Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
    • Aktuálně
    • Prevence a léčba
    • Děti a mateřství
    • České zdravotnictví
    • Sex a intimní zdraví
    • Výzkumy a studie
  • Akce
  • Kontakt
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Průzkum: Devět z deseti Čechů by chtělo více typů zdravotního…

  • 17 října, 2022
  • by andrlovak1

Jako největší riziko vnímají Češi neschopnost postarat se o sebe ve stáří, obává se ho 73 procent z nich. „Nesoběstačnost v případě invalidity či jiných onemocnění je velkým problémem, který klade velkou fyzickou, psychickou i finanční zátěž na rodinné příslušníky. A situace se bude zhoršovat. Vlivem stárnutí populace se v následujících 20 letech zdvojnásobí počet osob, které se nemohou postarat sami o sebe,“ uvedla zástupkyně ředitele asociace Helena Zavázalová.

 

Právě pojištění pro případ dlouhodobé péče a nesoběstačnosti je tak pro Čechy tím nejvíce atraktivním. Obecně by ho uvítalo 69 procent respondentů a zájem o něj projevilo 53 procent respondentů. „Z dnešních přibližně 360.000 osob se kolem roku 2060 dostaneme na 1,1 milionu lidí pobírajících příspěvek na péči. Nedostatek kapacit i financí se bude dále prohlubovat a bude potřeba do systému dostat nové zdroje. Těmi může být právě soukromé pojištění,“ doplnil pojistný analytik asociace Petr Jedlička.

 

Mezi další přání Čechů jsou lepší typy zdravotnického materiálu a pomůcek. Možnost je připojistit připouští 37 procent Čechů a zájem o takové pojištění by jich mělo 26 procent. Zaujalo je také pojištění stomatologické péče a porodnictví. Umožněno by mělo být podle 36 procent a zájem by o něj projevilo 30 procent dotázaných.

 

„Zájem o komerční připojištění ve stomatologii a porodnictví zaznamenal velký meziroční posun o devět procentních bodů. Zájem o takový produkt by mělo 30 procent respondentů a podle 36 procent by mělo být umožněno,“ upozornil Jana Hamanová z agentury SC&C, která průzkum dělala. Důvodem je to, že se od ledna změnil sazebník pro zubní techniky, zdražily tak protetické výrobky, tedy zubní korunky, můstky nebo snímací náhrady. Problémem je i nedostatečná kapacita zubních lékařů a dlouhé čekací lhůty na ošetření či přímo odmítání pacientů.

 

„Doplňková péče je určitě cesta, kterou lze do českého zdravotnictví legálně přinést další peníze. Bez úplatků lékařům a postranních plateb zdravotnickým zařízením. Ostatně v řadě zemí je takové připojištění zcela běžnou a funkční záležitostí,“ upozornila Zavázalová. Doplňkové pojištění na systematickou spoluúčast funguje podle ní například ve Francii nebo Slovinsku, kde jsou doplatky u lékaře významné.

 

Naopak Čechy příliš nezaujalo pojištění alternativní medicíny a homeopatie, které by uvítalo osm procent lidí a sjednalo by si ho šest procent respondentů. Zájem není ani o kosmetickou chirurgii či možnost zvolit si operatéra.

 

České zdravotnictví

VZP dosud registrovala 298.900 uprchlíků, z nich 85 pct tvoří…

  • 25 dubna, 2022
  • by andrlovak1

Speciální vízum ke strpění či k dočasné ochraně v Česku získalo za dva měsíce války 308.000 lidí z Ukrajiny. S tímto vízem mají nárok na veřejné zdravotní pojištění. Uprchlíci se mohou registrovat u kterékoliv ze sedmi zdravotních pojišťoven. VZP má pobočky přímo v krajských asistenčních centrech pomoci, ostatní pojišťovny přihlašují nové pojištěnce ve svých pracovištích.

 

Podle Philippa VZP zaregistrovala k dnešku 298.900 příchozích z Ukrajiny. Z nich je zhruba 119.000 dětí do 18 let, 136.000 žen a 44.000 mužů. Desetina dospělých zdravotní odvody už hradí sama. Našli si zaměstnání, nebo se stali živnostníkem. „Platí vyšší úhradu, než platí stát,“ podotkl Philipp. Podle něj zdravotní pojištění platí šest procent všech registrovaných ukrajinských pojištěnců. Stát na osobu posílá měsíčně 1967 korun.

 

VZP odhaduje, že by letos mohla zajišťovat péči celkem 362.000 příchozích z válečných oblastí. Pokud by pracovala a odváděla si pojistné zhruba desetina z nich, tedy kolem 36.000 dospělých, očekává od nich pojišťovna příjem 0,8 miliardy korun. Za zbývajících 90 procent by platil stát, podle odhadů by mohl poskytnout 3,6 miliardy korun. Celkové příjmy by tak činily 4,4 miliardy. Vedení VZP počítá s tím, že by zdravotní péče pro uprchlíky mohla stát 7,1 miliardy korun.

 

 

 

 

 

 

České zdravotnictví

Válek: Veřejné zdravotní pojištění by se mělo plánovat na…

  • 3 prosince, 20213 prosince, 2021
  • by andrlovak1

Podle Válka má stát data o tom, jak se bude vyvíjet průměrný věk obyvatel a kolik bude státních pojištěnců. „Proto musí existovat mechanismus, který prováže úhradu za státní pojištěnce s tím, jak se vyvíjí ekonomika státu,“ řekl. Státních pojištěnců je asi 5,9 milionu, jde o děti, nezaměstnané, seniory nebo vězně. Každý měsíc za ně stát letos odvádí 1767 korun, příští rok to bude 1967 korun. „Jeden z obrovských problémů českého zdravotnictví je, že plánuje meziročně,“ dodal.

 

Model pravidelné valorizace podle něj vychází z návrhu bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Navázaný bude na vývoj ekonomiky. „Když se státu daří dobře a zlepšuje se, tak to podle nějakého koeficientu narůstá. Koeficient není fixní, ale je provázaný s hospodařením státu,“ uvedl. Když ekonomika stagnuje či klesá, koeficient neklesá, ale zůstává stejný. Díky tomu podle Válka mají pojišťovny i poskytovatelé zdravotní péče jasnou představu, kolik peněz budou mít za rok či za dva roky.

 

„Netuším, jak rychle se to podaří, protože to musí být hodně dobře vydiskutované a rezistentní vůči změnám složení Parlamentu,“ dodal s tím, že na návrhu už pracuje. Financování musí podle něj také odpovídat růstu nákladů na zdravotní péči. Ten se ale kvůli čím dál většímu podílu personalizované medicíny, založené na nových drahých léčebných metodách, velmi obtížně předvídá.

 

Z dohodovacího řízení, při kterém v létě jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých segmentů, o rozdělení nákladů na zdravotní péči na následující rok, by měly podle Válka vycházet finanční plány na tři roky. Každý rok by se upravovaly jen úhrady za nové technologie, postupy nebo léky.

Úhrada za diagnózu

„Chtěl bych, abychom se víc a víc posouvali k úhradě za diagnózu,“ uvedl. Úhradový systém nazývaný DRG se v ČR postupně zavádí už několik let, v některých segmentech péče už tak pojišťovny platí. Sjednocují se platby za pacienty se stejnou nemocí, ve stejném stavu a stejném typu nemocnice. Vychází z klinických doporučených postupů odborných společností, jak léčit jednotlivé diagnózy. „Klinické doporučené postupy nedefinují, co je maximum, ale co je nepodkročitelný standart,“ dodal Válek. Zároveň podle něj umožní definovat péči, které musí být hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

 

Současný postup založený na úhradě podle počtu vyšetření nebo zdravotních výkonů podle Válka vede k tomu, že se nemocnice soustředí na kvantitu, která jim přináší víc peněz. Platba za diagnózu zohlední kvalitu a co nejrychlejší vyléčení pacienta. Válek doufá, že se mu změnu podaří aspoň nastartovat, když už ne realizovat. „Pokud se dohodneme, že to spustíme, tak pak si úplně nedokážu představit, co by mě mohlo zastavit,“ dodal.

 

Léčbu některých nemocí je podle Válka potřeba lépe centralizovat, než dát přednost snadné dostupnosti v každé nemocnici. „Pokud chci kvalitu zvyšovat, musím některé výkony koncentrovat. Aby je člověk dělal dobře, musí jich dělat hodně a pacientů je omezený počet,“ vysvětlil. Parametry by podle něj měly nastavit odborné lékařské společnosti, kterým chce pro to dát i konkrétní nástroje a rozhodovací pravomoc.

 

Posílení dopravy

Další z priorit nové vlády v oblasti zdravotnictví je regionální dostupnost péče, která ale zatím podle Válka není dobře definovaná. „V případě akutní péče, kdy zachraňuji pacientovi život, je daleko lepší posílit efektivitu dopravy do nemocnic, které jsou schopny zajistit 24hodinovou akutní péči, než se snažit nalákat do periférie specialistu,“ uvedl.

 

Pro každou část České republiky je podle něj optimální jiné řešení. „Pokud nejsem schopen najít kvalitního lékaře, musím hledat jiné cesty,“ dodal s tím, že dostupnost nemůže mít přednost před kvalitou. V některých malých obcích je tak podle něj zaplatit pacientům třeba dopravu k lékaři do větší obce, protože stejně by museli cestovat do lékárny nebo na odborná vyšetření. Hlavní roli ve tvorbě této sítě musí podle něj hrát zdravotní pojišťovny.

 

Na péči nebo prevenci, kterou si lidé teď sami ve zdravotnických zařízeních platí, by se podle Válka do budoucna mohli připojistit v rámci svého zdravotního pojištění. Jako příklad uvedl komplexní preventivní onkologické prohlídky. Ty si někteří lidé platí, aby jim odhalily rizika různých druhů rakoviny. Stojí řádově tisíce korun a zdravotní pojišťovny je nehradí. Jednotlivá vyšetření v nich obsažená pojišťovny platí na doporučení lékaře nebo preventivně lidem v určitém věku. Stát organizuje takové screeningy například k rakovině prsu, tlustého střeva a konečníku nebo plic.

 

Prevence

Pojišťovny by také podle něj měly zohlednit, jestli se lidé o své zdraví aktivně starají, například chodí na preventivní prohlídky k praktickému lékaři. Takoví by naopak mohli mít výhody, třeba zdarma právě podobnou komplexní onkologickou prohlídku.

 

Trestat lidi, kteří se naopak o zdraví nestarají, ale podle Válka vhodné není, přestože je to lákavé. „Smysl solidárního pojištění je, že někdo má štěstí a někdo má smůlu. Ten, kdo má štěstí, je zdravý,(…), ale solidárně přispívá těm, co mají smůlu,“ uvedl. Otevřít debatu o tom, jestli své zdraví ničí obézní, kuřák nebo třeba alkoholik, a ty pak postihovat, označil za začátek cesty do pekel, která pak nejde zastavit.

Aktuálně

Sněmovna zřejmě rozšíří hrazení některých dobrovolných očkování z pojištění

  • 20 května, 2021
  • by andrlovak1

Hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě my měli mít podle doporučení výboru lidé starší 50 let a proti invazivním meningokokovým infekcím děti do jednoho roku věku místo do šesti měsíců a nově také od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku. Změny by se mohly týkat rovněž hrazení očkování proti lidskému papilomaviru a proti chřipce. Proti chřipce mají mít podle podpořené úpravy hrazené očkování i zdravotníci a další odborní pracovníci ve zdravotnictví.

Spor se v dolní komoře vede o postavení pacientských organizací. Zdravotnický výbor podpořil pozměňovací návrh, aby mohly mít výhradně právní podobu spolku. Část opozice prosazuje, aby mohly veřejnost zastupovat také ústavy či obecně prospěšné společnosti, jejichž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů. Sněmovní plénum by mělo tyto úpravy podle stanoviska výboru zamítnout.

Nejzásadnější je ve vládní novele podle dřívějších informací z ministerstva zdravotnictví změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. Měla by tuto léčbu více zpřístupnit. Zákon upravuje také třeba proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý rok.

Zdravotní sestry podle novely dostanou pravomoc předepisovat některé pomůcky a praktičtí lékaři nové léky. Předloha také zvyšuje hraniční věk ženy pro hrazené umělé oplodnění o rok na 40 let. Dostupnější péči by mohla přinést pacientům s vážnými ortodontickými vadami, jako jsou rozštěpy a vrozené nebo systémové vady.

Sněmovna by podle doporučení výboru měla novelou upravit právo na přítomnost rodiče při celodenní hospitalizaci dítěte. Naopak by neměla uzákonit dispenzační taxu, tedy odměnu poskytovateli lékárenské péče za výdej léku, a zřejmě ani hrazení těch služeb porodním asistentkám, které ženám v šestinedělí neindikoval lékař.

Zpravodaj

VZP: Příjmy z pojištění se zatím propadají velmi mírně

  • 29 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 29. června (ČTK) – Příjmy z veřejného zdravotního pojištění se podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka podle dat za květen a odhadů za červen zatím propadají velmi mírně. Řekl to na tiskové konferenci po dnešním jednání správní rady největší české zdravotní pojišťovny. Podle místopředsedy správní rady Jiřího Běhounka (ČSSD) počítá VZP s příjmy asi o 14 miliard korun nižšími, než bylo plánováno. Náklady budou naopak asi o čtyři miliardy vyšší, dodal Kabátek.

„Jakékoliv odhady jsou problematické. Pracujeme s trochu pesimističtější predikcí než ministerstvo financí, s nezaměstnaností vyšší asi o 50.000 občanů a nižším růstem průběžné mzdy,“ řekl Kabátek. Počítá proto se zapojením části úspor na běžném účtu z minulých let.

Podle Běhounka je za leden až květen pojišťovna, jejímiž klienty je asi 5,9 milionu obyvatel ČR, zhruba 300 milionů korun v plusu. „Za těch pět měsíců je menší náklad na zdravotní služby,“ uvedl. Podle Kabátka ale modely zohledňující kompenzační vyhlášku do konce roku počítají zhruba se čtyřmi miliardami korun navíc proti zdravotně pojistnému plánu, tedy loni naplánovaným nákladům na letošní rok.

Příjmy budou naopak proti plánu odhadem o 14 miliard nižší. „Věříme, že zvýšením plateb za státní pojištěnce se to podaří vyrovnat, ale ne tak, abychom byli se zdravotně pojistným plánem na nule,“ řekl Běhounek. Přesnější odhady chce správní rada VZP projednat v srpnu, v červenci by měla být k dispozici přesnější predikce ministerstva financí.

Podle Kabátka pojišťovna pro letošek počítá se zapojením peněz, které má na běžném účtu. Finanční stabilitě pomůže také zvýšení plateb za státní pojištěnce. „Letos nepočítáme s tím, že bychom měli finanční problémy. Budeme schopni platit závazky našim poskytovatelům včas,“ dodal ředitel. Kompenzační vyhláška počítá s tím, že systém veřejného zdravotního pojištění bude hospodařit s asi 354 miliardami korun. Původní úhrady pro letošní rok byly 346 miliard.

Pro příští rok je podle něj reálný růst nákladů na zdravotní služby zhruba ve výši tří až čtyř procent letošního roku. Pojišťovny se o tom dohody s jednotlivými segmenty zdravotní péče, chybí dohoda s nemocnicemi. Těm proto stanoví úhrady pro příští rok na podzim ministerstvo úhradovou vyhláškou. „Dá se říct, že příští rok je z hlediska ekonomické stability spíše optimistický,“ uvedl Kabátek.

van jw

Zpravodaj

Růst zdravotních plateb státu za jeho pojištěnce Senát schválí

  • 28 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 28. dubna (ČTK) – Růst plateb státu do veřejného zdravotního pojištění za jeho pojištěnce Senát zřejmě schválí. Doporučil mu to dnes zdravotnický výbor. Platby se mají zvýšit kvůli koronavirové krizi podle vládní novely od června o 500 korun měsíčně a od příštího roku o dalších 200 korun z nynějších 1067 korun za měsíc. Senátní plénum by mělo předlohu projednat ve středu.

Senátní hospodářský výbor navrhl doprovodné usnesení, podle kterého by vláda měla navrhnout systémový a předvídatelný postup stanovení vyměřovacího základu, z něhož se částka odvozuje.

Stát platí zdravotní pojištění například za děti, důchodce, nezaměstnané a za vězně. Celkem jde o více než 5,9 milionu lidí. Zvýšením plateb letos stoupnou výdaje státu zhruba o 20 miliard korun a příští rok o 50 miliard korun, stojí v důvodové zprávě. Skutečné částky ale budou podle zdůvodnění záviset zejména na vývoji nezaměstnanosti.

Veřejné zdravotní pojištění letos ztratí asi osm miliard korun v souvislosti s úlevami plateb drobných podnikatelů do systému. Propad ekonomiky pak bude podle důvodové zprávy znamenat výpadek 30 až 40 miliard korun. Naopak výdaje systému zdravotního pojištění kvůli nemoci covid-19 řádově o miliardy korun vzrostou.

mbc jw

Zpravodaj

Průzkum: Na horách se někdy zranila čtvrtina Čechů

  • 29 února, 20203 srpna, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 29. února (ČTK) – Úraz na horách někdy zažila čtvrtina Čechů, dvě procenta lidí přiznala, že zranění způsobila jinému lyžaři. Největší počet srážek a úrazů na sjezdovkách se stává o jarních prázdninách. V té době na hory vyráží 60 procent lyžařů. Vyplývá z průzkumu ERV Evropské pojišťovny. Na hory do zahraničí vyrazí každý šestý Čech.

Na konci loňské zimní sezony pojišťovna v meziročním srovnání evidovala o 11 procent zranění na horách více. Mezi nejčastější zranění patří úrazy kolenních vazů, zlomeniny nohou, zranění zápěstí či loktů. Příčinou nejvážnějších úrazů jsou podle mluvčího ERV Evropské pojišťovny Vlastimila Divokého srážky lyžařů. „Dochází při nich ke komplikovaným zlomeninám, úrazům hlavy a páteře,“ uvedl. Viník nehody je navíc podle něj povinen uhradit škody na zdraví poškozeného, náklady na jeho léčení, rehabilitaci, přepravu, ale i ušlý zisk, bolestné nebo právníky. Zranění zahraničního lyžaře tak může viníka stát podle pojišťovny od 560.000 do 2,8 milionu korun.

Cestovní pojištění si podle průzkumu nesjedná každý desátý Čech. Ve většině zdravotnických zařízení v zahraničních střediscích je soukromá a nelze v nich tak uplatnit Evropský průkaz zdravotního pojištění. Neobsahuje pojištění odpovědnosti, omezení má i v případě, že se lyžař zraní sám.

Podle průzkumu se 63 procent Čechů věnuje sjezdovému lyžování, na snowboardu jezdí 13 procent lidí, třetina Čechů preferuje běžky.

Ceník zákroků v Alpách (rozmezí obvyklých cen):

ambulantní ošetření naražených zad5500 korun
ambulantní ošetření zlomené ruky (s následnou operací v ČR)28.000 korun
operace natržených kolenních vazů112.000 až 126.000 korun
operace komplikované nebo otevřené zlomeniny400.000 korun
operace komplikovaného úrazu hlavy nebo páteře570.000 korun
převoz sanitkou do ČR30.000 až 70.000 korun
svoz vrtulníkem ze sjezdovky55.000 až 84.000 korun
zranění zahraničního lyžaře560.000 až 2,8 milionu korun

Zdroj: ERV Evropská pojišťovna

 

jif jw

Aktuálně

Nemocenské pojištění skončilo loni po 10 letech v minusu 3 mld…

  • 17 února, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 17. února (ČTK) – Nemocenské pojištění se loni poprvé po deseti letech propadlo do minusu. Schodek dosáhl tří miliard korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na nemocenských odvodech úřad vybral 35,86 miliardy korun a na nemocenských dávkách vyplatil 38,89 miliardy.

Nejvyšší přebytek nemocenského za poslední roky byl v roce 2012, kdy dosahoval 5,6 miliardy korun. Od té doby se postupně ztenčoval. Předloni činil 630 milionů korun. Vyplacená suma roste rychleji než vybraná. Předloni úřad vedle nemocenské či mateřské začal vyplácet totiž i otcovskou a dlouhodobé ošetřovné.

Nemocným loni správa na nemocenských dávkách poslala 26,67 miliardy korun. O rok dřív byla suma o čtyři miliardy nižší. V roce 2017 činila 18,29 miliardy. Nemocenskou úřad vyplácí od 15. dne nemoci. Do té doby dostávají nemocní pracovníci náhradu mzdy od zaměstnavatelů. Těm se loni od července snížily odvody poté, co se zrušila karenční doba a firmy a instituce začaly poskytovat náhradu výdělku i za první tři dny stonání. Sazba pojistného klesla z 2,3 procenta na 2,1 procenta.

Na ošetřovné se loni vydala částka 1,73 miliardy korun. O rok dřív to bylo ve srovnání s loňskem o sto milionů méně a o dva roky dřív o 330 milionů méně. Do mateřské loni putovalo 10,1 miliardy korun. Je to o 700 milionů víc než v roce 2018 a o téměř 1,5 miliardy víc než v roce 2017.

Otcové si loni na otcovské vybrali z nemocenského pojištění 270 milionů korun. Předloni, kdy se placené otcovské týdenní volno po narození potomka zavedlo, to bylo 220 milionů. Na dlouhodobé ošetřovné, které si může na péči o blízkého za určitých podmínek vzít člověk až na tři měsíce, putovalo v minulém roce 110 milionů. Předloni, kdy se dávka začala poskytovat, to bylo kolem 30 milionů.

Od roku 2008 do loňska byl systém nemocenského pojištění v deficitu jen dvakrát. Kromě minulého roku se do červených čísel dostal v krizovém roce 2009. Tehdy schodek činil 2,7 miliardy korun.

Nemocenské dávky odpovídají stanovenému procentu z vyměřovacího základu. Do něj se z výdělku započítá určitá část podle jeho výše. Hranice částek, které se do základu zahrnují, se každý rok zvyšují. Zvedají se tak i poskytované příspěvky z nemocenského pojištění. Mateřská a otcovská činí 70 procent základu, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné 60 procent a nemocenská od 15. do 30. dne 60 procent, další měsíc 66 procent a od třetího měsíce stonání pak 72 procent.

Tabulka s příjmy, výdaji a schodkem nemocenského pojištění v jednotlivých letech v miliardách korun.

RokPříjmyVýdajeSchodek
200846,731,914,8
200923,426– 2,7
201024,122,81,3
201124,721,53,2
201224,919,45,6
201325,120,15
20142622,13,9
201527,424,13,3
201628,526,32,2
201731,528,33,2
201834,6340,6
201935,938,9– 3

* částky jsou zaokrouhleny

Zdroj: Příjmy a výdaje nemocenského pojištění 2008-2016, přehledvybraných statistických ukazatelů, ČSSZ
Kateřina Krausová rot

 

 

ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ S PSYCHÓZAMI

ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ S PSYCHÓZAMI

více
Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu MedNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Únor

Březen 2023

Duben
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
27
28
29
30
31
1
2
Březen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
3
4
5
6
7
8
9
Duben

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
10
11
12
13
14
15
16
Duben

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
17
18
19
20
21
22
23
Duben

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
24
25
26
27
28
29
30
Duben

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
1
2
3
4
5
6
7
Přidat akci

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.

Vyplněním e-mailové adresy a odesláním souhlasím s GDPR.

  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS