Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2021-11-29
End: 2021-11-29
Location: Václavské náměstí 36

Umělá inteligence pomůže odhalit rakovinu

18 listopadu, 202118 listopadu, 2021
by Redakce

Technologie zrychlí hledání polypů ve střevech

Umělou inteligenci už nenajdeme jen v robotice nebo sci-fi, stále častěji nachází své uplatnění v medicíně. Její schopnosti nově používají specialisté na trávicí trakt, jimž pomáhá nacházet střevní výrůstky – polypy – při endoskopickém vyšetření. Určité druhy polypů se totiž mohou časem rozvinout ve zhoubný nádor. Technologie jednotlivé polypy dokáže rozeznat a „říci“, zda je nález neškodný, nebo naopak předchází rakovinnému bujení. Lékaři si od umělé inteligence slibují rychlejší, ale především častější a přesné nálezy polypů ve střevech. To podle nich v důsledku sníží četnost výskytu rakoviny tlustého střeva. Stovky odborníků o tom budou mluvit na 7. kongresu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP, který startuje v online podobě 10. listopadu.

Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění v ČR, každoročně postihne asi 7 700 pacientů a přibližně 3 400 pacientů na něj zemře. Odhalení polypů v tlustém střevě je klíčovým krokem, jak tomuto druhu rakoviny předcházet, a umělá inteligence v něm může hrát významnou roli. „Obraz z endoskopu při vyšetření analyzuje v reálném čase speciální software. Pokud zjistí výskyt hledané abnormality, např. polypu, označí ji obdélníkem přímo na obrazovce,“ vysvětluje fungování systému prof. MUDr. Stanislav Rejchrt, Ph.D., z II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN v Hradci Králové. Technologie se navíc z nových nálezů neustále učí a postupně čím dál lépe vyhodnocuje nálezy. „Software dostane ke zpracování velký počet obrázků určitých typů polypů a jejich histologii. Následně si vytvoří algoritmus, podle něhož dokáže při vyšetření polyp nejen rozpoznat a upozornit na něj na obrazovce, ale také správně klasifikovat,“ dodává. Ne každý polyp totiž vede k rakovině. Lékaři hledají tzv. adenomové polypy, které se časem mohou proměnit v nádor. Hledání polypů ale není jedinou možností, kde se technologie může uplatnit. „V současné době se zkouší například možnost posouzení hloubky invaze karcinomu ve střevě, což má význam při rozhodování o způsobu léčby. Další uplatnění nalezla umělá inteligence při vyhodnocování kapslové endoskopie, zpočátku pouze pro identifikaci krvácení, ale s rozvojem technologie i v rozpoznání cévních malformací nebo vředů,“ vyjmenovává prof. Rejchrt.

Přestože technologie lékařům významně pomůže, nemyslí si, že by je měla v blízké budoucnosti nahradit. „Rozpoznání polypu za pomoci umělé inteligence může být rychlejší ve srovnání s lidským okem. Navíc systém neustále vyhodnocuje celou plochu zobrazované sliznice, tedy se nezaměřuje cíleně na určitou oblast, jako to někdy činí endoskopující lékař. U začínajících či méně zkušených endoskopistů tak může software urychlit jejich učící křivku a zlepšit četnost nálezu adenomů. Nicméně technologie má stále pouze funkci druhého pozorovatele a nemůže ve vyhodnocení všech možných nálezů při endoskopii lékaře nahradit,“ říká prof. Rejchrt.

Jak uvádí doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti, praxe ukazuje, že i specialista může přehlédnout až 20 % polypů. „Věříme, že do pěti let budou používat umělou inteligenci při endoskopii všichni,“ uzavírá doc. Urban.

Prevence a léčba

Rakovinu slinivky by měl zachytit screening rizikových jedinců

17 listopadu, 202118 listopadu, 2021
by Redakce

Program čeká na spuštění, každoročně zachrání desítky životů

Lidé, kterým hrozí rakovina slinivky, by mohli pravidelně chodit na kontroly ke specialistům. Čtvrtá nejsmrtelnější rakovina postihne ročně 2 300 lidí, většinou starších 45 let. Většina z nich do roka umírá a jen 8 % přežije s nemocí více než pět let. U přibližně 10 % z celkově nemocných přitom lze vznik choroby předvídat – například kvůli tomu, že ji mají v rodině. Těch by se měl týkat screening, který by při pravidelných prohlídkách na specializovaných pracovištích odhalil změny na slinivce ve fázi, kdy s nimi jde ještě něco dělat. To, jestli se program opravdu uskuteční, závisí na zřízení sítě Center digestivní endoskopie, kterou domluvili s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami čeští gastroenterologové. Do startu chybí zapsání do vyhlášky ministerstva.

Gastroenterologové se o tom budou bavit na svém 7. kongresu, který startuje v online podobě 10. listopadu. „Rakovina slinivky břišní patří mezi nejzákeřnější nádory vůbec, až do konce je prakticky bez příznaků, ve chvíli, kdy se projeví, je už pozdě. Neustále jí přibývá jak u nás, tak ve světě. Předpokládáme, že do roku 2030 půjde o nejčastější smrtelné onemocnění trávicího traktu vůbec,“ říká doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti. Česká republika je, co se výskytu rakoviny slinivky týče, dokonce na šestém místě v Evropě. Stav by měl zlepšit právě cílený screening. Vybraní lidé ve vysokém riziku by každoročně docházeli na jedno z 30 vysoce specializovaných endoskopických pracovišť, kde by jim slinivku kontrolovali zvlášť vyškolení endoskopisté. „Na klasickém CT vyšetření vidíme nádor slinivky až od 2 centimetrů a to je pozdě, tehdy už jen 13 % pacientů přežije déle než pět let. Speciální gastroskop s ultrazvukovou sondou a vyškolený zkušený endoskopista, který ví, kam a na co se má dívat, umí odhalit nádor už v 5 milimetrech a tady je šance na úplné uzdravení pacienta. Statistiky praví, že když je nádor menší než 1 centimetr, přežívá pět let přibližně 40 % pacientů, jakmile je větší než 1 centimetr a menší než 2, přežije už pět let jen 20 % nemocných,“ vysvětluje lékař. „Přestože se takový nádor vyvíjí patnáct a více let, nijak se neprojevuje a není vidět. Na diagnostiku tak máme velmi úzké okno. Situaci nijak nepomáhá ani to, že lidé nemají až do poslední chvíle žádné potíže.“

Proto se čeští experti na trávicí trakt inspirovali americkými studiemi, které jasně prokázaly snížení úmrtnosti ve skupině těch, kde se dal vznik nádoru předvídat. U všech sledovaných, kde lékaři nádor objevili, byl v operovatelném stadiu. Podle gastroenterologů je důležité rizikové skupiny najít a dostat je na jedno z 30 specializovaných center digestivní endoskopie po celé republice, 20 jich v republice již existuje, 10 by mělo ještě vzniknout.

BRCA gen

Mezi těmi, jichž by se screening měl týkat, jsou lidé, kteří mají rakovinu slinivky v rodině, nebo ti, kde se vyskytuje tzv. BRCA gen, jenž může za karcinom prsu, ale je také faktorem, který ke vzniku rakoviny slinivky silně přispívá. Dalšími adepty na pravidelné prohlídky jsou lidé s polypózním syndromem (v tlustém střevě nebo v jiných částech trávicí trubice se tvoří mnohočetné polypy) nebo jedinci, kteří trpí dlouhodobým zánětem slinivky. „Potřebujeme také co nejvíce zkrátit interval mezi diagnózou a léčbou, chceme, aby se počítala na dny, a ne na týdny, jak je tomu doposud. Pro pacienty s rakovinou slinivky je důležitý každý den,“ vysvětluje doc. Urban. Podle něj se rakovina pankreatu u části nemocných občas projevuje předem, ale velmi netypicky. „Přibližně dva až tři roky před vznikem nádoru postihuje část lidí tzv. třetí typ cukrovky. Od prvního nebo druhého typu se liší. Člověk nepřibývá na hmotnosti, není tlustý, naopak má v těle málo tuku a ubývá mu svalová hmota. Nyní se v USA pracuje na vytipování speciálního markeru, podle něhož by bylo možné odhalit u takových diabetiků, zda jim nehrozí právě rakovina slinivky. Ale to bude trvat ještě roky,“ dodává lékař.

Mezi už viditelné příznaky nádoru slinivky patří například bolest břicha v okolí pupku, která někdy vystřeluje do zad, úbytek hmotnosti, zežloutnutí kůže a bělma či dlouhodobě zvýšená teplota. Do preventivních opatření gastroenterologové řadí nekouření, udržení hmotnosti v rozumných mezích, omezení červeného masa a uzenářských výrobků, střídmost v pití alkoholu a vyhýbání se nebezpečnému pracovnímu prostředí, zejména chemikáliím.

Kontakt pro novináře:

Mgr. Markéta Pudilová, market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470

Prevence a léčba

Pacient se z rakoviny vyléčil poté, co mu lékaři nádor…

16 listopadu, 2021
by Redakce

U pacienta lékaři z dermatovenerologické kliniky vyčerpali všechny léčebné možnosti. „Našeho pacienta jsme nejdříve léčili standardními postupy, jako je například radioterapie. Dostal také jeden z prvních léků z oblasti onkologické imunoterapie, který pomáhá odblokovat imunitu tak, aby na nádorové buňky sama zaútočila. Navzdory této léčbě došlo u pacienta k obrovské progresi nádoru, k metastatickému postižení na zádech, v játrech a podpažních uzlinách,“ uvedl lékař Ondřej Kodet.

Lékaři už mu poté neměli co nabídnout. Aby mu alespoň ulevili, rozhodli se část jeho bolestivého postižení na zádech seříznout a zmrazit tekutým dusíkem o teplotě minus 196 °C. Tato metoda se běžně používá u mnohých kožních nádorů. „Po kryoterapii lze očekávat zmenšení nádorové masy, ale není běžné, že by byla navozena celková odpověď i mimo místo působení nízké teploty,“ řekl Lukáš Lacina, další lékař z dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Lékaři byli překvapeni, když po měsíci od zmrazení začaly mizet další projevy nádorového onemocnění. Nádor pak vystavili mrazu ještě jednou a na další kontrole po dvou měsících zjistili, že u pacienta vymizely metastázy v játrech i podpažních uzlinách. Podle lékařů se jednalo o efekt, kdy ustupují nádorové léze vlivem probuzené imunitní reakce. Tento jev je podle nich vzácný a ve spojení s kryoterapií jde o první doložení tohoto mechanismu v klinické praxi. V tomto případě zřejmě pomohla kombinace léků a zmrazování.

Zmapovaný případ sice naznačuje možnosti léčby, ale lékaři jsou ve svých výhledech opatrní. Podle nich nejsou známé parametry, podle kterých by se dalo předem odhadnout, u kterého pacienta bude metoda fungovat.

Prevence a léčba

Podle lékařů je třeba podpora komplexních center pro operace…

10 listopadu, 2021
by Redakce

Pro úspěšnou léčbu rakoviny slinivky je podle lékařů klíčová včasná diagnostika. Aby mohli být operováni, však podle lékařů přijde včas jen zhruba deset procent pacientů. Rakovina slinivky má nejnižší míru přežití ze všech druhů rakoviny a je sedmou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. „Léčba karcinomu slinivky břišní příliš nepokročila. Rozhodující je včasný záchyt. Ale jsou zde nové možnosti, které se týkají genomicky řízené léčby, což se však zatím týká jen velmi nízkého procenta nemocných, kde je prokázaná například mikrosatelitová nestabilita. Což je jeden až tři procenta nemocných,“ řekl Luboš Petruželka, přednosta onkologické kliniky. Další inovativní možnosti jsou podle něj pro nemocné s mutacemi genů BRCA1 a BRCA2, kteří tvoří deset až 15 procent pacientů. U těch se podle Petruželky ukázaly úspěchy v udržovací léčbě.

Tyto způsoby léčby však podle Petruželky nejsou běžně hrazené ze zdravotního pojištění a musí se o ně individuálně žádat. Petruželka v souvislosti s tím zdůraznil potřebu vzniku komplexních center, která by měla prostor pro precizní léčbu a zároveň urychlila tento proces.

Podle chirurga Zdeňka Kršky jsou pak centra potřebná i pro péči o ostatní pacienty. Krška, který je přednostou I. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie, popsal, že u menších nádorů lze operací dosáhnout mimořádných úspěchů. Mnohem náročnější jsou však podle něj zákroky, kdy chirurgové musí zasáhnout do cév či odstranit další orgány. Právě tyto dříve vylučované operace se v tzv. vysokoobjemových centrech už provádějí. Petruželka uvedl, že v Česku jsou jen tři pracoviště odpovídající těmto standardům – v Praze, v Brně a v Olomouci.

Odebrání vzorku tkáně

K samotné diagnostice onemocnění dnes Michal Vočka z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK A VFN uvedl, že důležitou roli hraje CT trupu s kontrastem, které pomáhá odhalit změny na slinivce. „Nicméně vyšetřením, které sice je časově i finančně náročnější, ale je o něco přesnější, je magnetická rezonance. Nebo endoskopické vyšetření s ultrazvukem, které nám zároveň umožňuje odebrat vzorek tkáně. Což nám umožní pak zahájit další léčbu,“ řekl ČTK lékař. Vočka také apeloval na to, aby v případě včasných příznaků praktický lékař co nejrychleji odeslal pacienta minimálně na CT břicha, načež by se člověk měl rychle dostat ke konzultaci na specializované pracoviště.

Ohledně příznaků je podle Vočky problém, že člověk většinou žádné příznaky dlouho nepociťuje – pokud nádor například netlačí na močové cesty. Proto pacienti často přicházejí pozdě. Řada lidí, kteří mohou podstoupit operaci, jsou podle Vočky diagnostikováni náhodou při jiných vyšetřeních. „Těch, kteří by přišli s nějakým pocitem tlaku v nadbřišku, problémy s trávením, pocitem nadmutí, těch je relativně málo z těch, co přišli včas,“ řekl. Varovným faktorem mohou být také například chronické záněty slinivky.

Podle odborníků ke vzniku a rozvoji rakoviny slinivky břišní obecně přispívá především kouření, obezita s nedostatkem fyzické aktivity a strava s vysokým příjmem cukru, tuku, červeného masa a masných výrobků. Počet pacientů trpících rakovinou slinivky roste. Petruželka dnes uvedl, že zatímco v roce 1977 byl v Československu nádor slinivky diagnostikován u 942 lidí, v roce 2000 to v Česku bylo 1608 pacientů a v roce 2018, z něhož pocházejí poslední dostupná data, si tuto diagnózu vyslechlo 2332 lidí. Na 2000 pacientů s tímto nádorem v témže roce zemřelo.

Prevence a léčba

Za epidemie ubylo preventivních testů a vyšetření kvůli rakovině střeva

4 listopadu, 20214 listopadu, 2021
by Redakce

Česko bylo zemí s největším výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku, na žebříčku úmrtnosti na toto onkologické onemocnění bylo třetí. Díky nastavení péče a zavedení preventivních programů k odhalení nemoci ve výskytu kleslo ve světě na 23. příčku a v Evropě na patnáctou, v úmrtnosti je v Evropě dvacáté.

Lidé od 50 do 55 let si mohou test udělat jednou ročně. Od praktika dostanou zkumavku s roztokem, se vzorkem stolice mu ji pak odevzdají. Záhy získají výsledek. Od 55 let se test opakuje jednou za dva roky. Po padesátce je proplácené i preventivní kolonoskopické vyšetření. Těch se v Česku mezi lety 2006 až 2019 provedlo celkem 344.000. Tři čtvrtiny z nich lidé podstoupili po testu, čtvrtinu bez něj.

Loni lékaři provedli o 12 procent preventivních kolonoskopických vyšetření méně než v roce 2019. Minulý rok v dubnu bylo těchto kontrol meziročně méně téměř o tři pětiny. Letos v prvním pololetí byl počet ve srovnání se stejným předloňským obdobím menší o půl procenta. Letos v květnu bylo kolonoskopických kontrol proti květnu 2019 o sedm procent méně. Testů, které si lidé dělají sami, bylo loni proti roku 2019 o 17 procent méně. V dubnu jich meziročně ubylo o tři čtvrtiny. Letos v prvním pololetí byl počet ve srovnání s prvními šesti měsíci předloňského roku o sedm procent nižší.

Preventivní screeningový program

„Je otázka, jak se bude stav vyvíjet po covidové době, kdy měl screening své problémy, co se týká účasti. Je otázka, jak se promítne do počtu pacientů v pokročilých stadiích, která mohla být odhalena, a jestli nedojde k nárůstu mortality,“ uvedl přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Luboš Petruželka.

Podle Duška je preventivní screeningový program pro odhalování nemoci „extrémně úspěšný“. Úmrtnost na rakovinu tlustého střeva a konečníku se v posledním desetiletí snížila skoro o 30 procent, výskytu ubylo o víc než 20 procent. V roce 2010 přibylo zhruba 8400 nových pacientů a zemřelo 4200 lidí. V roce 2018 statistici zaevidovali 7400 nových nemocných a 3550 zemřelých. Při včasném zachycení choroby přes pět let přežívá více než 90 procent nemocných, na počátku 90. let to bylo asi 64 procent.

Podle Duška by se dopady výpadku testování a preventivních vyšetření za covidové epidemie mohly projevit v dalších letech. Případný nárůst počtu nových pacientů v pozdním stadiu choroby či zemřelých označil šéf ÚZIS za katastrofu. „Naštěstí se choroba neobjevuje ze dne na den, takže se to dá dohnat (preventivní vyšetření). Jinak budeme do pěti let sklízet daleko víc pokročilých nádorů, než bychom museli,“ dodal Dušek.

Prevence a léčba

Počet lidí s rakovinou měchýře se za 10 let zdvojnásobil,…

19 října, 202121 října, 2021
by Redakce

Podle lékařů by lidé neměli podceňovat varovný příznak, kterým je i ojedinělé krvácení při močení. Naznačovat riziko nádoru mohou také bolesti v podbřišku a častější nebo bolestivé močení. Lékaři také doporučují důsledně léčit a doléčit infekce nebo jiná onemocnění močového ústrojí.

„Existuje celá řada komplikovaných příčin, které vznikají buď samy o sobě, nebo se střetávají ve vzájemných kombinacích. Ty pak mohou vést ke změnám ve struktuře a stavbě buněk tvořících stěnu močového měchýře. Jejich následkem může být i vznik nádoru,“ uvedl Fínek. U poloviny pacientů se na vzniku tohoto nádoru podílí kouření, riziko výskytu je u kuřáků asi čtyřikrát vyšší a zároveň jsou u nich častější agresivnější formy nemoci a její horší průběh.

Nádory močového měchýře mohou způsobit i některé látky využívané při výrobě chemických barviv, v gumárenském nebo textilním průmyslu. Asi pětina nádorů tak vzniká v souvislosti s vykonávaným zaměstnáním. Lékaři již dříve uvedli, že riziková je například práce automechanika, lakýrníka, slévače, ale také uklízeček, tkadlen nebo kosmetiček.

Zvýšené riziko vzniku nádorů močového měchýře mají i lidé, kteří dlouhodobě užívali léky proti bolesti s obsahem fenacetinu. Vzácnější typ nádoru mohou zjistit i pacienti s chronickým zánětem močového měchýře při dlouhodobě zavedené cévce či s kameny v močovém měchýři. Vzniknout může i při infekci parazitem, který se vyskytuje zejména v Egyptě a způsobuje takzvanou bilharziózu.

Prevence a léčba

Vědci pracují na dostupnější genové terapii pro pacienty s leukemií

29 září, 202120 října, 2021
by Redakce

„Zabýváme se tu výzkumem a vývojem buněk, které dokáží pacientům s hematologickými nádory pomoct v boji proti jejich nádorům,“ uvedl. Unikátní je ústav podle něj v tom, že spojuje jak léčbu pacientů, tak výzkum. „Klinika říká vědě, co by potřebovali, věda na to reaguje a připravuje věci, které my můžeme využít v praxi,“ uvedl.

Tamní vědci pracují s buňkami, které přirozeně rakovinové buňky zabíjí. Po namnožení je vrací do těla pacienta. „A pomáhají mu hlídat, aby se mu nemoc nevrátila,“ dodal Cetkovský. Pracují ale také na výzkumu buněk geneticky modifikovaných pro pacienty s určitými typy leukemií. Do pacientových imunitních buněk se vpraví speciální protein, který nesou nádorové buňky. Upravené buňky se vrací do těla. „Ty buňky pak poznají nádorovou buňku, naváží se na ní, zabijí jí, pustí jí a vyrazí v těle pacienta lovit další nádorové buňky,“ řekl.

Podobnou léčbu za desítky milionů korun dosud čeští pacienti mohli získat jen ze zahraničí, buňky se pro úpravu posílaly do USA, Velké Británie nebo Švýcarska. „V současné době se začínají rozvíjet i studie, abychom některé naše produkty mohli využít i pro terapii našich pacientů,“ dodal Cetkovský. V současné době mají první dva pacienty, za rok jich bude možné až 12 a po přestěhování do nové budovy zhruba 40, což pokryje potřeby českých hematologických pacientů.

Prostory na výzkum

„Na ústavu hematologie jsme pro vědu a výzkum měli jen takové stísněné prostory, které neumožňovaly rozvoj stávajících (výzkumných) skupin nebo vznik skupin nových,“ uvedl. Úpravy šestipatrové budovy v Kateřinské ulici trvaly zhruba rok. Za dalších sedm let by podle Cetkovského měla vzniknout další budova, kam se výzkum přestěhuje.

Na přelomu února a března by se měla v areálu ÚHKT otevřít první nově postavená budova D. Vznikly v ní provozy, které dosud ústavu chyběly, jako lékárna, stravování zaměstnanců nebo seminární místnost. Budou v ní také nové prostory pro výrobu imunoterapeutických produktů a biobanka s robotickým systémem pro skladování vzorků při minus 190 stupních Celsia.

Nové prostory budou sloužit také dárcům krve. Díky nim může ÚHKT vyrábět transfuzní přípravky určené pacientům na míru.

České zdravotnictví

Léčebné konopí bude i na elektronický recept a zřejmě dostupnější

27 září, 202120 října, 2021
by Redakce

Soukromé subjekty budou moci podle novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí, které jsou z 90 procent hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv vykupuje na základě tendru objednaný objem konopí od vybraného dodavatele.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou a AIDS.

Kolik % THC

Za technické konopí se bude podle novely pokládat konopí s obsahem účinné látky THC do jednoho procenta, což je zhruba třikrát více než nyní. Prosadila to Sněmovna navzdory zápornému postoji Senátu i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Kritici upozorňovali na to, že zvýšení obsahu by bylo v rozporu s mezinárodní protidrogovou úmluvou a mělo by vliv i na trestní právo, kdy jde o hranici mezi přestupkem a trestným činem. Zastánci argumentovali pomocí zemědělcům.

Senát chtěl vrátit hranici obsahu THC v technickém konopí na 0,3 procenta. Poslanci na to ale nepřistoupili. Podle přijatého znění se navíc nebude pohlížet jako na návykovou látku ani na konopný extrakt a tinkturu s obsahem do jednoho procenta THC.

Lékový ústav dostane novelou právo blokovat internetové stránky, na nichž se nabízejí nelegální a padělané léky. Vznikne také centrální úložiště záznamů o očkování lidí, které bude sloužit jako elektronická obdoba očkovacího průkazu.

Výzkumy a studie

Zhruba 60 pct operovaných s rakovinou střeva v Písku žije déle…

11 srpna, 2021
by Redakce

„Operovali jsme akutně nebo plánovaně pro zhoubný nádor střev. A z nich 60 procent žilo, nebo žije více než pět let. Takový výsledek operací je srovnatelný s univerzitními klinikami, respektive velkými fakultními nemocnicemi a vyspělými zdravotnickými zařízeními ve světě. Šanci na vyléčení neměli zejména ti, kteří přišli do nemocnice pozdě, tedy v pokročilém stadiu onemocnění,“ uvedla primářka chirurgického oddělení písecké nemocnice Marta Horáková.

Rakovina tlustého střeva patří mezi tři nejčastější nádorová onemocnění v republice. Každoročně jí onemocní 600 Čechů a to zejména ve věku mezi 63 a 77 lety. V posledních letech se stále častěji vyskytuje u osob mladších 60 let. Důvodem onemocnění u mladších ročníků jsou zejména špatné stravovací návyky, tmezi něž patří nadměrná konzumace uzenin a červeného masa, nadbytečný kalorický příjem nebo nedostatek vlákniny. Rizikovým faktorem je také obezita. Mezi příznaky nádoru střev patří krev ve stolici, střídání průjmu a zácpy či hlen ve stolici. Nemoc se nejčastěji zjistí při preventivním vyšetření střev, takzvané kolonoskopii.

České zdravotnictví

Nepodceňujte varovné příznaky rakoviny tlustého střeva. ČPZP nabízí příspěvek…

11 srpna, 202111 srpna, 2021
by andrlovak1

Ostrava, 10. srpna 2021 – Rakovina tlustého střeva a konečníku je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz ve všech vyspělých zemích. V České republice ročně postihne asi 7 700 osob a téměř 3400 pacientů na toto onemocnění v naší zemi každoročně umírá. Nemoc se přitom i v raném stadiu dá odhalit testováním na okultní krvácení. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna svým klientům na tuto prevenci přispívá částkou 500 korun.

V ČR za poslední dekády trvale stoupá incidence tohoto typu zhoubných nádorů a bohužel nadále obsazujeme přední příčky v celosvětových statistikách. Vysokou mortalitu tohoto typu nádorů způsobuje pozdní diagnostika v již symptomatických stádiích onemocnění s omezenou efektivitou léčebných postupů. Tento nepříznivý trend se daří v posledních letech měnit díky aktivnímu vyhledávání bezpříznakových jedinců – tzv.kolorektálnímu screeningu.

Nejvyšší pravděpodobnost potkat se s diagnózou rakoviny tlustého střeva a konečníku (kolorektálního karcinomu) mají muži nad 50 let. Výjimkou ovšem nejsou ani mladší pacienti. Přesné příčiny vzniku nejsou dosud známy. Předpokládá se, že k tomuto onemocnění existují určité dědičné dispozice. Rizikovými faktory jsou chronická zánětlivá onemocnění, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida a opakovaný výskyt polypů ve střevě. Další rizika představuje oslabený imunitní systém a špatný životní styl spojený s obezitou, nedostatkem pohybu, kouřením, požíváním alkoholu, nadměrnou konzumací živočišných tuků, červeného masa a uzenin

Pozor na bolesti břicha nebo krev ve stolici

Zhoubný nádor kolorekta se zpočátku nemusí nijak výrazně projevovat. Ačkoliv tělesné projevy jako dlouhodobý pocit nepohody v břiše, průjem nebo naopak zácpa, bolesti břicha, či pocit nedokonalého vyprázdnění nemusí být způsobeny nádorem, je třeba jim vždy věnovat pozornost.

Screening dokáže zachytit nádor včas a nemoc zastavit

Preventivním opatřením, které umí odhalit nádor tlustého střeva v době, kdy se ještě neprojevuje žádnými viditelnými příznaky, je screeningové testování na okultní (skryté) krvácení. Zdravotní pojišťovny je hradí lidem ve věku 50 až 54 let jednou ročně, od 55 let jednou za dva roky. Test může provést praktický lékař nebo gynekolog. ČPZP v letech 2014 až 2020 obesílala klienty v rizikovém věku, kteří nechodili na preventivní vyšetření, dopisy s pozvánkami na screeningové vyšetření mimo jiné i tlustého střeva a konečníku. Šlo o evropský projekt na podporu prevence vybraných nádorových onemocnění s cílem přesvědčit klienty zdravotních pojišťoven, aby navštívili svého lékaře.

Příspěvek 500 Kč na vyšetření nehrazená z veřejného zdravotního pojištění

Třetí největší zdravotní pojišťovna ČPZP na prevenci rakoviny tlustého střeva přispívá v rámci svých preventivních programů částkou 500 Kč. „Příspěvek je poskytován v případech, kdy vyšetření není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Zájem o příspěvek na prevenci rakoviny tlustého střeva je bohužel dlouhodobě minimální,“ uvádí tisková mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.

Léčba rakoviny tlustého střeva a kolorekta stála loni jen ČPZP téměř 400 milionů Kč

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2020 hradila léčbu nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku 5 064 pojištěncům, což si vyžádalo náklady ve výši přibližně 396 milionů Kč. O rok dříve léčbu kolorektálního karcinomu podstupovalo 5 171 pacientů a ČPZP za ni uhradila zhruba 345 milionů Kč.

Počty pojištěnců ČPZP s rakovinou tlustého střeva a konečníku a náklady na jejich léčbu

Rok	Muži		Ženy		Celkem
Rok	Počet poj	Kč	Počet poj	Kč	Počet poj	Kč
2016	2 765	197 542 239,20	2 214	116 032 046,29	4 979	313 574 285,49
2017	2 722	194 224 783,02	2 256	121 805 026,93	4 978	316 029 809,95
2018	2 771	197 138 689,44	2 323	130 233 141,33	5 094	327 371 830,77
2019	2 818	209 798 486,18	2 353	134 726 720,06	5 171	344 525 206,24
2020	2 728	231 355 431,52	2 336	164 438 184,88	5 064	395 793 616,40

Říjen

Listopad 2021

Prosinec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

29
30
1
2
3
4
5

Listopad

28

6:00 am - 9:00 pm

BRCA gen

Odebrání vzorku tkáně

Preventivní screeningový program

Prostory na výzkum

Kolik % THC

Pozor na bolesti břicha nebo krev ve stolici

Screening dokáže zachytit nádor včas a nemoc zastavit

Příspěvek 500 Kč na vyšetření nehrazená z veřejného zdravotního pojištění

Léčba rakoviny tlustého střeva a kolorekta stála loni jen ČPZP téměř 400 milionů Kč

Počty pojištěnců ČPZP s rakovinou tlustého střeva a konečníku a náklady na jejich léčbu

Kalendář akcí

Listopad 2021

Listopad

28

Listopad

29

Listopad

30

Prosinec

1

Prosinec

2

Prosinec

3

Prosinec

4

Prosinec

5

Prosinec

6

Prosinec

7

Prosinec

8

Prosinec

9

Prosinec

10

Prosinec

11

Prosinec

12

Prosinec

13

Prosinec

14

Prosinec

15

Prosinec

16

Prosinec

17

Prosinec

18

Prosinec

19

Prosinec

20

Prosinec

21

Prosinec

22

Prosinec

23

Prosinec

24

Prosinec

25

Prosinec

26

Prosinec

27

Prosinec

28

Prosinec

29

Prosinec

30

Prosinec

31