Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2021-03-01
End: 2021-03-01
Location: Poděbradská 538/46

Vakcínu mRNA považují vědci i politici za naději proti rakovině

19 listopadu, 202019 listopadu, 2020
by redakce

Berlín 19. listopadu (zpravodaj ČTK) – Úspěchy ve vývoji takzvané mediátorové RNA (mRNA) vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2 nejsou jen průlomem v boji proti pandemii, ale i předzvěstí obratu v léčbě rakoviny. Shodují se na tom odborníci a hovoří o tom i politici. Očkování mRNA proti různým formám rakoviny vědci zkoušejí prozatím v rámci klinických testů, žádná taková vakcína pro použití u lidí ale dosud schválena nebyla.

„Stojíme před velikou revolucí v medicíně,“ prohlásila dnes ve Spolkovém sněmu německá poslankyně konzervativní unie CDU/CSU Katrin Stafflerová, která vyzvala k větším investicím do této oblasti. Vakcíny mRNA, které slouží jako poslíček s návodem pro imunitní systém, považuje za možný klíč léčby rakoviny.

Postupem proti rakovině na bázi mRNA se dlouhodobě zabývají zakladatelé německého BioNTechu Ugur Sahin a Özlem Türeciová. Právě vakcína mRNA vyvíjená BioNTechem ve spolupráci s americkou společností Pfizer dosáhla proti covidu-19 podle výsledků z poslední fáze testů účinnosti 95 procent.

BioNTechu v roce 2017 zveřejnili v magazínu Nature studii o tom, jak všem pacientům se zhoubným melanomem, kteří dostali látku s na míru upravenou mRNA, pozitivně zareagoval imunitní systém. U osmi ze třinácti testovaných pacientů pak v rozmezí roku až dvou nenastalo žádné zhoršení stavu.

Biontech není jediný, kdo se výzkumu léčby rakoviny věnuje. I další společnosti provádí klinické studie vlivu mRNA na různé typy rakoviny.

Vakcína mRNA se od těch tradičních liší tím, že neobsahuje žádné mrtvé či oslabené původce nemoci, ale genetickou informaci viru. Tato metoda je přirovnávána k návodu, podle kterého si tělo dokáže vytvořit vlastní protilátky. Za další výhodu profesor Klaus Cichutek z Institutu Paula Ehrlicha považuje to, že RNA má jednoduchou strukturu, což otevírá možnost do několika týdnů vyprodukovat miliony dávek.

S nástupem vakcín na bázi mRNA kritici uvádějí, že tato cesta je příliš riziková, neboť by mohla vyvolat autoimunitní onemocnění nebo vést ke změnám DNA. Zastánci spikleneckých teorií pak upozorňují, že vlády se očkovací látku pokusí zneužít ke genetické přeměně lidí.

Šéf německé očkovací komise Thomas Mertens říká, že neexistuje žádný důkaz o tom, že tento typ vakcín by ke změnám lidské DNA vedl. Vzhledem k současným znalostem také není nutné obávat se dlouhodobých následků.

Cichutek tvrdí, že neexistuje žádné nebezpečí integrace mRNA do lidského genomu. „Genom se u lidí nachází ve formě DNA v buněčném jádře. Integrace ribonukleové kyseliny (RNA) do deoxyribonukleové (DNA) není možná mimo jiné kvůli rozdílné chemické struktuře,“ vysvětluje.

Molekulární bioložka Tugce Aktasová z Institutu Maxe Plancka k tomu poznamenává, že teoreticky je možné díky reverzní transkripci ledasco, prakticky se ale taková pravděpodobnost rovná nule. Reverzní transkripce je proces, kdy se genetická informace z RNA do DNA.

Viroložka Ulrike Protzerová z Helmholtzova střediska v Mnichově uvádí, že jen málo virů má pro takovou transkripci potřebný enzym. „Jsou to vlastně jen (retroviry) HIV, HTLV a HBV,“ řekla. Zmíněné viry vyvolávají nemoci AIDS, T-buněčnou leukémii a hepatitidu B.

Aleš Zápotocký šeb

Zpravodaj

Ostravský kybernetický nůž ozářil přes 7000 pacientů

17 září, 2020
by redakce

Ostrava 17. září (ČTK) – Robotický ozařovač CyberKnife (kybernetický nůž), který je ve Fakultní nemocnici Ostrava desátým rokem, ozářil za dobu svého fungování přes 7000 pacientů. Po deseti letech je však už znát jeho opotřebení a v brzké době by tak měl být nahrazen novým přístrojem. ČTK to řekl přednosta Onkologické kliniky Jakub Cvek.

Kybernetický nůž slouží především k léčbě nádorů plic, prostaty, jater nebo páteře, ale také k léčení srdeční arytmie. Ve FNO ho využívají rovněž k léčbě očních nádorů. Předností přístroje je především to, že ozařuje s desetkrát až třicetkrát větší přesností než jiné lineární urychlovače a šetří tak zdravou tkáň pacienta. Systém navíc umí kontrolovat pozici nádoru při ozařování a je schopen reagovat na pohyby pacienta. Například pohyb při dýchání u ozařování plic.

CyberKnife vynalezl John Adler ze Stanfordské univerzity v roce 2001. V srpnu 2010 byl ve FNO ozářen první pacient a zdravotnické zařízení se tak stalo prvním pracovištěm ve střední a východní Evropě, které začalo s kybernetickým nožem pracovat.

„Dříve se zdálo jako science-fiction mít k dispozici takový přístroj. Za tou vizí stojí pan profesor Feltl (nynější ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl), který šel proti proudu a přesvědčil všechny, že je přístroj potřeba,“ řekl Cvek.

Jeden z pacientů, kterému léčba kybernetickým nožem pomohla, je i Miroslav Mikulášek z Prahy. S touto formou léčby se setkal v roce 2012. „Měl jsem dva útvary na plicích, které mi chtěli vyoperovat a ta možnost se mi nelíbila. Pak jsem zjistil, že je tu pracoviště, kde to jde i bez zbytečné krve a kde jsme podle předchozích zkušeností nádory zlikvidovali. Dneska se jezdím potápět a nedělá mi to žádný problém,“ uvedl.

Ve FNO přístroj obslouží za rok dvakrát více pacientů, než je běžné. Lékaři se shodují, že je kybernetický nůž už značně opotřebovaný. „Poruchy narůstají a musíme se zamyslet, jak dále. Pokud chceme udržet spektrum léčených onemocnění a hlavně vysoké počty pacientů, tak se bez něj neobejdeme. Nový přístroj by byl rychlejší, přesnější a efektivnější a budeme schopni uspokojit až o 20 procent více pacientů,“ řekl Cvek. Nový přístroj by nemocnice mohla získat do dvou let.

sta kš

Zpravodaj

Olomoučtí vědci vyvinuli látky, které účinně hubí rakovinné buňky

14 září, 202025 září, 2020
by redakce

Olomouc 14. září (ČTK) – Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli další látky, které se v budoucnu mohou stát součástí léčby rakoviny. Vykazují totiž výrazné účinky proti nádorovým buňkám a nízkou toxicitu vůči zdravým lidským buňkám. Tato nová skupina koordinačních sloučenin mědi obsahuje ve své struktuře přírodní látky izolované z plodů maklury oranžové. Objev již chrání národní patent. ČTK to dnes sdělil vedoucí olomouckého týmu vědců Zdeněk Trávníček.

Olomoučtí vědci se podle Trávníčka dlouhodobě snaží rozšířit spektrum protinádorových látek o takové, které budou účinnější než nyní užívaná léčiva na bázi sloučenin kovů, zejména platiny, a zároveň budou mít znatelně vyšší účinnost vůči nádorovým buňkám při nižších nežádoucích účincích. „Našim prozatím posledním počinem v této oblasti je vývoj již třetí generace koordinačních sloučenin mědi, které se od již dříve prezentovaných látek obsahujících měď, jež získaly patentovou ochranu v roce 2012 a 2017, výrazně liší složením a strukturou,“ uvedl.

Z pohledu účinnosti na lidské nádorové buněčné linie jsou tyto nové sloučeniny srovnatelné se svými předchůdkyněmi vyvinutými experty RCPTM. „Nejúčinnější z látek překonávají účinek dodnes nejužívanějšího komplexního léčiva cisplatiny až stonásobně, přičemž jejich toxicita na zdravé lidské jaterní buňky se jeví jako téměř zanedbatelná,“ podotkl člen výzkumného týmu Ján Vančo.

Nové unikátní komplexy mědi by v budoucnu mohly být použity v terapii zaměřené na léčbu zhoubného nádoru vaječníků, prsu, prostaty, tlustého střeva a konečníku i nádorového onemocnění kostí či plic. Trávníček ale upozornil na to, že cesta k případnému použití připravených látek jako léčiv je ještě dlouhá a spletitá a k jejich možnému uplatnění je potřeba provést řadu experimentů.

Samotný vývoj koordinačních sloučenin mědi trval zhruba pět let. Na látky s protinádorovým účinkem se olomoučtí vědci zaměřují řadu let. Tým profesora Trávníčka získal celkově již 17 národních a dva evropské patenty, jež chrání biomedicínské použití řady sloučenin na bázi zlata, mědi, železa, platiny či tantalu. Všechny mají výrazné protinádorové a některé i protizánětlivé účinky.

beh hj

Zpravodaj

Kožní lékařka: Nádorů bylo kvůli covidu odhaleno o třetinu méně

14 září, 2020
by redakce

Praha 14. září (ČTK) – Nádorů kůže bylo na jaře odhaleno meziročně o třetinu méně. Lékaři úbytek spojují se strachem z návštěv zdravotnických zařízení v době vrcholící epidemie covidu-19. Lidé přicházejí až s obtížněji léčitelnými nádory kůže, z nichž je více smrtelných. Novinářům to dnes na tiskové konferenci k preventivní akci Stan proti melanomu řekla dermatoložka Monika Arenbergerová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Lékaři z vinohradské dermatoverologické kliniky odhalili loni od března do června 321 nejagresivnějších kožních nádorů, melanomů a spinaliomů, letos jen 199. „Během července a srpna výrazně stoupl počet rizikových melanomů s tloušťkou nad čtyři milimetry,“ doplnil ředitel nemocnice a přednosta kliniky Petr Arenberger. Loni vážný nádor lékaři objevili na jaře u devíti procent nemocných, letos u 21 procent.

S pokročilejšími melanomy přežije více než deset let 62 procent pacientů, s dříve odhalenými 96 procent. „Pro pacienty to znamená významný zdravotní problém a pro zdravotní systém zvýšenou ekonomickou zátěž,“ dodal. Pacientům s rakovinou kůže se podávají i nejmodernější léky včetně imunoterapie.

Maligní melanom ročně lékaři objeví asi u 3500 lidí. Česko a Izrael jsou podle odborníků jedinými dvěma zeměmi, kde se navzdory růstu nových případů daří udržet na stejné úrovni úmrtnost.

Kromě pravidelných vyšetření u kožních lékařů je jednou z možností Stan proti melanomu. Dnes a v úterý stojí na Václavském náměstí v Praze, v pondělí 21. září se lidé mohou nechat vyšetřit na Moravském náměstí v Brně a v úterý 22. září v obchodním centru Avion Shopping Park v Ostravě. Loni bylo díky stanu odhaleno 149 kožních nádorů, z nich 28 melanomů. Lidé tradičně stojí před stany v dlouhých frontách.

Více sledovat by se měli zejména lidé s takzvaným světlým fototypem, tedy s blond či zrzavými vlasy a světlou pletí. Rizikovější je také mít velký počet mateřských znamének. Více ohrožení jsou také ti, kdo se spálili na slunci jako děti nebo pobývali u jižních moří blízko rovníku. Zásadní je podle Arenberga používání ochranných krémů při pobytu na slunci. V Česku aspoň faktor 15, u moře i 50.

van mha

Zpravodaj

Bartík se musí omluvit Zemanovi za slova o rakovině, rozhodl…

11 září, 2020
by Lucie Fílová

Brno 11. září (ČTK) – Bývalý radní městské části Brno-střed Svatopluk Bartík se musí omluvit prezidentu Miloši Zemanovi za výroky, že má Zeman rakovinu. Rozhodl o tom dnes Městský soud v Brně, podle kterého to bylo nepravdivé tvrzení. Bartík zároveň musí zaplatit prezidentovi 250.000 korun. Prezidentská kancelář požadovala omluvu a pět milionů. Bartík tvrzení o rakovině napsal na sociální síť facebook před prezidentskými volbami, ve kterých Zeman obhajoval mandát.

Soudce Radek Malenovský uvedl, že Bartík musí do tří dnů zaslat Zemanovi doporučený dopis ve znění, že se omlouvá Zemanovi za újmu způsobenou na jeho důstojnosti, vážnosti, cti a soukromí způsobenou tím, že na svém profilu zveřejnil 7. listopadu 2017 nepravdivé informace.

„Žalovaný je povinen žalobci zaplatit 250.000 korun do 15 dnů od právní moci rozsudku,“ řekl Malenovský. Kromě toho musí Bartík zaplatit náklady řízení.

Zemanův advokát Marek Nespala uvedl, že věc byla projektem politického podnikatele, který nevyšel. „Rakovina byla v celém rozsah vyvrácena,“ uvedl Nespala. V odůvodnění to uvedl i soudce.

Bartík navíc nechtěl říct, odkud informaci o nemoci prezidenta má, protože chtěl chránit zdroj. Soudce uvedl, že po dokazování převážil zájem na odhalení zdroje před jeho utajením.

„Soud dospěl k závěru, že informace byla smyšlená. Šlo o arogantní vniknutí do intimní sféry soukromého života žalobce,“ uvedl Malenovský. Podle něj žalovaný zasáhl do práva žalobce na lidskou důstojnost. „Je zakázáno vystavit člověka jednání, které zpochybňuje jeho kvalitu jako člověka bez ohledu na jeho společenský status,“ řekl Maleňák. Podle něj to mohlo zasáhnout i profesní život žalobce, když se kvůli informaci mohla snížit šance na jeho zvolení.

Bartík koncem roku 2017 před lednovými volbami prezidenta napsal na facebooku, že Zeman má rakovinu, odmítá se léčit a v takovém případě mu zbývá pár měsíců života. Bartík své tvrzení z webu později stáhl s komentářem, že nečekal takovou negativní vlnu vůči Zemanovi ani vůči sobě. Zeman byl v té době prezidentem, mandát ve volbách obhájil.

hor sd

Zpravodaj

Dinosaurus měl stejný nádor kosti, jaký dnes trápí člověka

6 srpna, 202013 srpna, 2020
by Lucie Fílová

Ottawa 6. srpna (ČTK) – Když vědci v kanadské provincii Alberta v roce 1989 vykopali zkamenělinu dinosaura zvaného centrosaurus, povšimli si těžce deformované kosti na noze. Objev tehdy připsali zahojené zlomenině, z nových poznatků však vyplývá, že se jednalo o nádor kosti – stejný, který dnes postihuje i člověka. Ze zvířete, které žilo před 76 miliony let, to učinilo prvního známého dinosaura, který měl zhoubný nádor, píše agentura Reuters.

Zhruba šest metrů dlouhý, býložravý centrosaurus žil v období křídy. Hlavu mu zdobil dlouhý roh a kostěný límec, podobně jako například známějšímu triceratopsovi. Na jeho lýtkové kosti však vyrostl „nádor větší než jablko“, říká paleontolog David Evans z Královského ontarijského muzea v Torontu, který se na studii publikované v odborném časopise Lancet Oncology podílel.

„Tento významný nález dokazuje, že dinosaury nezávisle na tom, jak velcí nebo mohutní se zdají, trápila řada stejných nemocí, které nalezneme u dnešních zvířat nebo u lidí – včetně rakoviny. Dinosauři nám připadají jako mýtické nestvůry, ale byla to skutečná zvířata, která stíhala ošklivá zranění a nemoci,“ dodal Evans.

Příčinou úmrtí pradávného plaza však pravděpodobně nebyla rakovina. Jeho tělo paleontologové objevili společně s pozůstatky stovky dalších centrosaurů, což naznačuje, že uhynul následkem přírodní katastrofa, jako například při záplavách. Nádor sice tomuto jedinci mohl snížit pohyblivost, před útoky velkých predátorů ho však chránilo právě stádo, domnívá se Evans.

nim šeb

Doporučené články

Čas na kontrolu znamének

16 července, 202018 července, 2020
by redakce

Kůže je největším orgánem lidského těla. Je nepostradatelná, chrání nás i krášlí – pro krásné opálení jsou lidé ochotní strávit na sluníčku minuty a hodiny. O svou pokožku bychom se proto měli řádně starat – zvenku i zevnitř. Odráží se na ní životní styl i psychika. K takové prevenci rozhodně patří i návštěva dermatologa.

Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny, jejímiž klienty je zhruba 60 procent české populace, přibývá počet onkologických pacientů – za dva roky jejich počet vzrostl o 2,5 procenta. V roce 2019 se jich léčilo více jako 317 tisíc. A nejčastěji právě s nádorem kůže – zde je nárůst mezi lety 2017 až 2019 až 6,32 procent.

Není proto třeba zmiňovat, že prevence rakoviny kůže je důležitá – případnému poškození kůže je samozřejmě lepší předcházet, než ho později léčit. Obecně se doporučuje podstoupit preventivní prohlídku jednou ročně nebo při pozorování změn pigmentových útvarů.

Když tmavne a zvětšuje se

Většina nádorů kůže je plně léčitelná, pokud se zachytí včas. Co tedy vlastně sledovat? Obecně lze znaménka rozdělit právě na vyvýšená mateřská a tmavá plochá. Přestože hmatatelná znaménka působí na člověka jako více nebezpečná a často jsou nevzhledná, jsou to právě ta plošná nenápadná, která stojí za pozornost. Při bližším pozorování často mění barvu – tmavnou, rozšiřují se, svědí, jejich povrch zdrsňuje, kůže kolem může poblednout. V určitém stadiu se znaménko může vyvýšit nad kůži. V takovém případě by mohlo jít o zhoubný kožní nádor – melanom.

Důležité je však zmínit, že ne všechna podezřele se chovající znaménka jsou nebezpečná. Růst a jeho změna mohou sice ukazovat na rakovinu, ale může jít jen o takzvané předrakovinové stadium – v takovém případě je nutné znaménko vyjmout. Proto by jakékoliv měnící se znaménko měl vidět lékař. Je zkrátka lepší navštívit doktora desetkrát zbytečně než jednou pozdě.

Způsobů odstranění znamének je několik. Nejčastěji jde o odstranění skalpelem – Tkáň se totiž dá po vyjmutí vyšetřit, čímž se potvrdí nebo vyvrátí rakovinové bujení. Po zákroku sice zůstane malá jizva, ta se ale dá v dnešní době odstranit laserem.

Další možností je užití laseru samotného. Plusy? Po jizvě nejsou skoro žádné stopy. Avšak znaménko se po zákroku nedá vyšetřit. Právě následná diagnostika znaménka po je však velmi důležitá, proto lékaři používají laser většinou pouze v případech kosmetických „úprav“.

Zpravodaj

Pacienti s rakovinou slinivky nemají všude stejný přístup k léčbě

18 listopadu, 201918 července, 2020
by redakce

Praha 18. listopadu (ČTK) – Pacienti s nádorem slinivky nemají podle organizace Onkomaják ve všech regionech stejně rychlý přístup k léčbě. Měli by proto vyhledávat spíše velká onkologická centra. Odborníci doporučují operaci, která je základní možností léčby, absolvovat ideálně do tří týdnů od diagnózy. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ke čtvrtečnímu Světovému dni rakoviny slinivky.

Tento typ rakoviny je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění v Česku, v roce 2025 může být podle odborníků druhou nejčastější. „Chirurgie je aktuálně jediná léčebná modalita. Ostatní jsou jen na omezení růstu nádoru nebo jeho zmenšení,“ uvedl přednosta 1. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Zdeněk Krška.

Podle ředitele VFN Davida Feltla, který dříve působil jako radiační onkolog, se ukázalo, že pokud má pacient nádor omezený na slinivku, tedy nemá metastázy, tak předoperační kombinace ozařování a chemoterapie dokáže zlepšit léčebné výsledky. Kolem 60 procent nemocných kvůli pozdnímu objevení nádoru ale už metastázy má.

Pomoci nádor objevit včas mohou podle onkologů i organizace Onkomaják zejména praktičtí lékaři. Ti, protože se s pacientem potkávají pravidelně, mohou odhalit například zhubnutí bez příčiny, třeba i navzdory cukrovce, které může být jedním z varovných příznaků.

Pozdní stanovení diagnózy je podle přednosty Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty a VFN Luboše Petruželky spolu s rychlým šířením nádoru a jeho metastázováním a vysokým procentem recidivy důvodem relativně krátkého přežití nemocných. „Bez operace se přežití pohybuje kolem šesti měsíců, potom se rozšíří na dva roky,“ dodal Krška. Pokud je nádor odhalený včas, je možné pacienta ale i zcela uzdravit.

Mezi první příznaky patří také bolesti břicha, svědění kůže nebo nevolnosti. Jedním z pozdních může být zežloutnutí jako při žloutence, protože jsou postižena játra. Od vzniku první nádorové buňky do prvních příznaků to podle Kršky trvá 14 až 16 let.

zdroj: obrázek

Zpravodaj

V Písku používají při léčbě rakoviny prsu feromagnetické látky

23 října, 201918 července, 2020
by redakce

Písek 23. října (ČTK) – Písecká nemocnice zatím jako jediná v Jihočeském kraji odstraňuje sentinelové uzliny specifickou metodou. Jde o vyšetření a zákrok, který je součástí léčby rakoviny prsu. Lékaři při tom používají feromagnetické látky. Tuto metodu používají pouze tři nemocnice v Česku. ČTK to řekl ředitel písecké nemocnice Jiří Holan.

„V minulosti se při zhoubném nádoru odstraňovaly všechny uzliny z podpaždí. Některé ženy měly po jejich odstranění dlouhodobé, až několikaleté komplikace ve smyslu otoků horní končetiny. Tyto otoky jsou nepříjemné a zhoršují kvalitu života, zejména pokud se vyskytují na dominantní končetině,“ uvedla primářka chirurgického oddělení písecké nemocnice Marta Horáková.

V Písku ročně vykonají přibližně 100 operací zhoubných nádorů prsu, dalších přibližně 50 se týká nezhoubných onemocnění. Nemocnice nyní nově používá ke značení sentinelové uzliny feromagnetickou látku bez potřeby nukleární medicíny. Pacientku tak vyšetří i odoperují na jednom pracovišti v Písku a žena nemusí nikam cestovat. Signál z uzliny lze navíc detekovat dalších sedm dnů, operace první den není nezbytná.

„V oblasti léčby nádoru prsu jdeme s dobou. Je to jedna z hlavních náplní nejen našeho chirurgického pracoviště, ale celé nemocnice, která jako jediné krajské lůžkové zařízení disponuje screeningovým mamografem. Všechny pacientky s nádorem prsu řeší tým, v němž jsou zastoupeni onkolog, radiolog, chirurg a případně další specialista,“ uvedla primářka. Dodala, že oddělení navíc spolupracuje s Ústavem péče o matku a dítě, kde se provádí stovky operací tohoto typu ročně a je největším centrem pro léčbu nádoru prsu v České republice.

Zpravodaj

Lékaři v Brně provedli 200. operaci mozku u pacienta při vědomí

16 října, 201918 července, 2020
by redakce

Brno 16. října (ČTK) – Lékaři Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně provedli jubilejní 200. operaci pacienta s nádorem mozku, při které je pacient při vědomí a hovoří s lékaři. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. První takovou operaci podle ní nemocnice provedla jako jedna z prvních v České republice v roce 1997.

Pacientem byl šestatřicetiletý Jaroslav Koukol z Jindřichohradecka. „Odoperovali jsme mu nádor, který se nacházel v oblasti zodpovídající za funkce, jako je řeč nebo paměť. Proto jsme ho během operace probudili, komunikovali s ním a testovali tyto schopnosti s cílem zabránit jejich poškození,“ uvedl přednosta neurochirurgické kliniky Radim Jančálek.

Pacient mohl vzhledem k věku a fyzické kondici zákrok podstoupit. „Operaci si pamatuju jen matně. Vím, že se někdo na něco ptal, ale na detaily si nevzpomínám. Před operací jsem byl pozitivně naladěný, věřil jsem lékařům,“ uvedl Koukol.

Nemocnice provedla první operaci pacienta s nádorem mozku při jeho vědomí v roce 1997. „Operace nazvaná awake kraniotomie byla zpočátku spíše výjimečná. V posledním desetiletí se ovšem stává čím dál běžnější. Lékaři se neomezují pouze na pacienty s nádory mozku, ale také na ty s epilepsií nebo cévním onemocněním mozku. Není to však operace vhodná pro každého pacienta,“ řekla Lipovská.

Neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně provede ročně asi 20 obdobných operací. „Počty postupně narůstají, jak přibývá pacientů s nádory mozku,“ poznamenala mluvčí. „Jelikož je naším cílem co nejbezpečnější operace pro pacienta, který se pak bude moct vrátit do běžného života, je pravděpodobné, že podobné výkony budeme do budoucna provádět mnohem častěji a s pacientem komunikovat běžně po celou dobu operace,“ uvedl Jančálek. Podle něj je vždy nutné zvážit přínos pro pacienta, pro něhož je probuzení a testování při operaci zvýšenou zátěží. „Díky této technice jsme ovšem schopni operovat nádory, které se dříve považovaly za příliš rizikové, a přitom zachováme kvalitu života pacientů,“ dodal Jančálek.

Leden

Únor 2021

Březen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

1
2
3
4
5
6
7

Únor

28

6:00 am - 9:00 pm

Když tmavne a zvětšuje se

Kalendář akcí

Únor 2021

Únor

28

Březen

1

Březen

2

Březen

3

Březen

4

Březen

5

Březen

6

Březen

7

Březen

8

Březen

9

Březen

10

Březen

11

Březen

12

Březen

13

Březen

14

Březen

15

Březen

16

Březen

17

Březen

18

Březen

19

Březen

20

Březen

21

Březen

22

Březen

23

Březen

24

Březen

25

Březen

26

Březen

27

Březen

28

Březen

29

Březen

30

Březen

31

Duben

1

Duben

2

Duben

3

Newsletter