Průzkum: Devět z deseti Čechů by chtělo více typů zdravotního připojištění

Výzkumy a studie | 17. 10. 2022

Jako největší riziko vnímají Češi neschopnost postarat se o sebe ve stáří, obává se ho 73 procent z nich. „Nesoběstačnost v případě invalidity či jiných onemocnění je velkým problémem, který klade velkou fyzickou, psychickou i finanční zátěž na rodinné příslušníky. A situace se bude zhoršovat. Vlivem stárnutí populace se v následujících 20 letech zdvojnásobí počet osob, které se nemohou postarat sami o sebe,“ uvedla zástupkyně ředitele asociace Helena Zavázalová.

 

Právě pojištění pro případ dlouhodobé péče a nesoběstačnosti je tak pro Čechy tím nejvíce atraktivním. Obecně by ho uvítalo 69 procent respondentů a zájem o něj projevilo 53 procent respondentů. „Z dnešních přibližně 360.000 osob se kolem roku 2060 dostaneme na 1,1 milionu lidí pobírajících příspěvek na péči. Nedostatek kapacit i financí se bude dále prohlubovat a bude potřeba do systému dostat nové zdroje. Těmi může být právě soukromé pojištění,“ doplnil pojistný analytik asociace Petr Jedlička.

 

Mezi další přání Čechů jsou lepší typy zdravotnického materiálu a pomůcek. Možnost je připojistit připouští 37 procent Čechů a zájem o takové pojištění by jich mělo 26 procent. Zaujalo je také pojištění stomatologické péče a porodnictví. Umožněno by mělo být podle 36 procent a zájem by o něj projevilo 30 procent dotázaných.

 

„Zájem o komerční připojištění ve stomatologii a porodnictví zaznamenal velký meziroční posun o devět procentních bodů. Zájem o takový produkt by mělo 30 procent respondentů a podle 36 procent by mělo být umožněno,“ upozornil Jana Hamanová z agentury SC&C, která průzkum dělala. Důvodem je to, že se od ledna změnil sazebník pro zubní techniky, zdražily tak protetické výrobky, tedy zubní korunky, můstky nebo snímací náhrady. Problémem je i nedostatečná kapacita zubních lékařů a dlouhé čekací lhůty na ošetření či přímo odmítání pacientů.

 

„Doplňková péče je určitě cesta, kterou lze do českého zdravotnictví legálně přinést další peníze. Bez úplatků lékařům a postranních plateb zdravotnickým zařízením. Ostatně v řadě zemí je takové připojištění zcela běžnou a funkční záležitostí,“ upozornila Zavázalová. Doplňkové pojištění na systematickou spoluúčast funguje podle ní například ve Francii nebo Slovinsku, kde jsou doplatky u lékaře významné.

 

Naopak Čechy příliš nezaujalo pojištění alternativní medicíny a homeopatie, které by uvítalo osm procent lidí a sjednalo by si ho šest procent respondentů. Zájem není ani o kosmetickou chirurgii či možnost zvolit si operatéra.