Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2021-05-31
End: 2021-05-31
Location: Václavské náměstí 36

Některým pojišťovnám klesl počet pacientů s rakovinou, méně chodili na…

11 května, 2021
by Redakce

Nejvyšší meziroční úbytek pacientů s onkologickými nemocemi zaznamenala největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má 5,9 milionu pojištěnců. Loni se s těmito chorobami léčilo 301.000 pojištěnců VZP, o 16.500 méně než v roce 2019. Například počet lidí s rakovinou kůže, která je jednou z nejčastějších diagnóz, klesl o desetinu. Mezi nejčastější zhoubné nádory patřily dále karcinomy, které postihují prsa, mužské pohlavní orgány a trávicí trakt. „Náklady jsou ale vyšší – VZP vloni zaplatila za léčbu rakoviny přes 16 miliard korun, což je meziroční nárůst o 1,6 miliardy,“ uvedl mluvčí VZP Vlastimil Sršeň. Nejdražší byla léčba rakoviny mízních, krvetvorných a příbuzných tkání. Podle VZP loni klesl i počet pacientů, kteří absolvovali screeningová vyšetření.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV) ČR jako jediná z trojky největších zaznamenala loni nárůst počtu pacientů s onkologickými onemocněními. Jejich počet vzrostl zhruba o 2000 na 19.500. Náklady na jejich léčbu vzrostly meziročně z 2,6 miliardy korun zhruba o polovinu na 3,89 miliardy korun. ZPMV má 1,33 milionu pojištěnců a je druhá největší.

Ze zhruba 1,3 milionu pojištěnců České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) se loni se zhoubnými nádory léčilo 48.430 lidí, tedy o 550 méně než v roce 2019. Náklady na léčbu naopak vzrostly o 440 milionů na 3,29 miliardy korun. ČPZP podle své mluvčí Elenky Mazurové eviduje i meziroční pokles počtu vykázaných preventivních prohlídek, které by mohly nemoc včas odhalit. Méně lidí chodilo jak na prohlídky k praktickým lékařům, tak na screening karcinomu tlustého střeva a konečníku.

Den proti rakovině

Na tento čtvrtek připadá Český den proti rakovině, letos je zaměřen na nádorové onemocnění ledvin, močového měchýře a prostaty. Právě karcinom prostaty patří u mužů k nejčastějším nádorům. V květnu se také tradičně konala sbírka Ligy proti rakovině. Prodej žlutých květin, které sbírku symbolizují, bude ale kvůli epidemiologické situaci stejně jako loni přesunut na září.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jsou zhoubné nádory po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinou úmrtí v ČR. V roce 2018, z které má ÚZIS poslední kompletní data, lékaři zjistili nově 87.361 případů onemocnění rakovinou a zemřelo na tuto diagnózu 27.699 lidí. Se zhoubným nádorem se léčilo nebo s ním mělo nějakou zkušenost 594.637 lidí.

Prevence a léčba

Onkologové: Některé pacientky s nádorem chodí kvůli covidu pozdě

7 května, 2021
by Redakce

Lékaři ročně objeví více než 7800 nových případů karcinomu prsu a přes 900 případů rakoviny vaječníků. Lékaři se obávají nežádoucího efektu pandemie covidu-19, tedy toho, že letos uvidí více pacientek s pokročilým nálezem karcinomu, které zanedbaly své potíže.

Podle Petry Tesařové z onkologické kliniky VFN loni v ČR asi o sedm procent poklesl počet mamografií, které jsou preventivním vyšetřením karcinomu prsu. Ve VFN o necelou pětinu poklesl počet operací pro rakovinu prsu a lékaři zaznamenali zhruba o pět procent méně nových pacientek. Péče o ně byla podle Tesařové ve VFN po celou dobu pandemie zachována, problém ale byl na straně pacientek, které se bály nákazy covidem a přicházely pozdě s novými případy i s opakovaným onemocněním.

Z údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb, které Cibula představil, loni asi o osm procent poklesl počet pacientek, jež byly s rakovinou vaječníku hospitalizovány. Za celý loňský rok se rovněž snížil o sedm procent počet cytologických vyšetření, která jsou prevencí karcinomu děložního hrdla. „Vidíme snížené počty pacientek, které přicházejí, a domníváme se, že dojde k nežádoucímu efektu covidové infekce v tom, že uvidíme v letošním roce více pacientek s pokročilejším stadiem (nemoci),“ uvedl Cibula.

Pravidelné kontroly

V sobotu je světový den boje s rakovinou vaječníků. Tento typ rakoviny podle Cibuly nepatří mezi nejčastější, ale patří mezi „ty nejošklivější“, u kterých výsledky léčby nejsou dobré. Ženy by proto podle něj neměly podceňovat příznaky jako pobolívání v podbřišku, zvětšování objemu břicha či nechutenství. Čtvrtina těchto karcinomů má podle onkologa genetický základ. Pacientky, u kterých se v rodině vyskytují karcinomy vaječníku, prsu či tlustého střeva a konečníku, by se měly obrátit na specialistu a chodit na pravidelné kontroly.

Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bylo v roce 2018 v Česku diagnostikováno 956 případů karcinomu vaječníků. S touto diagnózou zemřelo 622 žen, rakovina vaječníku je mezi onkologickými nemocemi pátou nejčastější příčinou úmrtí u žen.

Prevence a léčba

Masarykův onkologický ústav má látku pro odhalení nádorů mozku

24 března, 202115 dubna, 2021
by Redakce

Brno 24. března (ČTK) – Masarykův onkologický ústav v Brně začal vyšetřovat pomocí nového radiofarmaka, které pomáhá lépe odhalit nádory mozku a efektivněji je léčit. Novinářům to dnes řekli zástupci ústavu. Při injekční aplikaci zachytí látku v těle pacienta nádorové buňky, nádor se tím krátkodobě zvýrazní a lékaři ho mohou na přístrojích lépe rozpoznat. Loni se podařilo látku 11C-Methionin zaregistrovat a od letošního března ji ústav používá, přičemž použití nově hradí zdravotní pojišťovny.

Díky aplikaci látky a vyšetření na pozitronové emisní tomografii mohou lékaři přesně určit rozsah nádoru na mozku, tím mohou být přesnější léčbě spočívající v operacích, radioterapii, chemoterapii a podpůrné léčbě. Celkově to může podle odborníků vést ke zlepšení kvality života pacienta nebo k jeho prodloužení.

Náměstek pro vědu a výzkum ústavu Tomáš Kazda uvedl, že nejčastějším a nejagresivnějším mozkovým nádorem u dospělých je glioblastom. Pro lepší odhalení rozsahu nádoru ústav vyvíjel nové radiofarmakum už od roku 2009 spolu s Ústavem jaderního výzkumu Řež (ÚJV). V letech 2012 až 2014 byl klinicky testován, podle primářky oddělení klinických hodnocení Reginy Demlové studie ukázala bezpečnost, účinnost a pozitivní přínos přípravku. „Zjistili jsme, že radiofarmakum v době jeho účinnosti vychytává ve zvýšené míře především živá nádorová buňka, nikoli zdravá mozková tkáň. Proto se nám potom zobrazuje tkáň, kde jsou aktivní nádorové buňky,“ uvedl ředitel ústavu Marek Svoboda. Podle něj ústav podal látku při studii 20 pacientům, nyní ho dostali další tři. Týdně je ústav schopný ho podat jednomu až dvěma pacientům.

Látka se aplikuje injekčně, účinnost je do půl hodiny. „Veškerá výroba, kontrola kvality a aplikace pacientovi tak musí proběhnout s absolutně minimální časovou prodlevou,“ uvedl manažer výzkumu a vývoje ÚJV Jan Adam.

Podle Svobody se každý rok v České republice objeví přes 800 pacientů s primárním zhoubným nádorem mozku, který v mozku přímo vznikl, a dalších více než 1000 pacientů, kterým lékaři zjistí mozkové metastázy z jiného nádorového onemocnění. Oba případy nádorů mozku pacienty ohrožují na životě.

Zpravodaj

Vakcínu mRNA považují vědci i politici za naději proti rakovině

19 listopadu, 202019 listopadu, 2020
by redakce

Berlín 19. listopadu (zpravodaj ČTK) – Úspěchy ve vývoji takzvané mediátorové RNA (mRNA) vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2 nejsou jen průlomem v boji proti pandemii, ale i předzvěstí obratu v léčbě rakoviny. Shodují se na tom odborníci a hovoří o tom i politici. Očkování mRNA proti různým formám rakoviny vědci zkoušejí prozatím v rámci klinických testů, žádná taková vakcína pro použití u lidí ale dosud schválena nebyla.

„Stojíme před velikou revolucí v medicíně,“ prohlásila dnes ve Spolkovém sněmu německá poslankyně konzervativní unie CDU/CSU Katrin Stafflerová, která vyzvala k větším investicím do této oblasti. Vakcíny mRNA, které slouží jako poslíček s návodem pro imunitní systém, považuje za možný klíč léčby rakoviny.

Postupem proti rakovině na bázi mRNA se dlouhodobě zabývají zakladatelé německého BioNTechu Ugur Sahin a Özlem Türeciová. Právě vakcína mRNA vyvíjená BioNTechem ve spolupráci s americkou společností Pfizer dosáhla proti covidu-19 podle výsledků z poslední fáze testů účinnosti 95 procent.

BioNTechu v roce 2017 zveřejnili v magazínu Nature studii o tom, jak všem pacientům se zhoubným melanomem, kteří dostali látku s na míru upravenou mRNA, pozitivně zareagoval imunitní systém. U osmi ze třinácti testovaných pacientů pak v rozmezí roku až dvou nenastalo žádné zhoršení stavu.

Biontech není jediný, kdo se výzkumu léčby rakoviny věnuje. I další společnosti provádí klinické studie vlivu mRNA na různé typy rakoviny.

Vakcína mRNA se od těch tradičních liší tím, že neobsahuje žádné mrtvé či oslabené původce nemoci, ale genetickou informaci viru. Tato metoda je přirovnávána k návodu, podle kterého si tělo dokáže vytvořit vlastní protilátky. Za další výhodu profesor Klaus Cichutek z Institutu Paula Ehrlicha považuje to, že RNA má jednoduchou strukturu, což otevírá možnost do několika týdnů vyprodukovat miliony dávek.

S nástupem vakcín na bázi mRNA kritici uvádějí, že tato cesta je příliš riziková, neboť by mohla vyvolat autoimunitní onemocnění nebo vést ke změnám DNA. Zastánci spikleneckých teorií pak upozorňují, že vlády se očkovací látku pokusí zneužít ke genetické přeměně lidí.

Šéf německé očkovací komise Thomas Mertens říká, že neexistuje žádný důkaz o tom, že tento typ vakcín by ke změnám lidské DNA vedl. Vzhledem k současným znalostem také není nutné obávat se dlouhodobých následků.

Cichutek tvrdí, že neexistuje žádné nebezpečí integrace mRNA do lidského genomu. „Genom se u lidí nachází ve formě DNA v buněčném jádře. Integrace ribonukleové kyseliny (RNA) do deoxyribonukleové (DNA) není možná mimo jiné kvůli rozdílné chemické struktuře,“ vysvětluje.

Molekulární bioložka Tugce Aktasová z Institutu Maxe Plancka k tomu poznamenává, že teoreticky je možné díky reverzní transkripci ledasco, prakticky se ale taková pravděpodobnost rovná nule. Reverzní transkripce je proces, kdy se genetická informace z RNA do DNA.

Viroložka Ulrike Protzerová z Helmholtzova střediska v Mnichově uvádí, že jen málo virů má pro takovou transkripci potřebný enzym. „Jsou to vlastně jen (retroviry) HIV, HTLV a HBV,“ řekla. Zmíněné viry vyvolávají nemoci AIDS, T-buněčnou leukémii a hepatitidu B.

Aleš Zápotocký šeb

Zpravodaj

Ostravský kybernetický nůž ozářil přes 7000 pacientů

17 září, 2020
by redakce

Ostrava 17. září (ČTK) – Robotický ozařovač CyberKnife (kybernetický nůž), který je ve Fakultní nemocnici Ostrava desátým rokem, ozářil za dobu svého fungování přes 7000 pacientů. Po deseti letech je však už znát jeho opotřebení a v brzké době by tak měl být nahrazen novým přístrojem. ČTK to řekl přednosta Onkologické kliniky Jakub Cvek.

Kybernetický nůž slouží především k léčbě nádorů plic, prostaty, jater nebo páteře, ale také k léčení srdeční arytmie. Ve FNO ho využívají rovněž k léčbě očních nádorů. Předností přístroje je především to, že ozařuje s desetkrát až třicetkrát větší přesností než jiné lineární urychlovače a šetří tak zdravou tkáň pacienta. Systém navíc umí kontrolovat pozici nádoru při ozařování a je schopen reagovat na pohyby pacienta. Například pohyb při dýchání u ozařování plic.

CyberKnife vynalezl John Adler ze Stanfordské univerzity v roce 2001. V srpnu 2010 byl ve FNO ozářen první pacient a zdravotnické zařízení se tak stalo prvním pracovištěm ve střední a východní Evropě, které začalo s kybernetickým nožem pracovat.

„Dříve se zdálo jako science-fiction mít k dispozici takový přístroj. Za tou vizí stojí pan profesor Feltl (nynější ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl), který šel proti proudu a přesvědčil všechny, že je přístroj potřeba,“ řekl Cvek.

Jeden z pacientů, kterému léčba kybernetickým nožem pomohla, je i Miroslav Mikulášek z Prahy. S touto formou léčby se setkal v roce 2012. „Měl jsem dva útvary na plicích, které mi chtěli vyoperovat a ta možnost se mi nelíbila. Pak jsem zjistil, že je tu pracoviště, kde to jde i bez zbytečné krve a kde jsme podle předchozích zkušeností nádory zlikvidovali. Dneska se jezdím potápět a nedělá mi to žádný problém,“ uvedl.

Ve FNO přístroj obslouží za rok dvakrát více pacientů, než je běžné. Lékaři se shodují, že je kybernetický nůž už značně opotřebovaný. „Poruchy narůstají a musíme se zamyslet, jak dále. Pokud chceme udržet spektrum léčených onemocnění a hlavně vysoké počty pacientů, tak se bez něj neobejdeme. Nový přístroj by byl rychlejší, přesnější a efektivnější a budeme schopni uspokojit až o 20 procent více pacientů,“ řekl Cvek. Nový přístroj by nemocnice mohla získat do dvou let.

sta kš

Zpravodaj

Olomoučtí vědci vyvinuli látky, které účinně hubí rakovinné buňky

14 září, 202025 září, 2020
by redakce

Olomouc 14. září (ČTK) – Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli další látky, které se v budoucnu mohou stát součástí léčby rakoviny. Vykazují totiž výrazné účinky proti nádorovým buňkám a nízkou toxicitu vůči zdravým lidským buňkám. Tato nová skupina koordinačních sloučenin mědi obsahuje ve své struktuře přírodní látky izolované z plodů maklury oranžové. Objev již chrání národní patent. ČTK to dnes sdělil vedoucí olomouckého týmu vědců Zdeněk Trávníček.

Olomoučtí vědci se podle Trávníčka dlouhodobě snaží rozšířit spektrum protinádorových látek o takové, které budou účinnější než nyní užívaná léčiva na bázi sloučenin kovů, zejména platiny, a zároveň budou mít znatelně vyšší účinnost vůči nádorovým buňkám při nižších nežádoucích účincích. „Našim prozatím posledním počinem v této oblasti je vývoj již třetí generace koordinačních sloučenin mědi, které se od již dříve prezentovaných látek obsahujících měď, jež získaly patentovou ochranu v roce 2012 a 2017, výrazně liší složením a strukturou,“ uvedl.

Z pohledu účinnosti na lidské nádorové buněčné linie jsou tyto nové sloučeniny srovnatelné se svými předchůdkyněmi vyvinutými experty RCPTM. „Nejúčinnější z látek překonávají účinek dodnes nejužívanějšího komplexního léčiva cisplatiny až stonásobně, přičemž jejich toxicita na zdravé lidské jaterní buňky se jeví jako téměř zanedbatelná,“ podotkl člen výzkumného týmu Ján Vančo.

Nové unikátní komplexy mědi by v budoucnu mohly být použity v terapii zaměřené na léčbu zhoubného nádoru vaječníků, prsu, prostaty, tlustého střeva a konečníku i nádorového onemocnění kostí či plic. Trávníček ale upozornil na to, že cesta k případnému použití připravených látek jako léčiv je ještě dlouhá a spletitá a k jejich možnému uplatnění je potřeba provést řadu experimentů.

Samotný vývoj koordinačních sloučenin mědi trval zhruba pět let. Na látky s protinádorovým účinkem se olomoučtí vědci zaměřují řadu let. Tým profesora Trávníčka získal celkově již 17 národních a dva evropské patenty, jež chrání biomedicínské použití řady sloučenin na bázi zlata, mědi, železa, platiny či tantalu. Všechny mají výrazné protinádorové a některé i protizánětlivé účinky.

beh hj

Zpravodaj

Kožní lékařka: Nádorů bylo kvůli covidu odhaleno o třetinu méně

14 září, 2020
by redakce

Praha 14. září (ČTK) – Nádorů kůže bylo na jaře odhaleno meziročně o třetinu méně. Lékaři úbytek spojují se strachem z návštěv zdravotnických zařízení v době vrcholící epidemie covidu-19. Lidé přicházejí až s obtížněji léčitelnými nádory kůže, z nichž je více smrtelných. Novinářům to dnes na tiskové konferenci k preventivní akci Stan proti melanomu řekla dermatoložka Monika Arenbergerová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Lékaři z vinohradské dermatoverologické kliniky odhalili loni od března do června 321 nejagresivnějších kožních nádorů, melanomů a spinaliomů, letos jen 199. „Během července a srpna výrazně stoupl počet rizikových melanomů s tloušťkou nad čtyři milimetry,“ doplnil ředitel nemocnice a přednosta kliniky Petr Arenberger. Loni vážný nádor lékaři objevili na jaře u devíti procent nemocných, letos u 21 procent.

S pokročilejšími melanomy přežije více než deset let 62 procent pacientů, s dříve odhalenými 96 procent. „Pro pacienty to znamená významný zdravotní problém a pro zdravotní systém zvýšenou ekonomickou zátěž,“ dodal. Pacientům s rakovinou kůže se podávají i nejmodernější léky včetně imunoterapie.

Maligní melanom ročně lékaři objeví asi u 3500 lidí. Česko a Izrael jsou podle odborníků jedinými dvěma zeměmi, kde se navzdory růstu nových případů daří udržet na stejné úrovni úmrtnost.

Kromě pravidelných vyšetření u kožních lékařů je jednou z možností Stan proti melanomu. Dnes a v úterý stojí na Václavském náměstí v Praze, v pondělí 21. září se lidé mohou nechat vyšetřit na Moravském náměstí v Brně a v úterý 22. září v obchodním centru Avion Shopping Park v Ostravě. Loni bylo díky stanu odhaleno 149 kožních nádorů, z nich 28 melanomů. Lidé tradičně stojí před stany v dlouhých frontách.

Více sledovat by se měli zejména lidé s takzvaným světlým fototypem, tedy s blond či zrzavými vlasy a světlou pletí. Rizikovější je také mít velký počet mateřských znamének. Více ohrožení jsou také ti, kdo se spálili na slunci jako děti nebo pobývali u jižních moří blízko rovníku. Zásadní je podle Arenberga používání ochranných krémů při pobytu na slunci. V Česku aspoň faktor 15, u moře i 50.

van mha

Zpravodaj

Bartík se musí omluvit Zemanovi za slova o rakovině, rozhodl…

11 září, 2020
by Lucie Fílová

Brno 11. září (ČTK) – Bývalý radní městské části Brno-střed Svatopluk Bartík se musí omluvit prezidentu Miloši Zemanovi za výroky, že má Zeman rakovinu. Rozhodl o tom dnes Městský soud v Brně, podle kterého to bylo nepravdivé tvrzení. Bartík zároveň musí zaplatit prezidentovi 250.000 korun. Prezidentská kancelář požadovala omluvu a pět milionů. Bartík tvrzení o rakovině napsal na sociální síť facebook před prezidentskými volbami, ve kterých Zeman obhajoval mandát.

Soudce Radek Malenovský uvedl, že Bartík musí do tří dnů zaslat Zemanovi doporučený dopis ve znění, že se omlouvá Zemanovi za újmu způsobenou na jeho důstojnosti, vážnosti, cti a soukromí způsobenou tím, že na svém profilu zveřejnil 7. listopadu 2017 nepravdivé informace.

„Žalovaný je povinen žalobci zaplatit 250.000 korun do 15 dnů od právní moci rozsudku,“ řekl Malenovský. Kromě toho musí Bartík zaplatit náklady řízení.

Zemanův advokát Marek Nespala uvedl, že věc byla projektem politického podnikatele, který nevyšel. „Rakovina byla v celém rozsah vyvrácena,“ uvedl Nespala. V odůvodnění to uvedl i soudce.

Bartík navíc nechtěl říct, odkud informaci o nemoci prezidenta má, protože chtěl chránit zdroj. Soudce uvedl, že po dokazování převážil zájem na odhalení zdroje před jeho utajením.

„Soud dospěl k závěru, že informace byla smyšlená. Šlo o arogantní vniknutí do intimní sféry soukromého života žalobce,“ uvedl Malenovský. Podle něj žalovaný zasáhl do práva žalobce na lidskou důstojnost. „Je zakázáno vystavit člověka jednání, které zpochybňuje jeho kvalitu jako člověka bez ohledu na jeho společenský status,“ řekl Maleňák. Podle něj to mohlo zasáhnout i profesní život žalobce, když se kvůli informaci mohla snížit šance na jeho zvolení.

Bartík koncem roku 2017 před lednovými volbami prezidenta napsal na facebooku, že Zeman má rakovinu, odmítá se léčit a v takovém případě mu zbývá pár měsíců života. Bartík své tvrzení z webu později stáhl s komentářem, že nečekal takovou negativní vlnu vůči Zemanovi ani vůči sobě. Zeman byl v té době prezidentem, mandát ve volbách obhájil.

hor sd

Zpravodaj

Dinosaurus měl stejný nádor kosti, jaký dnes trápí člověka

6 srpna, 202013 srpna, 2020
by Lucie Fílová

Ottawa 6. srpna (ČTK) – Když vědci v kanadské provincii Alberta v roce 1989 vykopali zkamenělinu dinosaura zvaného centrosaurus, povšimli si těžce deformované kosti na noze. Objev tehdy připsali zahojené zlomenině, z nových poznatků však vyplývá, že se jednalo o nádor kosti – stejný, který dnes postihuje i člověka. Ze zvířete, které žilo před 76 miliony let, to učinilo prvního známého dinosaura, který měl zhoubný nádor, píše agentura Reuters.

Zhruba šest metrů dlouhý, býložravý centrosaurus žil v období křídy. Hlavu mu zdobil dlouhý roh a kostěný límec, podobně jako například známějšímu triceratopsovi. Na jeho lýtkové kosti však vyrostl „nádor větší než jablko“, říká paleontolog David Evans z Královského ontarijského muzea v Torontu, který se na studii publikované v odborném časopise Lancet Oncology podílel.

„Tento významný nález dokazuje, že dinosaury nezávisle na tom, jak velcí nebo mohutní se zdají, trápila řada stejných nemocí, které nalezneme u dnešních zvířat nebo u lidí – včetně rakoviny. Dinosauři nám připadají jako mýtické nestvůry, ale byla to skutečná zvířata, která stíhala ošklivá zranění a nemoci,“ dodal Evans.

Příčinou úmrtí pradávného plaza však pravděpodobně nebyla rakovina. Jeho tělo paleontologové objevili společně s pozůstatky stovky dalších centrosaurů, což naznačuje, že uhynul následkem přírodní katastrofa, jako například při záplavách. Nádor sice tomuto jedinci mohl snížit pohyblivost, před útoky velkých predátorů ho však chránilo právě stádo, domnívá se Evans.

nim šeb

Doporučené články

Čas na kontrolu znamének

16 července, 202018 července, 2020
by redakce

Kůže je největším orgánem lidského těla. Je nepostradatelná, chrání nás i krášlí – pro krásné opálení jsou lidé ochotní strávit na sluníčku minuty a hodiny. O svou pokožku bychom se proto měli řádně starat – zvenku i zevnitř. Odráží se na ní životní styl i psychika. K takové prevenci rozhodně patří i návštěva dermatologa.

Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny, jejímiž klienty je zhruba 60 procent české populace, přibývá počet onkologických pacientů – za dva roky jejich počet vzrostl o 2,5 procenta. V roce 2019 se jich léčilo více jako 317 tisíc. A nejčastěji právě s nádorem kůže – zde je nárůst mezi lety 2017 až 2019 až 6,32 procent.

Není proto třeba zmiňovat, že prevence rakoviny kůže je důležitá – případnému poškození kůže je samozřejmě lepší předcházet, než ho později léčit. Obecně se doporučuje podstoupit preventivní prohlídku jednou ročně nebo při pozorování změn pigmentových útvarů.

Když tmavne a zvětšuje se

Většina nádorů kůže je plně léčitelná, pokud se zachytí včas. Co tedy vlastně sledovat? Obecně lze znaménka rozdělit právě na vyvýšená mateřská a tmavá plochá. Přestože hmatatelná znaménka působí na člověka jako více nebezpečná a často jsou nevzhledná, jsou to právě ta plošná nenápadná, která stojí za pozornost. Při bližším pozorování často mění barvu – tmavnou, rozšiřují se, svědí, jejich povrch zdrsňuje, kůže kolem může poblednout. V určitém stadiu se znaménko může vyvýšit nad kůži. V takovém případě by mohlo jít o zhoubný kožní nádor – melanom.

Důležité je však zmínit, že ne všechna podezřele se chovající znaménka jsou nebezpečná. Růst a jeho změna mohou sice ukazovat na rakovinu, ale může jít jen o takzvané předrakovinové stadium – v takovém případě je nutné znaménko vyjmout. Proto by jakékoliv měnící se znaménko měl vidět lékař. Je zkrátka lepší navštívit doktora desetkrát zbytečně než jednou pozdě.

Způsobů odstranění znamének je několik. Nejčastěji jde o odstranění skalpelem – Tkáň se totiž dá po vyjmutí vyšetřit, čímž se potvrdí nebo vyvrátí rakovinové bujení. Po zákroku sice zůstane malá jizva, ta se ale dá v dnešní době odstranit laserem.

Další možností je užití laseru samotného. Plusy? Po jizvě nejsou skoro žádné stopy. Avšak znaménko se po zákroku nedá vyšetřit. Právě následná diagnostika znaménka po je však velmi důležitá, proto lékaři používají laser většinou pouze v případech kosmetických „úprav“.

Duben

Květen 2021

Červen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

31
1
2
3
4
5
6

Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Den proti rakovině

Pravidelné kontroly

Když tmavne a zvětšuje se

Kalendář akcí

Květen 2021

Květen

30

Květen

31

Červen

1

Červen

2

Červen

3

Červen

4

Červen

5

Červen

6

Červen

7

Červen

8

Červen

9

Červen

10

Červen

11

Červen

12

Červen

13

Červen

14

Červen

15

Červen

16

Červen

17

Červen

18

Červen

19

Červen

20

Červen

21

Červen

22

Červen

23

Červen

24

Červen

25

Červen

26

Červen

27

Červen

28

Červen

29

Červen

30

Červenec

1

Červenec

2

Červenec

3

Newsletter