Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
    • Aktuálně
    • Prevence a léčba
    • Děti a mateřství
    • České zdravotnictví
    • Sex a intimní zdraví
    • Výzkumy a studie
  • Akce
  • Kontakt
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Nemocnici v Novém Jičíně bude s diagnostikou rakoviny pomáhat umělá inteligence

  • 6 června, 2023
  • by budskap

„Vůbec poprvé v zemi se bude umělá inteligence učit detekovat kromě rakoviny tlustého střeva také potenciální nádorová ložiska v dolních močových cestách a do budoucna tak pomáhat odhalovat možné nádorové onemocnění také nám, urologům. Benefit vidím především v tom, že umělá inteligence nám může pomoci najít i velice malá nebo špatně rozeznatelná nádorová ložiska, a zahájit tak velmi včasně potřebnou léčbu,“ uvedl primář urologického oddělení nemocnice Jan Novák.

Podle zakladatele startupu Lukáše Louna je výhodou systému MAIA fakt, že ho lze připojit k jakémukoliv endoskopu, tedy i ke starším přístrojům, aniž by u nich bylo nutné dokupovat další vybavení. „Zcela unikátní je systém v tom, že podobné AI technologie pracují pouze se snímky, MAIA pracuje komplexně s videem jako celkem,“ uvedl Loun.

Systém umělé inteligence během vyšetření zvýrazní oblasti s různým typem slizničních abnormalit, ale pomůže také s odhalením a klasifikací zánětlivých onemocněních tlustého střeva, jako jsou Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida.

„Naše vize je, že lékař léčí a o vše ostatní, kde je to jen možné, se postará technologie. Proto MAIA, kromě hledání zhoubných lézí, pomáhá lékaři s rutinními úkoly i administrací, například závěrečnou zprávou,“ řekl Loun. Dodal, že lékař tak po dokončení vyšetření nemusí znovu opisovat, co viděl v jeho průběhu. Pouze u počítače potvrdí nálezy, které mu umělá inteligence diagnostikovala, včetně umístění, typu, velikosti a struktury nálezu. Lékaři se s novým systémem nyní seznamují a na základě pilotního testování se bude ještě upravovat právě podle jejich požadavků.

„MAIA se bude u nás vlastně ‚učit‘, protože čím více dat v podobě videí z vyšetření nasbírá, tím snadnější bude pozdější přechod systému na práci bez pomoci lékaře jen na základě lékařských zpráv a obrazových záznamů. Tím se zkrátí nejen čas, který pacient u lékaře stráví, ale i čekací lhůty na vyšetření,“ řekl předseda představenstva nemocnice Jakub Fejfar.

Komplexní onkologické centrum v Novém Jičíně ročně vyšetří přes 100.000 onkologických pacientů z celé republiky. Jednou z nejčastějších diagnóz, kterou tam odborníci stanovují, bývá právě rakovina tlustého střeva. Systém MAIA je nyní kromě Nového Jičína v testovacím provozu také na Oddělení gastroenterologie v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice. Novojičínská nemocnice aktuálně testuje i několik dalších systémů umělé inteligence pro vyhodnocování snímků mamografických vyšetření. „Finální validace snímků samozřejmě zůstává na lékaři a podle mne tomu tak ještě dlouho bude. Umělá inteligence ale zásadně zefektivňuje provoz a je jednoznačnou cestou k tomu, aby se stala lékařům nepostradatelným diagnostickým pomocníkem,“ míní Fejfar.

Aktuálně

Vyšší váha v mládí u mužů zvyšuje riziko úmrtí na rakovinu…

  • 18 května, 2023
  • by budskap

Muži, kteří od 17 do 60 let přibrali alespoň půl kilogramu ročně, měli o deset procent vyšší riziko agresivní rakoviny prostaty. Měli také o 29 procent větší šanci, že karcinom prostaty u nich bude smrtelný, vyplynulo z analýzy.

Při prudkém nárůstu hmotnosti je ale podobné riziko. Muž, který mezi 17. a 29. rokem přibere 13 kilogramů, má o 13 procent vyšší šanci agresivního karcinomu prostaty a o 27 procent větší pravděpodobnost, že na tuto nemoc zemře.

Zjištění vyplynula ze studie prováděné v letech 1963 až 2014. Výzkumníci analyzovali údaje švédských mužů, kterým byla od 17 do 60 let alespoň třikrát změřena hmotnost. Udržování nízké váhy by mohlo být nezbytnou prevencí rakoviny prostaty, uvedli autoři studie.

Z 258.477 Švédů, kteří se zúčastnili studie, byla 23.348 účastníkům diagnostikována rakovina prostaty, přičemž průměrný věk v době diagnózy byl 70 let. Celkem 4790 mužů na toto onemocnění zemřelo.

Rakovina prostaty je s více než 1,4 milionu každoročně diagnostikovaných případů nejčastějším nádorovým onemocněním vyskytujícím se u mužů. Ačkoli karcinom prostaty může růst pomalu a nemusí muži během života způsobit žádnou újmu, některé mohou být agresivnější a hůře léčitelné.

I předchozí výzkumy naznačily silnou souvislost mezi nadměrným tělesným tukem a rizikem agresivní a smrtelné rakoviny prostaty.

„Několik studií naznačilo možnou souvislost mezi nadváhou a agresivní rakovinou prostaty a tato studie na ně navazuje tím, že naznačuje, že přibrání na váze v raném věku je spojeno se zvýšeným rizikem úmrtí na toto onemocnění,“ uvedl Simon Grieveson z organizace pro výzkum rakoviny prostaty Prostate Cancer UK.

„Udržování zdravé hmotnosti může chránit před mnoha druhy rakoviny, ale je důležité si uvědomit, že rakovina prostaty může postihnout muže všech hmotností, tvarů a velikostí,“ dodal. „Nejvíce ohroženi tímto onemocněním jsou muži starší 50 let, muži černé pleti a muži s rodinnou anamnézou, a pokud mají obavy, měli by se obrátit na svého lékaře,“ dodal.

Prevence a léčba

Ministr: Češi mají nejširší nabídku preventivních vyšetření rakoviny zdarma

  • 8 února, 20238 února, 2023
  • by budskap

„Každý třetí člověk za svůj život onemocní rakovinou, takže se to týká každé širší rodiny,“ uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Každý rok lékaři diagnostikují nádor více než 85.500 osobám a kolem 28.000 rakovině podlehne. Se zkušeností s léčbou nádoru žije téměř 620.000 lidí.

Nejčastějším nádorem je rakovina prostaty s 7700 novými případy v roce 2020, na druhém místě rakovina prsu se 7300 případy, třetí je rakovina tlustého střeva a konečníku s téměř 7000 případy a čtvrtá rakovina plic s 6600 případy.

U všech těchto nádorů mohou lidé včasným vyšetřením v rámci takzvaného screeningového programu zabránit rozvoji samotného nádoru nebo jej zachytit v časném stadiu, které lze dobře léčit. U rakoviny prostaty ho podle Válka ministerstvo v současné době připravuje a spustit ho plánuje příští rok.

Vyšetření předcházející rakovině prsu mohou podstoupit ženy nad 45 let jednou za dva roky, účastní se jich asi 60 procent. Od doby zavedení vyšetřování se snížila úmrtnost na nádory prsu o 30 procent. Loni byl pilotně spuštěný screening rakoviny plic u lidí nad 55 let, kteří kouří nebo dlouhodobě kouřili.

„Bohužel je stále velmi málo využívaný screening karcinomu kolorekta,“ doplnil Válek. Podle údajů VZP ho využívá jen asi 27 procent lidí, kteří na něj mají nárok, tedy starší 50 let. Přitom každému druhému lékaři najdou při vyšetření polyp, ze kterého se může vyvinout rakovina tlustého střeva či konečníku. Často ho dokáží přímo při kolonoskopii rovnou i odstranit.

„Pokud by každý občan, který toho může využít, absolvoval jednou za deset let kolonoskopii, tak můžeme rakovinu kolorekta v podstatě eliminovat na nulu,“ dodal Válek. Na prevenci může ušetřit i stát, vyšetření kolonoskopií stojí řádově tisíce korun, léčba rakoviny miliony.

Velmi dobře preventabilní je podle předsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslava Svobody (ODS) také rakovina děložního čípku a hrdla. Ženy podstupují vyšetření při pravidelné prohlídce u gynekologa, díky čemuž se už výskyt snížil. „Karcinom čípku byl nejčastější rakovina žen, dneska je až třetí,“ uvedl. Také v tomto případě umí lékaři odstranit už nemocnou tkáň, ze které nádor teprve vznikne.

„Náš jediný problém je dostat pacientky na vyšetření,“ dodal. Na prevenci ke gynekologovi chodí jen zhruba polovina žen. Tomuto typu rakoviny, jejímž původcem je lidský papilomavirus (HPV), se dá předejít i očkováním. Pro třináctileté dívky a chlapce ho platí zdravotní pojišťovny, Válek už dříve uvedl, že by možnost rád rozšířil i na dvanáctileté a čtrnáctileté. Podle Svobody je očkovaná asi polovina dětí v daném věku.

„Takový rozsah screeningových programů nenajdete skoro nikde na světě a vše je plně hrazeno,“ dodal Válek s tím, že lidé by je ale měli využívat víc. Demokratická společnost ale podle něho nemůže nikoho k vyšetřením nutit, byť je to v jeho zájmu. „Má to takovou drobnou daň, každý je odpovědný za svoje rozhodnutí,“ dodal.

Zdravotní pojišťovny osoby, které mají na screeningy nárok, zvou dopisem, kampaň ale zřejmě podle jejich dřívějších vyjádření narazila na své maximum. Těm, kteří absolvují tato vyšetření, z fondů prevenci přispívají i na další jinak placenou zdravotní péči, například zubní hygienu nebo masáže.

Ministerstvo podle Válka chystá pro lidi, kteří více dbají na své zdraví, další bonifikace. „Kdo chodí na screeningy, bude z toho mít nějaké výhody v seniorním věku. Například by mohl mít zdarma jednou za dva roky lázně,“ dodal.

Poslanci se dnes mohou do prevence sami zapojit. Organizace Hlas onkologických pacientů a další pacientská sdružení pořádají akci Poslanecká sněmovna proti rakovině. Na interaktivní výstavě si například na modelech prsů či varlat mohou vyzkoušet, jak najít bulku v rámci samovyšetření.

van mha

Prevence a léčba

Aplikace sama pozná rakovinu. Představí se na konferenci v Praze

  • 12 září, 2022
  • by andrlovak1

Telemedicínskou aplikaci SkinVision pro včasnou detekci maligního melanomu, kterou si od začátku letošního léta stáhlo přes 5000 Čechů a Slováků, si mohou vyzkoušet návštěvníci telemedicínské výstavy LIFMAT 2022. Ta proběhne v pátek 9. září v prostorách Cubex centra na pražském Pankráci.

 

Aplikaci, kterou představí společnost Dr. Digital a její zakladatel Ondřej Svoboda, zaznamenala první desítky melanomů zachycených z domova a včas nasměrovaných k dermatologům. Svoboda se telemedicíně věnuje dlouhodobě a mezi jeho další projekty patří například Virtuální klinika Dr. Digital.

 

Úspěšnost je 95 procent

„SkinVision zjišťuje rakovinu kůže s 95procentní přesností. Využívá klinicky ověřené vysoce přesné algoritmy strojového učení ke zjištění rizika melanomu. Je založena na technologii, která využívá simulaci přirozeného růstu tkáně,“ vysvětluje šéf Dr. Digital Ondřej Svoboda.

Pomocí aplikace SkinVision v mobilním telefonu může uživatel odhalit příznaky nejčastějších typů rakoviny kůže z domova. Je navržena tak, aby poskytovala přesné a včasné odhalení rakoviny kůže spolu s radami a doporučení pro zdraví pokožky.

Stačí udělat fotku

Spojuje technologie umělé inteligence s odbornými znalostmi dermatologů. Uživatel jednoduše po otevření aplikace podezřelé místo vyfotí a zjistí výsledek.

„Cílem aplikace je zajistit, aby uživatel při prvním náznaku rizika rakoviny kůže navštívil lékaře. Čím dříve je rakovina kůže odhalena, tím vyšší je možnost úspěšné léčby a přežití,“ dodává Svoboda.

Na lidské kůži existuje několik druhů znamének. Vedle mateřských znamének jsou to různé pigmentové skvrny po vystavení těla slunečnímu záření. Všechna přitom mohou znamenat riziko vzniku melanomu.

 

Na konferenci jde vyzkoušet EKG na dálku

Návštěvníci si na konferenci také můžou vyzkoušet dálkové měření vitálních funkcí jako EKG, spirometrii, a spoustu dalších jiných ukazatelů.

Ondřej Svoboda se v tuzemském zdravotnictví pohybuje 10 let a stojí za vznikem firem jako E-health and Telemedicine, Zafax Medical, Dr. Digital nebo Telemedicine Academy. Právě Dr. Digital otevřela v Gruzii virtuální kliniku a ve svojí pobočce v Tbilisi školí tamní lékaře k využívání distanční medicíny.

Telemedicínské služby české firmy mají pomoci ke zkvalitnění místního zdravotnictví. Zdravotnictví je jednou z oblastí, ve které Česko a Gruzie podle Svobody dlouhodobě spolupracují.

 

 

Aktuálně

Plán EU pro boj s rakovinou chce ČR podrobnější, podobný…

  • 8 července, 2022
  • by andrlovak1

„Zdravotnictví bylo dříve vnímána čistě jako agenda jednotlivých států. To se v době epidemie koronaviru dramatickým způsobem změnilo,“ uvedl Dvořáček. Kromě témat souvisejících s covidem-19 je tématem rakovina, které podle dat Eurostatu v roce 2019 podlehlo v EU 1,1 milionu lidí.

 

Příští týden pořádá ministerstvo v Brně odbornou konferenci Moderní kontrola rakoviny: Záchrana životů prostřednictvím chytrých řešení, vycházející z Evropského plánu boje proti rakovině. „Je to nejrozsáhlejší plán, který byl pro nějakou diagnózu vytvořen,“ dodal Dvořáček. Mezi jeho cíle patří centralizace péče, soulad dostupnosti léčby mezi zeměmi a společná práce zemí na výzkumu nebo klinických hodnoceních nových léčiv.

 

Plán se soustředí na prevenci, včasnou diagnostiku, léčbu a kvalitu života vyléčených pacientů. „My bychom chtěli dosáhnout větší specifikace plánu, aby se z obecnějšího materiálu stalo opravdu něco, co mohou státy využívat,“ popsal. Zaměří se proto také na sběr a hodnocení dat a screeningové programy, tedy pravidelná vyšetření zdravých osob z rizikových skupin, která mají rakovinu odhalit.

 

V září by Česko chtělo předložit doporučení Evropské rady právě k těmto screeningům, v prosinci se jím bude zabývat setkání ministrů zdravotnictví v Bruselu.

 

Tématem vzácných onemocnění se bude ministerská konference zabývat 25. a 26. října. „Klíčovým cílem je výzva pro direktorát pro zdravotnictví, aby EK začala pracovat na velmi podobném materiálu, jako je evropský plán boje s rakovinou pro oblast vzácných onemocnění,“ řekl náměstek. V EU trpí některým ze vzácných onemocnění, tedy nemocí vyskytující se u jednoho z 2000 lidí, přes 30 milionů osob. Lékaři zatím definovali takových nemocí přes 8000.

 

Financování

Podobně jako u rakoviny by na celoevropský plán mělo být navázáno i financování. Prostředky půjdou do výzkumu a vývoje, ale také třeba do sběru dat nebo fungování specializovaných center. Podle Dvořáčke je výhodou centralizace péče, že lékař vidí co nejvíce pacientů se stejným onemocněním, kterých jsou v jednotlivých zemích jen jednotky. „U ultravzácných onemocnění nedává smysl, aby centra byla v každé zemi,“ dodal.

 

ČR se bude v době předsednictví zaměřovat také na strategii pro léčivé přípravky, která by mohla umožnit společné nákupy. „Nikdy žádná z předchozích iniciativ neuspěla, protože se až do detailu zabývala konkrétním nákupem. Během pandemie zafungovala ne snaha o konkrétní nákup, ale vyjednávání podmínek,“ uvedl Dvořáček.

 

Díky společnému systému se podle něj před několika týdny povedlo koupit pro země EU vakcínu proti opičím neštovicím. Cílem bude i podobná dostupnost léků ve všech zemích, v současné době jsou nová léčiva často na velkých evropských trzích dříve, někdy i o několik let. „Ministři chtějí, aby možnost národního státu stanovit úhradu léčivého přípravku mohla proběhnout ve stejné době po celé Evropě,“ řekl. Stanovením úhrady léku ze strany státu, v ČR zdravotních pojišťoven, se lék stává v zemi dostupným.

 

Aktuálně

V bratislavské nemocnici vyoperovali pacientovi zdravé oko, přišel o obě

  • 22 června, 202223 června, 2022
  • by andrlovak1

Nemocnice tvrdí, že pacientovi a jeho rodině poskytla plnou součinnost s cílem zmírnit následky, a že podobný incident dosud nezaznamenala. Zároveň proškolila personál oční kliniky ohledně přípravy operací.

 

„Velmi citlivě vnímáme tuto tragickou událost. S dotčenými samozřejmě komunikujeme a budeme nápomocni ve všech směrech,“ uvedla Eva Kliská, mluvčí Univerzitní nemocnice Bratislava, pod kterou ružinovské zařízení spadá. Události je jí nesmírně líto. Podrobnější informace nemocnice vzhledem k probíhajícímu vyšetřování a citlivosti případu neposkytla.

 

Televize Markíza uvedla, že zpráva o nepovedené operaci obletěla Slovensko dnes, ale operace se odehrála ještě loni v říjnu. Padesátiletému pacientovi zjistili rakovinu oka a bylo nutné jej vyoperovat. Během přípravy na operaci ale pomocný personál přelepil nemocné oko, a tak lékařka vyoperovala zdravé. Při operacích se totiž nemocné oko ponechává volné a zdravé se přelepuje. Po odhalení nesprávně vykonaného zákroku lékařka plně převzala odpovědnost, z nemocnice odešla a vzdala se všech funkcí v oboru. Při vyšetřování spolupracuje a je ochotná poskytnout i odškodné, uvedla Markíza. S bývalou lékařkou se pokusila spojit, ale na telefonáty nereagovala. Pacientovi následně museli vyoperovat i druhé, nemocné oko. Po ztrátě zraku se mu život obrátil naruby, přišel i o zaměstnání, dodala Markíza.

 

Ministerstvo zdravotnictví případ nekomentovalo: „Podnětem se zabývá Úřad pro dohled nad zdravotní péčí, který má v kompetenci prověřování, zda péče byla poskytnuta správně. Dokud nebudou závěry, ministerstvo se nebude vyjadřovat.“

 

Úřad potvrdil, že dostal podnět, a upozornil, že posuzuje postup nemocnice, a nikoli konkrétního pracovníka. Na ukončení prověřování má devět měsíců, přičemž tato lhůta se může prodloužit nejvýše o tři měsíce. Pokud zjistí pochybení, může úřad uložit povinnost odstranit nedostatky a může také uložit pokutu, popřípadě zákaz výkonu zdravotnického povolání, a to nejvýše na rok. Pokud je poskytovatelem právnická osoba, zákaz výkonu zdravotnického povolání lze uložit jejímu odbornému zástupci.

 

List Pravda před třemi lety psal o případu operace nesprávného kolena, za kterou nemocnice v Nitře dostala pokutu 8000 eur. Pacient, někdejší prvoligový fotbalista František Rapan, kterému tehdy bylo 77 let, žádal odškodnění 100.000 eur.

 

Prevence a léčba

Genomické testování pomůže lékařům při stanovení správného postupu léčby u pacientek…

  • 16 června, 202223 června, 2022
  • by andrlovak1

Tisková zpráva, Brno, 9.6. 2022: Pracoviště molekulární patologie MOÚ získalo certifikaci Agendia NV, světového lídra v molekulární diagnostice, pro genomické testování MammaPrint. Test MammaPrint pochází z unikátního výzkumu týmu vědců při Nizozemském onkologickém institutu (NKI) a pacientkám s časným stadiem rakoviny prsu nabízí další možností personalizované medicíny. Testování bude nově probíhat přímo v MOÚ bez nutnosti zasílání vzorků nádoru do zahraniční. Pro všechny pacientky, u kterých je vyšetření indikované multidisciplinárním týmem, je hrazeno ze zdravotního pojištění.

 

Genomické testování přináší další důležité informace o biologii nádoru, které umožnují lékaři učinit lépe podložené rozhodnutí o plánu léčby pro danou pacientku. Genomický test zkoumá aktivitu specifických genů v nádoru, které řídí jeho růst a chování. Odborníci se tak při hodnocení rizika rekurence (návratu choroby) nemusí spoléhat pouze na dosavadní známé klinické a patologické faktory, jako je například velikost a stupeň diferenciace tumoru (grade), postižení lymfatických uzlin, přítomnost hormonálních receptorů v nádoru.

 

Výsledkem genomického testu je tedy konkrétnější informace o povaze daného nádoru. Je-li nádor při vyšetření genů označen jako nízce rizikový „low risk“, nemusí být pacientce indikována adjuvantní neboli zajišťovací léčba formou chemoterapie. „Ženám s rakovinou prsu, u nichž byl nádor zachycen v časném stadiu nebo je zasažen jen malý počet uzlin, může genomické testování zajistit výrazně vyšší kvalitu života při léčbě. Pacientky, které jsou vyhodnoceny jako tzv. „low risk“, nemusí absolvovat chemoterapii a s ní nepříjemné a intenzivní nežádoucí účinky,“ popisuje výhody genomického testu ředitel MOÚ Marek Svoboda.

 

Postup při testování

Pro provedení genomického testování musí pacientka splnit indikační kritéria a s testováním souhlasit. Kritéria splňují pacientky, u nichž není z histologie nádoru zcela zřejmé, zda je nutné podat adjuvantní chemoterapii či nikoliv. V těchto případech byla dříve nasazena chemoterapie všem pacientkám, které lékař vyhodnotil jako rizikové pro návrat nemoci. Pomocí genomického testování je možné se vyhnout chemoterapii u 20–30 % pacientek s časně zachyceným nádorem prsu nebo i s malým počtem postižených uzlin.

 

Pacientka nemusí absolvovat žádné další vyšetření, genomické testování je prováděno z již odebraného vzorku nádoru. O vhodnosti genomického testování nádoru prsu je pacientka předem informována a poučena lékařem a musí se sama rozhodnout, zda chce toto testování podstoupit. Vyjde-li v testu jako nízce riziková, nemůže jí být již následně podána chemoterapie. Od března 2021 se v Česku za účelem genomického testování využívá testu MammaPrint od společnosti Agendia NV. Při splnění indikačních kritérií je test plně hrazen ze zdravotního pojištění. Výkon genomického testování je možné provést 1x za život, pokud pacientka onemocní rakovinou i v druhém prsu, je možnost tento výkon zopakovat. V loňském roce bylo v České republice ze 197 testovaných pacientek testem MammaPrint 45 % vyhodnoceno jako „low risk“ (nízké riziko), tyto pacientky se zcela bezpečně vyhnuly chemoterapii.

 

Genomické testování mohou provádět Komplexní onkologická centra (KOC), avšak doporučit vyšetření může i ošetřující onkolog mimo KOC. „V případě, že je žena s rakovinou prsu léčena u svého spádového onkologa, a je vhodná pro genomické testování, je postup následující. Ošetřující onkolog kontaktuje jedno z Komplexních onkologických center v ČR a pacientku konzultuje s mammární komisí, která případně potvrdí provedení testování. Léčba pacientky pak probíhá nadále u ošetřujícího onkologa, kterému jsou výsledky testu dodány,“ přibližuje možnosti genomického testování primářka Kliniky komplexní onkologické péče Katarína Petráková.

 

Genomické testování je složité a vyžaduje komplikované a přesně stanovené laboratorní postupy a splnění požadovaných norem. Vzorky tkáně k vyšetření testem MammaPrint se doposud posílaly k vyhodnocení do centrální laboratoře Agendia NV v Amsterodamu. Masarykovu onkologickému ústavu se podařilo stát se jednou ze čtyř certifikovaných laboratoří společnosti Agendia NV v Evropě, díky čemuž budou moci být vzorky vyhodnocovány na území ČR.

 

Certifikace laboratoří

„Proces certifikace laboratoře je náročný a má několik fází. Každá laboratoř se musí vybavit potřebnou přístrojovou technikou, následně je zavedena vyšetřovací metoda a v procesu certifikace musí být proveden určitý počet testů, kde stejný vzorek je zároveň vyhodnocován i v centrální laboratoři Agendia NV. Vykázané výsledky musí být ve 100 % shodné. Díky testování přímo v MOÚ budeme mít větší kontrolu nad vzorkem nádoru a samotným vyšetřením, současně nebudeme muset zajišťovat časově náročný převoz do zahraničí, což nám velmi usnadní práci,“ doplňuje primář Oddělení patologie MOÚ Pavel Fabian.

 

„Jsme velice rádi, že se nám podařilo v MOÚ certifikovat laboratoř pro genomické testování MammaPrint. Věříme, že tím přiblížíme možnost testování většímu počtu pacientek. Jsme rádi, že současně došlo ještě k dalšímu důležitému kroku, a to k aktualizaci doporučených postupů (v tzv. Modré Knize) i pro rozhodování o způsobu léčby u pacientek s rakovinou prsu. Tyto doporučené postupy pro onkology se nyní sjednocují s evropskými doporučenými postupy i v oblasti, genomického testování.“ vysvětluje ředitel MOÚ Svoboda.

MammaPrint

Test MammaPrint se začal v Česku využívat v loňském roce, „ v rámci jednání s plátci péče o úhradě testu jsme slíbili, že se nám do roka podaří akreditovat laboratoř v České republice, abychom zajistili, že genomické testování budou moct využít všechny onkologické pacientky, které mají na test nárok. Díky žádosti České onkologické společnosti a jejímu důrazu na nutnost zařazení testování jako důležitého faktoru při rozhodování léčbě rakoviny prsu se nám slib podařilo naplnit,“ popisuje legislativní proces Lenka Vášová, jednatelka společnosti LERAM diagnostic s.r.o., jež je partnerem společnosti Agendia NV pro Českou a Slovenskou republiku.

 

„Velice nás těší, že jedna z prvních certifikovaných laboratoří v Evropě je právě v Masarykově onkologickém ústavu. Musím podotknout, že procesy a splnění certifikačních kritérií nejsou jednoduché a řada zemí s tím má velké problémy. O to více mě těší, že v České republice se vše podařilo úspěšně splnit v tak krátkém čase,“ komentuje spolupráci ředitelka společnosti Agendia pro Evropu dr. Marion Wasmayr.

 

„Pro naše pacientky je skvělé, že pojišťovny test Mammaprint hradí. Proto bych chtěla apelovat na onkology, aby test v indikovaných případech využívali. Pacientky si budou jisté, že podstupují tu správnou léčbu, ušitou přímo jim na míru,“ doplňuje Michaela Tůmová z neziskové organizace Dialog Jesenius.

 

 

 

Genomické testování

Genomické testování zkoumá aktivitu specifických genů v nádoru, a zjišťuje tak, co řídí jeho růst a chování. Pomáhá zjistit, zda je pravděpodobný návrat karcinomu, čímž lékaři pomáhá s rozhodnutím týkajícím se onkologické léčby.

 

Genetické testování

Genetické testování oproti tomu zkoumá geny, se kterými se člověk narodí a určuje tak, zda existuje dědičné riziko, např. riziko mutací v genu BRCA1/2, které způsobuje dědičné predispozice k rakovině a zvyšuje riziko vzniku zhoubného nádoru.

 

 

 

O společnosti Agendia

Společnost Agendia je světový lídr v molekulární diagnostice karcinomu prsu se sídlem v Irvine v Kalifornii, která se zavázala přinášet pacientkám s časným stádiem karcinomu prsu a jejich lékařům informace, které potřebují k tomu, aby učinili nejlepší rozhodnutí pro celý průběh léčby. Společnost v současné době nabízí dva dostupné testy genomického profilování, podporované důkazy nejvyšší úrovně z klinického i reálného prostředí, které poskytují komplexní genomické informace, které lze použít k identifikaci nejúčinnější možné léčby karcinomu prsu u každé pacientky.

 

Prevence a léčba

Onkologie v regionu pohledem docenta Jakuba Cveka

  • 16 června, 2022
  • by andrlovak1

Rozhovor s doc. MUDr. Ing. Jakubem Cvekem, Ph.D., MBA, přednostou Kliniky onkologické Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava.

 

Kolik lidí v Moravskoslezském kraji každým rokem onemocní rakovinou?

Náš kraj má zhruba 1,2 milionu lidí, přičemž každým rokem je zde evidováno přibližně 6500 nových případů rakoviny, pokud nepočítám nemelanomové nádory kůže. Pokud bychom to přepočítali na 100 000 obyvatel, což by bylo asi přesnější, dostaneme se na hodnotu okolo 550, což odpovídá celorepublikovému průměru.

 

Které zhoubné nádory na Ostravsku převládají?

Asi není překvapením, že u mužů se nejvíce setkáváme s nádory prostaty a u žen s nádory prsu, dále jsou to karcinomy tlustého střeva a konečníku nebo karcinomy plic, obdobně jako je tomu v celé České republice. Útlum těžkého průmyslu v našem kraji v posledním desetiletí se však pozitivně odrazil v tom, že už nevídáme tak rychlý přírůstek zhoubných nádorů hlavy a krku nebo plic. Jedná se stále o časté diagnózy, ale co do počtu snad už tak moc nevyčníváme v porovnání s ostatními regiony. Problémem ovšem zůstává vysoké zastoupení pokročilých stádií, a zde obrátit trend je pro nás velkou výzvou.

 

Ve FN Ostrava funguje Komplexní onkologické centrum (KOC) – kolik pacientů ročně projde jeho branami?

Naše centrum je největším onkologickým pracovištěm na severní Moravě a zabezpečuje veškerou léčbu dospělých pacientů se zhoubnými nádory, s výjimkou nádorových onemocnění krve a krvetvorných orgánů, kterou zajišťuje hematoonkologická klinika. Ročně do ostravského KOC přijmeme okolo 4000 nových pacientů. Více než polovina z nich je léčena na onkologické klinice, často před operací nebo po ní, ale i bez nutnosti chirurgické léčby. Asi jako všechna ostatní komplexní onkologická centra zaznamenáváme vysoký nárůst počtu jedinců, kteří žijí a lečí se s rakovinou, přičemž v našich ambulancích evidujeme každým rokem zhruba 35 000 návštěv onkologicky nemocných. Zároveň také poskytujeme konzultace pacientům, kteří přicházejí s žádostí o druhý názor na svou onkologickou léčbu.

 

Je nějaká oblast, na kterou se specializujete?

Vyzdvihl bych určitě neuroonkologické centrum, jehož provoz zajištuje onkologická a neurochirurgická klinika a kam jsou soustředěni lidé s nádory mozku a míchy z celého kraje. Navíc se velmi dobře rozvíjí i spolupráce s kolegy ze Zlínského kraje, kteří k nám neuroonkologické pacienty odesílají. Takže nádory mozku jsou, obrazně řečeno, naším denním chlebem.

Dlouhou dobu naše nemocnice také jako jediná v České republice disponovala unikátním robotickým ozařovačem CyberKnife. Léčbu kybernetickým nožem poskytujeme pacientům z celé republiky. Jedná se zejména o nemocné s nádory plic nebo s plicními metastázami, kteří zaujímají skoro čtyřicet procent všech případů – a polovina z nich není z našeho regionu.

 

V čem vnímáte největší přínosy KOC?

Když jsem po absolvování lékařské fakulty začal pracovat v oboru, byla péče o onkologické pacienty poměrně roztříštěná. To znamená, že protinádorová léčba – ať už operace, ozařování nebo chemoterapie – byla poskytována na různých, mnohdy i vzdálených pracovištích. Jsem proto moc rád, že jsem mohl být svědkem centralizace specializované a superspecializované péče do komplexních onkologických center, která mají k dispozici zázemí velkých nemocnic. To má pro pacienty jednoznačný přínos z hlediska diagnostiky i léčby, protože jsou na jednom místě dostupné veškeré metody protinádorové terapie, včetně moderní biologické léčby nebo imunoterapie. V každém KOC navíc fungují mezioborové týmy, takže péče o konkrétního pacienta nezůstává pouze v rukou onkologů nebo chirurgů, ale domlouvají se ní podle potřeby specialisté z různých oborů.

Výhodou také je, že díky centralizaci onkologicky nemocných získáváme stále větší zkušenosti s léčbou, což se odráží i v lepších terapeutických výsledcích. U mnoha diagnóz se nám dnes daří pacienty buď zcela vyléčit, nebo výrazně prodloužit jejich přežití při zachování kvality života. Příkladem může být rakovina prostaty nebo prsu.

 

Jak se na úspěšnosti onkologické léčby podílí imunoterapie?

Imunoterapie je v současnosti nepochybně nejperspektivnější systémovou léčbou ve strategii boje proti zhoubným nádorům. Po dlouhé době je to metoda, která výrazně zvyšuje některým nemocným šanci na skutečně dlouhodobé přežívání a také na to, že u nich nedojde k návratu rakoviny, a to za cenu relativně nízkého výskytu nežádoucích účinků. Na druhou stranu, pokud se vedlejší účinek vyskytne, je potřeba jej rychle léčit, protože se může jednat i o život ohrožující stav.

Jsem přesvědčen, že během několika let se imunoterapie bude používat prakticky u každé onkologické diagnózy. Nyní ji rutinně využíváme u maligního melanomu jako adjuvantní, to znamená zajišťovací léčbu, která se provádí po operaci, aby se snížilo riziko recidivy onemocnění. Dále se uplatňuje u karcinomu plic, u nádorů ledvin, karcinomů močového měchýře nebo trávicího traktu. Do budoucna ale imunoterapie zcela jistě najde své místo také v neoadjuvantním podání, tedy ještě před plánovaným chirurgickým výkonem nebo před radioterapií, případně bude podávána spolu s ozařováním. Týkat by se to mělo například pacientek s agresivním podtypem karcinomu prsu.

 

Daří se dostávat pacienty do KOC včas?

Domnívám se, že ano. Čekací doby odpovídají závažnosti onemocnění. Takže například pacienti, kteří vyžadují zmiňovanou neoadjuvanci, se k léčbě dostanou v horizontu jednoho až dvou týdnů. V této souvislosti si ale nemůžu odpustit poznámku, že v době pocovidové častěji vídáme pokročilejší stádia, než tomu bylo dříve, musíme na tom zapracovat.

 

Jak funguje spolupráce s ostatními nemocnicemi v regionu, respektive s praktickými lékaři v odesílání pacientů do KOC?

Jako komplexní onkologické centrum jsme se zavázali ke spolupráci v Regionální onkologické skupině s významnými nemocnicemi v našem kraji. V každé z nich přitom byly zřízeny mezioborové týmy, které jsou schopny adekvátně posoudit každého příchozího pacienta s podezřením na nádorové onemocnění a případně ho odeslat do našeho KOC. Náš region je dosti rozlehlý, přesto se daří dvě třetiny pacientů léčit přímo v KOC, což odpovídá celorepublikovému průměru.

Spolupráce s praktiky se rozvíjí zhruba poslední tři roky, byť byla v důsledku covidové pandemie přerušena. Jedinci po úspěšně ukončené onkologické léčbě jsou ale běžně odesíláni k praktikům k dalšímu sledování a jsem hluboce přesvědčen, že dobře funguje i ten obrácený tok. Tedy pokud praktický lékař zjistí u pacienta nějaké nové obtíže, neprodleně konzultuje komplexní onkologické centrum.

 

Spolupracujete také s organizacemi onkologických pacientů?

Snažíme se spolupracovat s pacientskými organizacemi i s dobrovolníky. Díky tomu se nám třeba na konci loňského roku podařilo otevřít kavárnu, která vznikla v prostorách čekárny chemoterapeutického stacionáře naší onkologické kliniky, kterou denně projde až 150 pacientů, obvykle i s doprovodem. Věřím, že možnost dát si kávu, čaj nebo drobné občerstvení pacientům zpříjemňuje čekání na vstupní konzultace nebo na zahájení protinádorové léčby.

Prevence a léčba

Zhoubných nádorů plic a hlavy na Ostravsku ubývá, ale často…

  • 16 června, 2022
  • by andrlovak1

Na 4000 nových pacientů přijde ročně do Komplexního onkologického centra (KOC) při Fakultní nemocnici v Ostravě. Největší onkologické pracoviště na severní Moravě poskytuje nemocným péči týmu specialistů a moderní léčebné postupy, mezi nimi například i imunoterapii. Přednosta Kliniky onkologické Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity docent Jakub Cvek považuje tento přístup, který využívá přirozenou obranyschopnost lidského organismu, za nejperspektivnější strategii boje proti zhoubným nádorům. Ne všichni pacienti ale vědí, že imunoterapie je v Česku na těchto specializovaných pracovištích dostupná. Změnit to má celorepubliková kampaň Dotek, který pomáhá. Jejím symbolem je interaktivní model buňky, který bude od 15. června k vidění v ostravském obchodním centru Nová Karolina.

 

„Imunoterapie je v současnosti nepochybně nejperspektivnější systémovou léčbou ve strategii boje proti zhoubným nádorům. Po dlouhé době je to metoda, která výrazně zvyšuje některým nemocným šanci na skutečné dlouhodobé přežívání a také na to, že u nich nedojde k návratu rakoviny, a to za cenu relativně nízkého výskytu nežádoucích účinků,“ uvedl docent Cvek.

 

V současné době se imunoterapie využívá u některých běžných typů nádorů, například ledvin, močového měchýře, trávicího traktu a také u maligního melanomu. „Jsem přesvědčen, že během několika let se imunoterapie bude používat prakticky u každé onkologické diagnózy,“ doplnil ostravský onkolog.

 

Soustředění onkologické péče do specializovaných pracovišť, jako je tomu také na Ostravsku, výrazně přispívá ke kvalitě léčby. Multidisciplinární týmy v takzvaných KOCech totiž dokážou pacientovi upravit terapii podle jeho potřeb, říká přednostka Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Motol a předsedkyně České onkologické společnosti docentka Jana Prausová.

 

„Jde o to, abychom pacienta při podezření na nádorové onemocnění dostali co nejdříve do Komplexního onkologického centra, kde je adekvátně vyšetřen a diagnostikován. Tým odborníků různých specializací pak určí optimální postup. Neléčíme jen nemoc, ale celého pacienta, včetně přidružených chorob, včetně jeho duše,“ popsala přidanou hodnotu KOC onkoložka.

 

Díky útlumu těžkého průmyslu v posledním desetiletí už neplatí Ostravsko za region s nejčastějším výskytem zhoubných nádorů plic. Podle dat Ústavu pro zdravotní informace a statistiku (ÚZIS) je počet pacientů se zmíněnou diagnózou srovnatelný například s Prahou nebo Středočeským krajem. „Jedná se stále o časté diagnózy, ale co do počtu už tak moc nevyčníváme v porovnání s ostatními regiony. Problémem ovšem zůstává vysoké zastoupení pokročilých stádií, obrátit tento trend je pro nás velkou výzvou,“ poznamenal docent Cvek.

 

 

 

 

Osvětová kampaň Dotek, který pomáhá, termíny setkání s médii a veřejností:

 

  • Ostrava, 15. 6., 10:00 NC Forum Nová Karolina
  • Brno, 22. 6., 10:00 OC Olympia

 

Osvětová kampaň Dotek, který pomáhá, je zaměřená na zvyšování povědomí veřejnosti o onkologických onemocněních.

 

Do kampaně se zapojují přední čeští onkologové v čele s docentkou MUDr. Janou Prausovou, Ph.D., MBA, přednostkou Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole a předsedkyní České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), profesorem MUDr. Jindřichem Fínkem, Ph.D., MHA, přednostou Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň, děkanem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a místopředsedou České onkologické společnosti ČLS JEP.  V neposlední řadě na setkáních hovoří pacientské organizace sdružené ve spolku Hlas onkologických pacientů (HOP) vedeném Mgr. Petrou Adámkovou.

 

Ostravského setkání v Nákupním centru Forum Nová Karolina se zúčastní docent MUDr. Ing. Jakub Cvek, Ph.D., MBA, přednosta Kliniky onkologické Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské Univerzity. Závěr bude patřit zastavení v brněnském Obchodním centru Olympia, kde promluví profesor MUDr. Jiří Mayer, CSc., přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno a předseda České hematologické společnosti ČLS JEP.

 

Jednotlivými setkáními provází novinář a moderátor PhDr. Jakub Železný.

 

Jak fungují moderní terapie v onkologii?

 

●        Moderní terapie, a zvláště imunoterapie, mění donedávna prakticky stoprocentně smrtelné rychle progredující onemocnění v chronickou chorobu, a to vybuzením imunitního systému pacienta, který je pak schopen efektivněji bojovat s onkologickým nádorem. Část pacientů díky imunoterapii nad rakovinou zvítězí. Moderní léčba však dává naději i těm pacientům, kteří na léčbu neodpovědí optimálně, protože zvyšuje jejich šanci dožít se dalšího pokroku a nových léčebných metod.

 

●        Konkrétní příklad lze sledovat třeba u melanomu, tedy onkologického onemocnění kůže. Stagnace onemocnění či pokles mortality je jednoznačně způsoben příchodem vysoce účinných metod léčby, jak do adjuvantní fáze léčby, tak do léčby metastatického onemocnění.

 

●        Zatímco ještě v nedávné době přežívali pacienti s metastatickým melanomem průměrně 6 až 8 měsíců od diagnózy a pouhá čtvrtina takových pacientů žila déle než jeden rok, dnes se díky výsledkům klinických studií ukazuje, že až 50 % pacientů s touto diagnózou může žít i více než 6 let po zahájení léčby imunoterapií a s dobrou perspektivou dalšího přežití.

 

 

Pro více informací o onkologických onemocněních a možnostech léčby navštivte weby

 

  • Česká onkologická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně

https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/

  • Hlas onkologických pacientů

https://hlaspacientu.cz/o-nas/hlas-onkologickych-pacientu/

 

 

České zdravotnictví

Sbírka ligy proti rakovině vynesla téměř 18 milionů Kč,…

  • 15 června, 2022
  • by andrlovak1

„V den sbírky nabízelo kytičky více než 12.000 dobrovolníků, kteří ke kytičkám s fialovou stužkou dárcům předávali i letáček s informacemi o prevenci nádorů děložního hrdla a varlat,“ uvedla za ligu Jitka Bajgarová. Mezi dobrovolníky, kteří letos 11. května kytičky nabízeli, byli žáci základních a studenti středních škol, skautské či pionýrské oddíly, dobrovolní hasiči nebo zástupci onkologických pacientů. Kytičky bylo možné koupit i v některých knihovnách, informačních centrech, na městských úřadech, v obchodech i kavárnách.

 

Letošním tématem, na které se osvětová akce zaměřovala, byly nádory ledvin děložního hrdla a varlat. Úmrtnost na tato onemocnění sice podle odborníků stagnuje, pacientů ale přibývá. U rakoviny děložního hrdla onemocní zhruba sedm žen ze 100.000, u rakoviny varlat kolem 4,5 muže na 100.000. Obě nemoci nejčastěji postihují mladé lidi.

 

Rakovina děložního hrdla se nejčastěji vyskytuje u žen nakažených HPV virem, nejčastěji sexuálně aktivních. Prevencí rakoviny a změn tkání, které ji předcházejí, je očkování. Zdravotní pojišťovny ho hradí dětem ve věku 13 nebo 14 let. Postupuje ho asi 65 procent dívek a 30 procent chlapců. Pravidelně jsou na riziko tohoto druhu rakoviny vyšetřované také ženy na gynekologické prohlídce. Časně zachycené nádory jsou dobře léčitelné, vyléčí se 92 procent žen.

 

Nádory varlat se nejčastěji objevují u mužů ve věku 20 až 34 let, poté u padesátníků. Muži je mohou objevit při samovyšetření, podezření by měla vzbudit bolestivost, zvětšení nebo nepravidelnost varlete. Rizikovým faktorem je nesestoupení varlete do šourku u novorozenců, které kontrolují lékaři už v porodnici a poté pediatři. Vliv na vznik nádoru může mít také hormonální léčba matky v době těhotenství, tříselná kýla nebo chronické infekce včetně HIV.

 

Od roku 1997 sbírka vynesla zhruba 350 milionů korun. Výtěžek jde na podporu pacientů, vzdělávání a prevenci nádorových onemocnění a také na výzkum a přístrojové vybavení onkologických pracovišť.

 

Navigace pro příspěvky

1 2 3 … 6
ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ S PSYCHÓZAMI

ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ S PSYCHÓZAMI

více
Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu MedNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Duben

Květen 2023

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
29
30
31
1
2
3
4
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Červen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Červen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Červen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
1
2
Červen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Přidat akci

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.

Vyplněním e-mailové adresy a odesláním souhlasím s GDPR.

  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS