše optimistický,“ uvedl Kabátek.

van jw

Zpravodaj

Růst zdravotních plateb státu za jeho pojištěnce Senát schválí

28 dubna, 202018 července, 2020
by redakce

Praha 28. dubna (ČTK) – Růst plateb státu do veřejného zdravotního pojištění za jeho pojištěnce Senát zřejmě schválí. Doporučil mu to dnes zdravotnický výbor. Platby se mají zvýšit kvůli koronavirové krizi podle vládní novely od června o 500 korun měsíčně a od příštího roku o dalších 200 korun z nynějších 1067 korun za měsíc. Senátní plénum by mělo předlohu projednat ve středu.

Senátní hospodářský výbor navrhl doprovodné usnesení, podle kterého by vláda měla navrhnout systémový a předvídatelný postup stanovení vyměřovacího základu, z něhož se částka odvozuje.

Stát platí zdravotní pojištění například za děti, důchodce, nezaměstnané a za vězně. Celkem jde o více než 5,9 milionu lidí. Zvýšením plateb letos stoupnou výdaje státu zhruba o 20 miliard korun a příští rok o 50 miliard korun, stojí v důvodové zprávě. Skutečné částky ale budou podle zdůvodnění záviset zejména na vývoji nezaměstnanosti.

Veřejné zdravotní pojištění letos ztratí asi osm miliard korun v souvislosti s úlevami plateb drobných podnikatelů do systému. Propad ekonomiky pak bude podle důvodové zprávy znamenat výpadek 30 až 40 miliard korun. Naopak výdaje systému zdravotního pojištění kvůli nemoci covid-19 řádově o miliardy korun vzrostou.

mbc jw

Zpravodaj

Průzkum: Na horách se někdy zranila čtvrtina Čechů

29 února, 20203 srpna, 2020
by redakce

Praha 29. února (ČTK) – Úraz na horách někdy zažila čtvrtina Čechů, dvě procenta lidí přiznala, že zranění způsobila jinému lyžaři. Největší počet srážek a úrazů na sjezdovkách se stává o jarních prázdninách. V té době na hory vyráží 60 procent lyžařů. Vyplývá z průzkumu ERV Evropské pojišťovny. Na hory do zahraničí vyrazí každý šestý Čech.

Na konci loňské zimní sezony pojišťovna v meziročním srovnání evidovala o 11 procent zranění na horách více. Mezi nejčastější zranění patří úrazy kolenních vazů, zlomeniny nohou, zranění zápěstí či loktů. Příčinou nejvážnějších úrazů jsou podle mluvčího ERV Evropské pojišťovny Vlastimila Divokého srážky lyžařů. „Dochází při nich ke komplikovaným zlomeninám, úrazům hlavy a páteře,“ uvedl. Viník nehody je navíc podle něj povinen uhradit škody na zdraví poškozeného, náklady na jeho léčení, rehabilitaci, přepravu, ale i ušlý zisk, bolestné nebo právníky. Zranění zahraničního lyžaře tak může viníka stát podle pojišťovny od 560.000 do 2,8 milionu korun.

Cestovní pojištění si podle průzkumu nesjedná každý desátý Čech. Ve většině zdravotnických zařízení v zahraničních střediscích je soukromá a nelze v nich tak uplatnit Evropský průkaz zdravotního pojištění. Neobsahuje pojištění odpovědnosti, omezení má i v případě, že se lyžař zraní sám.

Podle průzkumu se 63 procent Čechů věnuje sjezdovému lyžování, na snowboardu jezdí 13 procent lidí, třetina Čechů preferuje běžky.

Ceník zákroků v Alpách (rozmezí obvyklých cen):

ambulantní ošetření naražených zad	5500 korun
ambulantní ošetření zlomené ruky (s následnou operací v ČR)	28.000 korun
operace natržených kolenních vazů	112.000 až 126.000 korun
operace komplikované nebo otevřené zlomeniny	400.000 korun
operace komplikovaného úrazu hlavy nebo páteře	570.000 korun
převoz sanitkou do ČR	30.000 až 70.000 korun
svoz vrtulníkem ze sjezdovky	55.000 až 84.000 korun
zranění zahraničního lyžaře	560.000 až 2,8 milionu korun

Zdroj: ERV Evropská pojišťovna

jif jw

Aktuálně

Nemocenské pojištění skončilo loni po 10 letech v minusu 3 mld…

17 února, 202018 července, 2020
by redakce

Praha 17. února (ČTK) – Nemocenské pojištění se loni poprvé po deseti letech propadlo do minusu. Schodek dosáhl tří miliard korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na nemocenských odvodech úřad vybral 35,86 miliardy korun a na nemocenských dávkách vyplatil 38,89 miliardy.

Nejvyšší přebytek nemocenského za poslední roky byl v roce 2012, kdy dosahoval 5,6 miliardy korun. Od té doby se postupně ztenčoval. Předloni činil 630 milionů korun. Vyplacená suma roste rychleji než vybraná. Předloni úřad vedle nemocenské či mateřské začal vyplácet totiž i otcovskou a dlouhodobé ošetřovné.

Nemocným loni správa na nemocenských dávkách poslala 26,67 miliardy korun. O rok dřív byla suma o čtyři miliardy nižší. V roce 2017 činila 18,29 miliardy. Nemocenskou úřad vyplácí od 15. dne nemoci. Do té doby dostávají nemocní pracovníci náhradu mzdy od zaměstnavatelů. Těm se loni od července snížily odvody poté, co se zrušila karenční doba a firmy a instituce začaly poskytovat náhradu výdělku i za první tři dny stonání. Sazba pojistného klesla z 2,3 procenta na 2,1 procenta.

Na ošetřovné se loni vydala částka 1,73 miliardy korun. O rok dřív to bylo ve srovnání s loňskem o sto milionů méně a o dva roky dřív o 330 milionů méně. Do mateřské loni putovalo 10,1 miliardy korun. Je to o 700 milionů víc než v roce 2018 a o téměř 1,5 miliardy víc než v roce 2017.

Otcové si loni na otcovské vybrali z nemocenského pojištění 270 milionů korun. Předloni, kdy se placené otcovské týdenní volno po narození potomka zavedlo, to bylo 220 milionů. Na dlouhodobé ošetřovné, které si může na péči o blízkého za určitých podmínek vzít člověk až na tři měsíce, putovalo v minulém roce 110 milionů. Předloni, kdy se dávka začala poskytovat, to bylo kolem 30 milionů.

Od roku 2008 do loňska byl systém nemocenského pojištění v deficitu jen dvakrát. Kromě minulého roku se do červených čísel dostal v krizovém roce 2009. Tehdy schodek činil 2,7 miliardy korun.

Nemocenské dávky odpovídají stanovenému procentu z vyměřovacího základu. Do něj se z výdělku započítá určitá část podle jeho výše. Hranice částek, které se do základu zahrnují, se každý rok zvyšují. Zvedají se tak i poskytované příspěvky z nemocenského pojištění. Mateřská a otcovská činí 70 procent základu, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné 60 procent a nemocenská od 15. do 30. dne 60 procent, další měsíc 66 procent a od třetího měsíce stonání pak 72 procent.

Tabulka s příjmy, výdaji a schodkem nemocenského pojištění v jednotlivých letech v miliardách korun.

Rok	Příjmy	Výdaje	Schodek
2008	46,7	31,9	14,8
2009	23,4	26	– 2,7
2010	24,1	22,8	1,3
2011	24,7	21,5	3,2
2012	24,9	19,4	5,6
2013	25,1	20,1	5
2014	26	22,1	3,9
2015	27,4	24,1	3,3
2016	28,5	26,3	2,2
2017	31,5	28,3	3,2
2018	34,6	34	0,6
2019	35,9	38,9	– 3

* částky jsou zaokrouhleny

Zdroj: Příjmy a výdaje nemocenského pojištění 2008-2016, přehledvybraných statistických ukazatelů, ČSSZ
Kateřina Krausová rot

Kalendář akcí

Srpen 2021

Srpen

29

Srpen

30

Srpen

31

Září

1

Září

2

Září

3

Září

4

Září

5

Září

6

Září

7

Září

8

Září

9

Září

10

Září

11

Září

12

Září

13

Září

14

Září

15

Září

16

Září

17

Září

18

Září

19

Září

20

Září

21

Září

22

Září

23

Září

24

Září

25

Září

26

Září

27

Září

28

Září

29

Září

30

Říjen

1

Říjen

2

Newsletter