Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
    • Aktuálně
    • Prevence a léčba
    • Děti a mateřství
    • České zdravotnictví
    • Sex a intimní zdraví
    • Výzkumy a studie
  • Akce
  • Kontakt
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

V barcelonské nemocnici poprvé provedl transplantaci plíce výlučně robot

  • 17 dubna, 202327 dubna, 2023
  • by budskap

Unikátní operace se uskutečnila na konci února. Lékaři z barcelonské nemocnice, která patří k nejaktivnějším centrům transplantace plic na světě, o ní ale informovali až dnes. Robot odebral poškozenou plíci a zavedl do pacientova těla nový orgán.

Díky použití robota je zákrok podle lékařů výrazně méně invazivní. Pro uskutečnění transplantace stačil zhruba osmicentimetrový řez v dolní části hrudní kosti místo zhruba třiceticentimetrového řezu, který si vyžaduje obvyklý postup při transplantaci. Podle šéfa oddělení plicní transplantace Alberta Jaureguiho se tak bolest, kterou pacient zažíval, prakticky snížila na nulu a kleslo i riziko infekce po operaci, kdy pacient dostává léky na potlačení imunity. Rovněž rehabilitace a návrat do obvyklého života byla podle lékařů rychlejší.

Zákrok si na dnešní tiskové konferenci pochvaloval i pětašedesátiletý Xavier, kterému robot plíci transplantoval. Uvedl, že necítil žádnou bolest. Lékaři mu nabídli robotickou operaci poté, co zaznamenal těžké problémy s dýcháním. „Zvážil jsem pro a proti. Měl jsem naprostou důvěru ve stroje, protože snižují lidské chyby,“ uvedl muž.

„Je to historický výsledek, který povede ke zlepšení kvality života pacientů,“ uvedli zástupci nemocnice. Podle španělského tisku se jedná o první transplantaci plíce, kterou uskutečnil výlučně robot. Podle deníku El País jedna částečně robotická transplantace plíce se již dříve uskutečnila v Los Angeles. V Barceloně doufají, že v příštích měsících otestují nový postup za použití robota Da Vinciho i při transplantaci obou plící a že dále tuto techniku zdokonalí tak, aby se jí dostalo širšího využití.

Zpravodaj

Orgány Izraelky zabité při teroristickém útoku zachránily život pěti lidem

  • 12 dubna, 2023
  • by budskap

Srdce Deeové podle izraelského národního transplantačního centra obdržela 51letá žena, její játra dostal 25letý muž, 58letý a 39letý muž dostali její ledviny. Plíce byly transplantovány 58leté ženě a rohovky později dostanou jiní příjemci.

Manžel Deeové, rabín Leo Dee, řekl webu TOI, že se rodina rozhodla orgány darovat, protože to zachrání životy. Se ženou o dárcovství v minulost hovořili a ke kroku byly i náboženské důvody. „Naše rabínská autorita prověřila halachu (židovské náboženské právo) a vysvětlila mi, že v jejím stavu je to naprosto přijatelné – vlastně micvou (přikázáním). Jen kosti a šlachy by se neměly darovat a vše ostatní, co zachraňuje život, by se mělo dát,“ řekl. Rabín poznamenal, že kartičku dárce orgánů měla také jeho starší dcera. „Bohužel vzhledem k okolnostem (smrti), orgány darovat nemohla,“ řekl.

Pohřbu Lucy Deeové v židovské osadě Kfar Ecion na Západním břehu Jordánu se zúčastnily tisíce lidí. O dva dny dříve tam byly pohřbeny její dcery. Na oba pohřby přišli i představitelé izraelské vládní koalice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí přislíbil, že „dostane všechny zlé teroristy, kteří zabili naše občany,“ a že se „budou zodpovídat bez výjimky“.

Lucy, Rina a Maia se ocitly pod palbou, když jely autem v údolí Jordánu na rodinnou dovolenou. Ozbrojenci na ženy podle vyšetřovatelů stříleli z bezprostřední blízkosti. Izraelská veřejnoprávní televize Kan uvedla, že bylo nalezeno 22 nábojnic. Izraelská armáda po pachatelích zahájila pátrání. Otec a ostatní členové rodiny jeli v jiném autě.

V pondělí byl izraelskými vojáky v uprchlickém táboře nedaleko Jericha na Západním břehu Jordánu zastřelen patnáctiletý palestinský chlapec Muhammad Balhán, sdělili palestinští představitelé. Izraelská armáda uvedla, že její jednotky v té době prováděly v táboře operaci s cílem zatknout ozbrojence a že opětovaly palbu..

Od začátku letošního roku izraelské síly zabily více než 90 Palestinců, včetně radikálů i civilistů, píše zpravodajský web BBC. Za stejnou dobu bylo podle něj při útocích zabito 18 Izraelců, jeden Ukrajinec a jeden Ital, přičemž s výjimkou jednoho příslušníka bezpečnostních složek šlo o civilisty. Útoky provedli nebo jsou připisovány palestinským ozbrojencům, v jednom případě za nim stál izraelský Arab.

 

Zpravodaj

Ve FN Brno provedou ročně okolo stovky transplantací krvetvorných…

  • 11 dubna, 2023
  • by budskap

Přednosta jako významný pokrok v této oblasti vyzdvihl bezbolestný odběr. Zprvu musel být dárce v celkové anestezii a lékaři mu opakovanými vpichy do pánevní kosti odebírali kostní dřeň. „Dnes je od této metody ústup a provádí se jen ve specifických případech. Umíme krvotvorné buňky dostat z kostní dřeně do krevního oběhu a pak nám stačí napojit dárce na přístroj a odebrat mu buňky z žíly,“ uvedl Mayer s tím, že dárce hned poté může jít domů.

Po ukončení odběru je třeba transplantát co nejrychleji dopravit na transfuzní a tkáňové oddělení, kde se kontroluje jeho kvalitu. Podle toho se transplantát rozdělí do speciálních vaků, zmrazí a skladuje ve speciálních kontejnerech při teplotě minus 195 stupňů Celsia. Ve FN Brno je 3000 skladovací míst, přičemž současná obsazenost je asi 60 procent. Před darováním pacientovi se transplantát rozmrazí ve vodní lázni.

Zákrokem, při které je transplantát předán nemocnému a který se podobá transfuzi, celý proces ale nekončí. Transplantace je spojena s možnými riziky a komplikacemi. „Jsou to infekce a nebo takzvaná reakce štěpu proti hostiteli. Jedná se v podstatě o boj mezi imunitou příjemce a imunitou dárce, které se objeví zaráz v organismu,“ uvedla lékařka Barbora Weinbergerová.

Své o tom ví Jana Polášková, zaměstnankyně nemocnice, ve které jí v roce 2001 jako jednadvacetileté zjistili leukémii a kde transplantaci podstoupila. Dárcem byla její mladší sestra. „Týden se ale její kmenové buňky nechytaly. Dostala jsem proto ještě i mou vlastní dřeň, kterou mi dříve odebrali jako záložní. Pak se začaly chytat sestřiny buňky i má dřeň a došlo ke komplikacím. S plicním selháním jsem musela pobýt nějakou dobu na ventilátoru na ARU,“ řekla Polášková. Dodala však, že díky transplantaci dnes může žít takřka plnohodnotný život.

Podle Mayera se díky rozvoji medicíny daří těmto komplikacím více předcházet a negativní následky transplantací zmírnit. Jako další pokrok přednosta vyzdvihl rozvinutý registr dobrovolných dárců, ve kterém lze v podstatě každému pacientovi v současné době najít vhodného dárce. Český národní registr dárců dřeně, ke kterému se FN Brno připojila v roce 1995, má přes 115.000 registrovaných dárců.

 

Zpravodaj

Muž z Brněnska žije 30 let s transplantovaným srdcem, medián přežití…

  • 10 března, 202310 března, 2023
  • by budskap

Podle Krejčího je Petr také jedním z nejdéle žijících pacientů po transplantaci srdce v České republice. „Za ta léta nebylo samozřejmě vždy vše jen růžové, objevila se řada komplikací, které potransplantační průběh mohou doprovázet. Nicméně se nám je vždy podařilo společným úsilím zvládnout a vyřešit. Vždy je třeba i trocha štěstí a také pozitivní nastavení mysli, což v tomto případě platí vrchovatou měrou,“ uvedl Krejčí.

Petr zaznamenal potíže na začátku 90. let, když se vrátil z vojenského cvičení. Do té doby se považoval za zdravého a nikdy žádné problémy se srdcem neměl. „Pak jsem se začal zadýchávat při námaze, třeba i při cestě do schodů. Ten kopec, co jsem chodil každé ráno do práce, jsem najednou nemohl vyjít,“ vzpomněl začátky svých zdravotních potíží.

I když se situaci podařilo krátce vyřešit, za půl roku měl opět problémy. „V nemocnici zjistili, že mám pokročilé selhání srdce a jedinou možností je transplantace,“ uvedl pacient. Tehdy o metodě příliš mnoho nevěděl, ale jeden z lékařů mu situaci vysvětlil. Na vhodného dárce čekal asi měsíc.

Z interní kardiologické kliniky ho převezli do Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, které transplantace provádí. „My se o pacienty staráme před operací a po operaci, kterou provádí právě v centru,“ poznamenal Krejčí. Centrum ročně provede 25 až 30 transplantací srdce, transplantuje také játra a ledviny.

Na probuzení po transplantaci si Petr vzpomíná dodnes. „Samozřejmě jsem byl celý bolavý, ale bylo to super. Mohl jsem dýchat a cítil jsem, že to bude dobré. Po několika dnech mě sice museli zavřít na izolaci, protože moje tělo začalo orgán odmítat, ale pomocí léků se podařilo imunitu zklidnit a já jsem asi po třech měsících mohl jít domů,“ řekl muž.

Do původní práce už se sice vrátit nemohl, ale stále se snažil udržet v kondici díky procházkám a práci na zahradě. Jako invalida občas brigádničil a sázel stromky nebo maloval pokoje. „Také jsem začal včelařit, takže se starám o své úly. Srdce stále drží, sice jsem kvůli různým infekcím asi čtyřikrát skončil ve špitále, ale to za třicet let není nic hrozného,“ dodal Petr.

Výzkumy a studie

První transplantace jater před 60 lety ještě úspěšná nebyla

  • 28 února, 202328 února, 2023
  • by budskap

Možností transplantovat játra se začali lékaři zabývat od 50. let minulého století. Zpočátku se experimentovalo na psech, později lékaři začali zkoušet takzvané ortotopické transplantace, kdy jsou odstraněna původní játra nebo část z nich a na jejich místo se transplantují dárcovská játra. Na základě těchto experimentů provedl Thomas Starzl v Denveru první klinickou transplantaci jater. V roce 1968 byla poprvé provedena úspěšná transplantace jater i v Evropě (v Cambridgi).

Poté byly jaterní transplantace prováděny jen v ojedinělých případech a jejich výsledky nebyly povzbudivé. Historickým mezníkem v transplantacích bylo zavedení nového imunosupresivního léku cyklosporinu A v roce 1978. Dalším klíčovým momentem byla úspěšná transplantace části jater živého dárce v Chicagu v roce 1989. Dvouleté holčičce byla voperována část jaterního laloku její matky.

Protože však tento zákrok může pro dárce znamenat i velké riziko, přistupují k němu lékaři jen výjimečně a v drtivé většině se tak transplantují játra od zemřelých dárců.

V Československu poprvé dokázali lékaři úspěšně transplantovat játra v únoru 1983 na II. chirurgické klinice brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny. V současnosti se v celém světě realizuje přibližně 10.000 transplantací jater za rok. V Česku bylo loni celkově transplantováno 180 jater, zatím nejvyšší počet byl 216 v roce 2018.

 

 

České zdravotnictví

Nemocnice Přerov pořídila přístroje na transplantaci kůže i detekci metastáz

  • 2 listopadu, 20222 listopadu, 2022
  • by andrlovak1

Přístroje přerovská nemocnice pořídila při modernizaci svých šesti centrálních operačních sálů. „Pro potřeby chirurgického oddělení se nám podařilo získat trojici přístrojů, z nichž všechny jsou novinkami, které jsme dosud v portfoliu neměli. Pouze v případě peroperačního ultrazvuku už jsme s podobným zařízením měli možnost v minulosti pracovat, přesto model, který jsme nyní získali, je daleko lepší. Aktuálně je to nejmodernější verze na trhu s řadou výjimečných funkcí,“ uvedl Haninec.

 

Sondy nového ultrazvukového přístroje například umožňují za sterilních podmínek provádět ultrazvukové vyšetření přímo na operovaných orgánech. Používat ho lze u klasických otevřených i laparoskopických operací, kdy umožňuje lépe diagnostikovat případné postižení jater nebo i jiných orgánů. Nový neurostimulátor bude lékařům při operacích štítné žlázy pomáhat identifikovat hlasivkové nervy, které jsou důležité pro zachování normální funkce hlasivek. „Nejen že se tím zvyšuje bezpečnost operace, ale také nám to dává možnost pracovat výrazně miniinvazivněji i v případě takto delikátních operací, jakými operace na štítné žláze jsou,“ řekl Haninec.

 

Lékaři Nemocnice Agel Přerov mají k dispozic také nový dermatom na autotransplantaci kůže. „Jedná se o kožní přenosy u jednoho pacienta, které slouží k zahojení chronických a ztrátových defektů. Spolu s vakuovou podtlakovou léčbou se jedná o vysoce účinný systém hojení chronických ran,“ podotkl Haninec. Odhadl, že lékaři trojici nových přístrojů ročně využijí u zhruba šesti desítek pacientů.

 

Nemocnici v Přerově spolu se zdravotnickými zařízeními v Prostějově a Šternberku má v pronájmu od kraje skupina Agel podnikatele Tomáše Chrenka prostřednictvím společnosti Agel Středomoravská nemocniční. Členem skupiny je například i nemocnice v Jeseníku.

 

České zdravotnictví

Transplantační centrum v Brně má nové zařízení za 56 milionů,…

  • 12 září, 202212 září, 2022
  • by andrlovak1

Angiolinka umí několik činností. Základ tvoří pohyblivé rameno s nejnovějším rentgenem. Zařízení je také schopno porovnat živý rentgenový obraz s předoperačním CT (počítačovou tomografií) a echokardiografií během operace. „Kardiolog tak dostává komplexní informace o vyšetřovaném srdci. Zvyšuje se tak bezpečnost výkonů. Zařízení umožní provést komplexněji jednotlivé zákroky, typické například u pacientů po náhradě srdeční chlopně nebo u implantace břišních výztuží,“ uvedl Sikora.

 

Ředitel centra v novém zařízení vidí i další výhody. „Jsme pyšní, že můžeme využívat kombinaci nejmodernějších technologií s kvalitním zobrazením, ale s nesrovnatelně nižším zářením, což je velký benefit pro pacienty. Lékaři pak vidí lepší obraz, vyšetření trvá kratší dobu, a proto je operační riziko nižší,“ doplnil Němec.

 

Součástí obměny byla i kompletní rekonstrukce hybridního sálu, která v kombinaci s kompaktnějšími rozměry nového rentgenového přístroje přinesla podle centra výrazné zvýšení komfortu práce chirurgů. „Museli jsme zrekonstruovat podlahy, udělat nové stropy, speciální klimatizaci s laminárním prouděním, nové rozvody elektřiny a kyslíku. Pořídili jsme i nový operační stůl,“ řekl Němec.

 

Náklady na angiolinku činily 56 milionů. Z toho deset procent zaplatilo centrum z vlastních prostředků, 20 procent pokryly peníze ze státního rozpočtu a 70 procent centrum získalo z evropských fondů.

 

CKTCH je jedním z největších kardiochirurgických pracovišť v České republice. Ročně provede přes 1100 srdečních operací a 150 transplantací životně důležitých orgánů, jako jsou srdce, játra nebo ledviny.

 

Prevence a léčba

V Plzni loni provedli 150 transplantací krvetvorných buněk, nejvíc…

  • 8 srpna, 2022
  • by andrlovak1

„V loňském roce jsme udělali přes 150 transplantací krvetvorných buněk, je to úctyhodný počet a bezkonkurenčně největší v celé České republice. Centrum v Brně je dvakrát větší než my, mají podstatně více personálu a vykazují kolem stovky transplantací,“ řekl Jindra. Kromě pacientů z Plzeňského kraje léčí plzeňská hematoonkologie i nemocné ze Středočeského, Jihočeského, Severočeského nebo Karlovarského kraje. „A pokud můžeme, vycházíme vstříc i některým pražským centrům,“ uvedl primář. Při hledání vhodného dárce spolupracují lékaři s registry z celého světa a vybírají ze zhruba 40 milionů potenciálních dárců kostní dřeně. ČNRDD nabízí 106.000 dárců.

 

Úspěšnost nalezení vhodného dárce je na Transplantačním centru FN Plzeň asi 90 procent. Transplantace kostní dřeně je podle Jindry nutná u tří ze čtyř leukémií. Je k ní zapotřebí relativně málo krvetvorných buněk, asi pět procent z celkového množství u dárce. Darovat lze buď kostní dřeň odběrem z pánevní kosti nebo přímo krvetvorné buňky separací z loketní žíly.

 

Transplantačnímu centru v Plzni se daří snižovat komplikace v léčbě a úmrtnosti nemocných s leukémiemi a dalšími poruchami krvetvorby. K léčbě leukémií i transplantací je zapotřebí podávání krevních destiček, které centrum získává od zdravých dárců. Pro jednoho pacienta s akutní leukémií může být během celé léčby potřeba krevních destiček až od 40 dárců.

 

„Odběr krevních destiček je bezbolestný, trvá asi hodinu a frekvence dárcovství je zhruba jednou za měsíc. Vhodný dárce musí být zdravý, starší 18 let a vážit alespoň 60 kilogramů. Věřím, že je stále mnoho těch, kteří nad touto formou pomoci uvažují, ale nenašli odvahu. Proto bych je rád povzbudil a zároveň poděkoval všem, kteří už ten první krok učinili,“ řekl ředitel nemocnice Václav Šimánek.

 

Darovat krevní destičky lze až do 60 let věku. V separačním centru fakultní nemocnice na Lochotíně, zatím dělají až 1500 odběrů krevních destiček za rok. V současnosti mají v evidenci zhruba 300 dárců, ale potřebovali by jich podstatně více.

 

Prevence a léčba

Lékaři FN Olomouc za 25 let provedli přes 1500…

  • 29 dubna, 2022
  • by andrlovak1

„Naše pracoviště vzniklo v roce 1992 pod názvem hematologická klinika. Už od počátku zde byla snaha o založení transplantačního centra, což se podařilo v roce 1997. Tedy rok poté, co došlo ke změně názvu na současnou hemato-onkologickou kliniku. V témže roce jsme byli přijati do evropské rodiny transplantačních center EBMT. Byl to velký milník v historii olomoucké hematologie, do té doby se pacienti od nás vozili na transplantace do Prahy, Brna či Plzně,“ uvedl Papajík.

 

Lékaři hemato-onkologické kliniky FN Olomouc v březnu 1997 provedli první autologní transplantaci krvetvorných buněk, která je založena na převodu vlastní tkáně nemocného. V lednu 2000 následovala transplantace buněk od příbuzného a o čtyři roky později lékaři transplantovali kostní dřeň od cizího dárce. K jubilejnímu číslu 1500 transplantací se propracovali v pátek 28. května 2021.

 

„Transplantační program se samozřejmě nadále vyvíjí s tím, jak postupují moderní způsoby léčby nádorů. Stále však platí, že transplantace je stěžejním a nenahraditelným medicínským postupem u řady diagnóz, jako jsou například akutní leukémie nebo těžké útlumy kostní dřeně,“ uvedl vedoucí transplantační jednotky kliniky Luděk Raida.

 

V ambulanci hemato-onkologické kliniky FN Olomouc loni provedli 25.182 vyšetření, na lůžkových odděleních hospitalizovali 832 nemocných a lékaři provedli 53 transplantací krvetvorných buněk. „Skutečnost, že se náš obor stále dynamicky vyvíjí například v oblasti cílených, genových a buněčných terapií, samozřejmě vnímáme, tento vývoj reflektujeme a nové metody léčby průběžně zavádíme,“ dodal Papajík.

 

Prevence a léčba

Skupina poslanců opět navrhla, aby dárci tkání a buněk měli…

  • 7 března, 2022
  • by andrlovak1

Stejnou novelu transplantačního zákona prosazovala část poslanců už v minulém volebním období. Dolní komora ji ale do voleb nestihla projednat.

 

Předkladatelé poukazují na to, že tkáně a buňky včetně krvetvorných buněk získaných z kostní dřeně se v podstatě nedají jinak získat. „Je tedy namístě podpořit ochotu dárců tkání a buněk shodně, jako je tomu nyní v případě dárců orgánů,“ napsali ve zdůvodnění.

 

Dárci tkání a buněk by od státu dostali rozdíl mezi ušlým výdělkem a obdrženou náhradou mzdy a nemocenskou. „Případů újmy na zdraví vzniklé dárcům tkání a buněk jsou ročně jednotky a mnohdy se jedná o relativně malou újmu,“ uvedli autoři novely.

 

Podepsali ji zejména poslanci za opoziční hnutí ANO v čele s Věrou Adámkovou, dále Karla Maříková a Jaroslav Foldyna (oba SPD), a také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a lidovec Tom Philipp, který vede správní radu Všeobecné zdravotní pojišťovny.

 

Poslaneckou předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.

 

Navigace pro příspěvky

1 2 3
ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ S PSYCHÓZAMI

ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ S PSYCHÓZAMI

více
Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu MedNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Duben

Květen 2023

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
29
30
31
1
2
3
4
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Červen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Červen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Červen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
1
2
Červen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Přidat akci

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.

Vyplněním e-mailové adresy a odesláním souhlasím s GDPR.

  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS