Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2021-04-26
End: 2021-04-26
Location: Poděbradská 538/46

Vědci z Brna zjistili více o chování virů, může to vést…

4 května, 2021
by Redakce

Dosud vědci věděli, že se rhinovirus naváže na lidský protein a přichytí se na povrchu buňky. Protein poté vyšle do buňky signál, který způsobí, že buňka virus pohltí. Uvnitř buňky virus vypustí svůj genom s geneticky uloženou informací a převezme kontrolu nad buňkou, aby zajistil produkci nových virových částic.

Nebylo jasné, co způsobuje uvolnění genomu z viru, což ale tým okolo doktoranda Dominika Hrebíka zjistil. Dosud vědci spekulovali o tom, že uvolnění genomu nastává poté, co je vir vystavený kyselému prostředí lidského těla. Tým okolo Hrebíka to ale vyvrátil a zjistil, že genom se uvolňuje reakci s kyselým prostředím těla až ve chvíli, kdy se virus navázal na lidský protein buňky, přičemž právě tento protein hraje zásadní roli. „Abych potvrdil svou hypotézu, zkusil jsem další experiment, kde jsem vytvořil komplex viru a receptorů, který byl následně vystaven kyselému pH. Když jsem dal vzorek do kryo-elektronového mikroskopu, okamžitě jsem viděl, že téměř všechny viry uvolnil svůj genom,“ řekl Hrebík, který chování rhinovirů popsal v nedávno publikované studii.

Experimenty prováděné výzkumným týmem podle Jarour ověřily Hrebíkovu teorii, že receptor hraje klíčovou roli při uvolňování genomu. „To je skutečnost dosud neznámá. Objev by mohl vést k novým antivirovým terapiím založeným na principu blokování tvorby komplexu viru s receptory nebo blokování uvolňování genomu uvnitř buňky,“ dodala muvčí.

Rhinoviry podle ní patří mezi nejčastější příčiny infekcí, způsobují nachlazení a další respirační nemoci. Příznaky zahrnují bolest v krku, rýmu, ucpaný nos, kýchání a kašel. „Ačkoliv má onemocnění jen malé přímé zdravotní důsledky pro pacienty, je spojené s obrovskými náklady při zmeškání vyučování, práce i na vynaložené lékařské péči,“ uvedla Jarour.

České zdravotnictví

Lékaři se obávají dopadu epidemie na zdravotní stav chronicky…

28 dubna, 202129 dubna, 2021
by Redakce

Zatímco v předchozích letech zemřelo v ČR zhruba 110.000 až 112.000 lidí za rok, loni to bylo více než 130.000. Nemoci srdce a cév a nádory byly dosud dvě nejčastější příčiny úmrtí. Podle předsedy internistické společnosti Richarda Češky se v posledních letech situace zlepšovala, když v roce 1994 zemřelo na kardiovaskulární potíže 65.000 lidí, zatímco předloni to bylo 49.000. Stále je ale mortalita jedna z nejvyšších v EU.

Odborníci se ale obávají, že se trend může zhoršit, nejen kvůli epidemii covidu-19. „Hrozí, že progres, který přinesla lepší léčba, bude vyčerpán. A pokud něco nezměníme, mohou počty stoupnout do roku 2040 až o 41 procent,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Podle něj už se negativní trend v některých západních zemích projevuje.

Důvody jsou kromě stárnutí populace také obezita a fyzická neaktivita, které se v době epidemie ještě zhoršovaly. Například podle průzkumu agentury Ipsos zhruba třetina Čechů v době pandemie přibrala, a to v průměru o šest kilogramů.

Lidé se podle Linharta také báli jít do nemocnice nebo k lékaři a zanedbali prevenci nebo včasnou léčbu. „Řada pacientů se je zdráhala využít z obavy, že budou infikováni v nemocničních zařízeních nebo také proto, že jim bylo řečeno, že mají nejdříve volat svému lékaři,“ vysvětlil Linhart.

Podle něj představují tito lidé také část takzvaných nad úmrtí za loňský rok, tedy zemřelých navíc proti dlouhodobému průměru, které nelze přímo spojit s nákazou covidem. Podle statistik kardiologů loni v ČR asi o pětinu až čtvrtinu ubylo lékaři řešených infarktů. „Předpokládáme, že ti lidé do nemocnic nedoputovali,“ dodal Linhart. Přitom v léčbě infarktu je právě rychlost zákroku zásadní pro dobré zotavení pacienta.

Na co si dát pozor

Mezi nejčastější rizikové faktory kardiovaskulárních chorob patří kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoký obsah tuků v krvi, přičemž častěji jsou postižení muži. Dalšími důvody, které se podle Linharta ještě zhoršily v době epidemie, je sociální deprivace, stres, závislosti nebo spotřeba alkoholu. Se stárnutím populace přibývá lidí, kteří umírají na srdeční selhání, tedy opotřebení srdce, které pracuje méně.

Vliv mají podle kardiologů také socioekonomické faktory, více infarktů zaznamenávají v chudších regionech a u méně vzdělaných lidí. Kvůli ekonomickým dopadům boje s epidemií se tak obávají, že může těchto srdečních příhod ještě přibývat.

Podle Češky podobně může přibývat dalších srdečních a metabolických problémů, jako je ateroskleróza neboli kornatění cév a jejich následné ucpávání, vysoký krevní tlak nebo podíl tuků v krvi, cukrovka, srdeční selhání, ale i psychiatrické problémy. „Musíme rychle udělat nějakou akci, abychom situaci, kterou předvídáme, dokázali nějakým způsobem ovlivnit,“ uvedl s tím, že je třeba připravit plán prevence.

Například k diabetologům chodí na kontroly až o 30 procent méně pacientů než v době před pandemií koronaviru. Cukrovkáři se stále obávají nákazy a kvůli nedostatku pohybu někteří přibrali i osm kilo a více. Lékaři upozorňují, že odkládání návštěv je pro pacienty větším rizikem než koronavirus, jen při osobní kontrole je podle nich možné odhalit zhoršení nemoci nebo přidružené komplikace.

Zpravodaj

Studie: U britské varianty koronaviru je významně vyšší úmrtnost

11 března, 2021
by Redakce

Londýn 10. března (ČTK) – Po nákaze vysoce nakažlivou variantou koronaviru, která se poprvé objevila v Británii a následně se rozšířila po celém světě, umírá o desítky procent více lidí, než u dosud převládajících verzí viru. Podle agentury Reuters to vyplývá ze studie britských vědců zveřejněné dnes v odborném časopise British Medical Journal.

Badatelé srovnávali v Británii úmrtnost lidí nakažených novou variantou označovanou jako B.1.1.7 s úmrtností u dalších verzí viru. Takzvaná britská mutace koronaviru způsobila 227 úmrtí ve vzorku necelých 55.000 infikovaných osob, ze stejně velkého počtu nakažených jinými variantami zemřelo 141 lidí.

„Když to spojíme s její schopností rychle se šířit, činí to z B.1.1.7 hrozbu, kterou je potřeba brát vážně,“ řekl k závěru výzkumu jeho spoluautor Robert Challen.

B.1.1.7 obsahuje ve svém genetickém kódu 23 různých mutací, což je poměrně hodně. Vědci přitom již původně došli k závěru, že se kvůli některým změnám lépe šíří. Britské studie uvádějí, že se přenáší asi o 40 až 70 procent snáze, než dříve dominantní typy koronaviru.

Takzvanou britskou variantu objevili vědci poprvé loni v září, od té doby se rozšířila do více než stovky světových zemí. V ČR se podle víkendového sdělení ministra zdravotnictví Jana Blatného podílí asi na 50 procentech všech nákaz, v některých okresech to je však i 80 procent.

Zpravodaj

Studie: V době pandemie se u žen zvýšil stres, u mužů altruismus

12 ledna, 2021
by Redakce

Klecany (u Prahy) 12. ledna (ČTK) – V době pandemie nového typu koronaviru se u žen zvýšil stres, u mužů se zvýšilo altruistické chování. Vyplývá to z mezinárodní studie, do které je zapojený Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Obecně vzrostl čas strávený s médii. Do studie se zapojilo přes 200 výzkumníků a 115.000 lidí ze 150 zemí. Cílem studie, která stále pokračuje, je získat informace pro preventivní a sociální programy zaměřené na pandemii covidu-19 a na další budoucí pandemie. ČTK to dnes řekl mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Studie se zatím zúčastnilo přes 2300 respondentů z ČR, převažovaly ženy. „Zajímavým zjištěním je fakt, že v mnoha ohledech se během pandemie daří hůře ženám: zatímco téměř tři ženy z deseti uvedly výraznější zhoršení stresu, u mužů byl rozdíl nevýrazný. Zároveň ženy zaznamenaly významnější zhoršení v pocitech osamělosti a vzteku než muži,“ uvedla koordinátorka studie z NUDZ Denisa Manková. Podle ní byla u pětiny zúčastněných mužů zaznamenána zvýšená míra altruistického chování, zatímco u žen rozdíl patrný nebyl.

V mezigeneračním srovnání studie ukázala, že se pocit osamělosti zhoršil u mladších dospělých více než u ostatních skupin. Více času stráveného s médii uvedlo 60 procent odpovídajících.

Podle dosavadních výsledků lidé uváděli, že nejvíce jim pomáhá při vypořádání se s nepříjemnými pocity v době pandemie cvičení, věnování se koníčkům, práce i kontakt s dalšími lidmi. „Pro seniory byl nejefektivnější přímý osobní kontakt či interakce s druhými, užívání internetu, cvičení či chůze, smysluplný koníček a kupodivu taktéž práce z domova či z pracoviště,“ dodala Manková.

Do studie se může zapojit kdokoli, vědci by nyní nejvíce uvítali zapojení dětí od šesti let a adolescentů. Dotazník je možné anonymně vyplnit na www.coh-fit.com.

Zpravodaj

Důvěra v očkování kolísá, podrývají ji dezinformace, říká studie

11 září, 2020
by Lucie Fílová

Londýn 11. září (ČTK) – Očkovací programy ve světě ohrožuje polarizace politiky a dezinformace šířící se po internetu, upozorňuje nová studie, již zveřejnil odborný časopis The Lancet. Vedoucí výzkumu, jenž zahrnuje i Česko, upozorňuje, že zatímco svět napjatě čeká na první vakcínu proti covidu-19, vlády by měly věnovat pozornost tomu, jak obyvatelé vnímají očkování a reagovat na jejich případné znepokojení.

„Panují velké obavy o to, jak rychle bude vyvinuta vakcína (na covid-19), nicméně veřejnosti nejde tolik o rychlost, jako spíše o důkladnost, účinnost a bezpečnost,“ uvedla profesorka z Londýnské školy hygieny a tropického lékařství Heidi Larsonová, která výzkum vedla.

Studie mimo jiné odhalila, jak radikálně se liší názory na bezpečnost a účinnost vakcín v jednotlivých zemích. Kupříkladu Evropané jsou obecně vůči očkování skeptičtější než třeba Afričané. Nejvíce lidí reagovalo kladně na dotazy o důležitosti očkování v Iráku, Libérii a Senegalu, píše agentura Reuters.

Nicméně i v rámci Evropy je mezi jednotlivými státy obrovský rozdíl – zatímco v Litvě během výzkumu vyjádřilo důvěru ve vakcíny pouze 19 procent dotázaných, ve Finsku tak učinilo 66 procent obyvatel. V Polsku kampaň proti očkování srazila důvěru ve vakcíny o 11 procent za pouhý rok, upozorňuje agentura Bloomberg. Zatímco v roce 2018 tam „silně souhlasilo“ s bezpečností vakcín 64 procent dotázaných, loni to bylo jen 53 procent.

V Česku důvěra v bezpečnost vakcín podle studie za čtyři roky klesla. Zatímco v roce 2015 na dotaz, zda jsou vakcíny bezpečné, odpovědělo 41,84 procenta Čechů, že „silně souhlasí“, loni reagovalo stejně 38,95 procent obyvatel ČR. Naopak se vůbec nezměnil počet lidí, kteří na stejný dotaz odpověděli, že „silně nesouhlasí“ – jak v roce 2015, tak loni na něj takto odpovědělo 1,93 procenta dotázaných.

V některých evropských zemích, jako je Francie, Itálie, Irsko nebo Británie, pak důvěra obyvatel v očkování od roku 2015 vzrostla.

Naopak důvěra ve vakcíny za stejné období globálně nejvíce klesla v Indonésii, Pákistánu, Srbsku, Ázerbájdžánu, Afghánistánu a Nigérii. Podle Larsonové to souvisí s politickou nestabilitou v regionech, případně s náboženským extremismem.

„V některých zemích se více polarizují postoje. Více lidí se uchyluje k extrémům a buď silně nesouhlasí, nebo silně souhlasí,“ uvedla.

Například v Indonésii místní muslimští vůdci zpochybnili bezpečnost očkování proti spalničkám či zarděnkám a léčitelé propagují přírodní alternativy k vakcínám.

„Vnímání vakcín je mnohem proměnlivější, než bývalo. Celkově panuje ve světě mnohem více důvěry ve vakcíny. Ale nelze to brát jako fakt. Důvěra jde jednou nahoru, podruhé dolů,“ dodala Larsonová.

Pokud důvěra klesne, může to znamenat menší chuť lidí se nechat očkovat, zpoždění v očkování, a tudíž zvýšený výskyt nemocí, jako jsou spalničky, dětská obrna nebo zánět mozkových blan, jimž se dá očkováním předcházet.

Podle autorů studie je jejich výzkum dosud největší, jenž se věnuje důvěře lidí v očkování. Výzkumníci během čtyř let (od roku 2015 do 2019) zkoumali postoje více než 284.000 lidí ve 149 zemích.

ipl mka

Zpravodaj

Architekti představili možné využití areálu zlínské nemocnice

4 srpna, 2020
by Lucie Fílová

Zlín 4. srpna (ČTK) – Architekti ze dvou brněnských studií dnes ve Zlíně představili své návrhy na využití areálu Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně. Kraj chce postavit novou nemocnici na druhé straně města ve Zlíně-Malenovicích, s městem proto řeší využití nemocničního areálu. Kraj i město vybraly po dvou architektonických kancelářích, které zpracovaly urbanistické koncepce. Dvě kanceláře, které vybral kraj, své návrhy již dříve představily, dnes je prezentovaly brněnské společnosti knesl kynčl architekti a P.P. Architects, které vybralo město.

V nově vzniklé čtvrti o rozloze asi 20 hektarů by mohly být byty, sociální služby, administrativní i komerční prostory, návrhy také počítají s větším využitím řeky a vzniklá náplavka by měla být využita pro rekreaci a trávení volného času. Návrhy počítají se zachováním původních baťovských objektů v západní části areálu.

Kancelář knesl kynčl architekti navrhla zbourání budov v areálu, zachovává jen baťovské objekty v západní části. Respektuje zlínský koncept, nové domy by byly postaveny na tradičním baťovském skeletu, jde o univerzální čtyřpodlažní objekty, do kterých je možné umístit bydlení, školy nebo administrativu. „Území je rozčleněno základní páteřní třídou, hlavním bulvárem,“ řekl dnes ČTK architekt Jakub Kynčl. Komunikace na nábřeží bude jen pro pěší a cyklisty. Vznikne také nové náměstí. Hygienická stanice by měla mít novou budovu, návrh však nepočítá se sídlem záchranné služby, mohla by tam však několik let sloužit, než by byla čtvrť po etapách dostavěna.

Návrh ateliéru P.P. Architects počítá s výrazným kontaktem s nábřežím. Zachovává některé stávající objekty nemocnice, které je možné dále využít, také objekt krajské hygienické stanice a záchranné služby. V novém centrálním prostoru by mohly být byty, komerční prostory, navrženy jsou také parkovací domy. V západní části by mohl být prostor pro objekty pro seniory, také poliklinika.

Podle zlínského primátora Jiřího Korce (ANO) jsou všechny čtyři návrhy kvalitní. „Všechny počítají s většinovým bouráním objektů v areálu, každý jen v jiné míře,“ uvedl Korec. Ocenil návrh, který počítá s dopravním napojením areálu prodloužením třídy 2. května, čímž podél řeky Dřevnice vznikne prostor, kde by lidé mohli trávit volný čas.

Odborná porota by měla příští týden vybrat vítězný návrh, který by následně měli schválit radní města i kraje. Poté se podle Korce bude vítězná studie připomínkovat. Město ještě musí s krajem vyřešit případný prodej pozemků v nemocničním areálu, město má o ně zájem, nějaké objekty by však v území měl mít i kraj a stát.

jmk hj

Zpravodaj

Vědci z Brna zkoumali covid-19 u 84 dobrovolníků

8 července, 202018 července, 2020
by redakce

Brno 8. července (ČTK) – Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně (FNUSA-ICRC) zkoumali covid-19 u 84 dobrovolníků. Z nich 47 nemoc prodělalo a zbytek ne. Vzorky zdravých lidí vědci využili k prokázání, že mají neměřitelnou hladinu specifické imunity proti tomuto koronaviru. Podle toho lze jasně prokázat, kdo se s nemocí potkal, a kdo nikoliv. V tiskové zprávě to dnes uvedla Dana Lipovská, mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, pod kterou centrum spadá.

Vědci získali vzorky 84 dobrovolníků pro výzkum buněčné imunity. Nejdříve je nechali inkubovat s virovými proteiny a druhý den analyzovali na průtokovém cytometru. „Zjišťovali jsme, zda jsou mezi nimi buňky paměťové, které si tělo vytvoří výhradně po styku s onemocněním. Paměťové buňky pak ve zkumavce při styku s kousky viru reagují produkcí specifického interferonu. Díky tomu změříme, kolik takových buněk člověk má,“ uvedla vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC Irena Koutná.

Výzkumy přinesly poznatky. „Zjistili jsme, že variabilita paměťové stopy mezi lidmi, kteří nemoc prodělali, je velice široká. Jsou jedinci se slabou a silnou stopou. Velice důležité bude vědět, jak se počty buněk budou lišit zhruba za pět až šest měsíců, tedy budeme sledovat dynamiku úbytku počtu těchto buněk v čase,“ řekla Koutná. Data podle ní vědcům zodpoví na otázky, zda u pacientů, kteří nemoc prodělali, nemůže přijít třeba do půl roku znovu.

Na podzim se uskuteční druhá fáze projektu, kdy budou dárci znovu pozvaní k odběru krve, aby se mohl experiment zopakovat. „Tím bychom získali informaci o vývoji imunitního systému po určité době od infekce. A také bychom zjistili, zda je imunitní systém schopen reagovat na SARS COV2 se stejnou intenzitou a jestli jsou zapojeny stejné subpopulace imunitních buněk nebo se spektrum změnilo,“ řekla Koutná.

Centrum chce data publikovat a představit odborné veřejnosti, jak se chová paměťová imunita. Zároveň chce diskutovat o tom, zda pacienti s vysokou mírou buněčné imunity mohou sloužit jako dárci specifických buněk pro léčbu akutně závažně nemocných.

hor kš

Zpravodaj

Studie: Za polovinu nákaz v USA může „tichý přenos“ koronaviru

7 července, 202018 července, 2020
by redakce

Washington 7. července (ČTK) – Přibližně polovina lidí, kteří se ve Spojených státech nakazili koronavirem SARS-CoV-2, se infikovala od někoho, kdo neměl příznaky nemoci covid-19. Uvádí to americká studie zveřejněná v pondělí v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Rozsah „tichého přenosu“ viru její autoři odhadovali na základě existujících poznatků o jeho šíření.

Televize CNN vysvětluje, že „tichý přenos“ je souhrnné označení pro případy, kdy nákazu šíří pre-symptomatické nebo asymptomatické osoby. V prvním případě jde o infikované lidi, u nichž se nákaza projeví až později, asymptomatické případy jsou takové, kde nakažený člověk žádné příznaky za celou dobu nepocítí.

Tým vědců vedený epidemioložkou z Yaleovy univerzity Alison Galvaniovou vypočítal, že pre-symptomatický přenos stojí za 47 až 48 procenty všech nákaz v USA, zatímco asymptomatický za 3,4 až 6,6 procenty. Jejich model vycházel z dřívějších modelů o šíření viru a jiných studií, které přenosu od lidí bez příznaků připisovaly až 30 procent všech nákaz.

Rozsah skrytého postupu infekce pak dokládají dnešní data britského statistického úřadu ONS. Ta naznačují, že jen malá část lidí pozitivně testovaných na koronavirus v den odběru vzorku hlásí příznaky covidu-19. ONS mluví o 22 procentech, přičemž jeho průzkum zkoumal 120 případů nákazy v Anglii.

Autoři americké studie soudí, že ani okamžitá izolace všech lidí s příznaky covidu-19 nestačí na potlačení epidemie. Úřady by prý kromě toho musely identifikovat a dostat do karantény také více než třetinu „tichých přenašečů“.

Podle Galvaniové a jejího týmu je k bezpečnému rušení plošných restrikcí zapotřebí testování potenciálních nakažených v kombinaci s důsledným mapováním kontaktů infikovaných jedinců.

lex sva

Zpravodaj

Studie: Karanténní opatření zachránila v Evropě tři miliony lidí

9 června, 202018 července, 2020
by redakce

Londýn 9. června (ČTK) – Rozsáhlá karanténní opatření včetně uzavření obchodů a škol omezila v Evropě šíření koronaviru a pomohla zachránit více než tři miliony životů. Vyplývá to ze studie britské vysoké školy Imperial College London, o které informovala agentura Reuters.

Drastická opatření, která většina evropských zemí zavedla v březnu, měla podle britských vědců „významný dopad“ a pomohla do počátku května snížit reprodukční číslo pod hodnotu jedna. Reprodukční číslo udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný.

Vědci z Imperial College London zkoumali situaci v jedenácti evropských zemích – Belgii, Británii, Dánsku, Francii, Itálii, Německu, Norsku, Rakousku, Španělsku, Švédsku a Švýcarsku. Podle nich se v těchto zemích do počátku května koronavirem SARS-CoV-2 nakazilo mezi 12 a 15 miliony lidí.

Ze srovnání skutečného počtu mrtvých s covidem-19 s počtem mrtvých, který vzešel z modelu simulujícího situaci bez přísných opatření, podle vědců vyšlo, že se podařilo zabránit 3,1 milionu úmrtí. Například v Británii díky přísným opatřením podle autorů studie nezemřelo 470.000, ve Francii 690.000 a v Itálii 630.000 lidí.

„Je důležité, abychom měřili efektivitu těchto opatření vzhledem k tomu, jaké mají hospodářské a sociální důsledky,“ uvedli výzkumníci, podle nichž může studie mimo jiné pomoci politikům při rozhodování o dalších opatřeních nutných pro to, aby šíření viru udrželi pod kontrolou.

jrm mka

Zpravodaj

Část autorů stáhla studii o škodlivosti hydroxychlorochinu

5 června, 202018 července, 2020
by redakce

New York/Londýn 5. června (ČTK) – Tři ze čtyř autorů stáhli vědeckou studii, podle které může lék proti malárii hydroxychlorochin uškodit při podávání některým pacientům s covidem-19. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Na základě této studie zveřejněné v prestižním časopise The Lancet přitom byly pozastaveny klinické testy tohoto antimalarika v řadě zemí světa včetně Česka. Například Světová zdravotnická organizace (WHO) už ale ve středu oznámila, že testování obnoví.

Trojice vědců z USA a Švýcarska, která se rozhodla studii o hydroxychlorochinu a jemu podobném chlorochinu stáhnout, uvedla jako důvod, že má pochybnosti o kvalitě a ověřitelnosti použitých dat. Výzkumníci uvedli, že společnost Surgisphere, která jim dala data k dispozici, je odmítá poskytnout dalším vědcům k ověření, a závěry studie tak není možné nezávisle potvrdit.

„Neučinil jsem dost pro to, abych se ujistil, že zdroj dat je pro toto využití vhodný,“ uvedl hlavní autor studie Mandeep Mehra. „Za to i za všechny přímé i nepřímé problémy se hluboce omlouvám,“ dodal.

Čtvrtý autor studie Sapan Desai, který je ředitelem medicínské společnosti Surgisphere, se odmítl ke stažení připojit a podle Reuters se k němu ani nijak nevyjádřil.

Studii zveřejnil prestižní medicínský časopis The Lancet 22. května. Podle autorů vycházela z dat o 96.000 pacientech. Čtveřice vědců v ní tvrdila, že by podávání antimalarika hydroxychlorochin při léčbě covidu-19 mohlo některým pacientům uškodit. Upozorňovala například na možné problémy se srdečním rytmem i celkově vyšší pravděpodobnost úmrtí.

Časopis The Lancet nyní uvedl, že bere záležitosti vědecké integrity „extrémně vážně“ a připustil, že Surgisphere a data, která společnost poskytla, vyvolávají řadu otázek.

Studii už dříve zpochybňovala řada odborníků. Upozorňovali například na to, že analyzovala data o lidech zemřelých s covidem-19 v australských nemocnicích. Udávala přitom vyšší počet mrtvých, než kolik jich podle oficiálních dat v Austrálii zemřelo. Ve studii byla také data o více než 4000 afrických pacientech. Odborníci ale pochybovali, že by africké nemocnice mohly poskytnout elektronická data k takovému množství lidí.

Na základě studie ovšem na konci května pozastavila testování hydroxychlorochinu WHO či univerzita v německém Tübingenu. Používání látky při léčbě pacientů s covidem-19 zakázaly také Francie, Belgie či Itálie.

Český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) minulý čtvrtek uvedl, že dvě ze tří studií hydroxychlorochinu k léčbě covidu-19, které v ČR povolil, nepřijímají nové pacienty. Jako důvod tehdy zmínil právě článek zveřejněný v The Lancet.

Hydroxychlorochin jako prevenci onemocnění covidem-19 užívá podle svých nedávných slov americký prezident Donald Trump.

Agentura Reuters upozornila, že případ studie hydroxychlorochinu zveřejněný v časopise The Lancet ukazuje, jak bezprecedentní je rychlost, s níž se hledá lék na covid-19 i vakcína, a jak mimořádná pozornost věnovaná tomuto výzkumu může jednotlivým dílčím výsledkům přikládat neúměrně velkou váhu.

jrm jd

Březen

Duben 2021

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

26
27
28
29
30
1
2

Duben

25

6:00 am - 9:00 pm

Na co si dát pozor

Kalendář akcí

Duben 2021

Duben

25

Duben

26

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Červen

1

Červen