Tisková zpráva
Covid ovlivnil transplantace v České republice
Sorry, but you do not have permission to view this content.
Tisková zpráva
Tisková zpráva
Aktualita
Tým Jeana-Michela Dubernarda poprvé transplantoval obě ruce
Lyon/Praha 12. ledna (ČTK) – Zcela unikátní operaci provedl před 20 lety, 13. ledna 2000, ve francouzském Lyonu tým lékařů pod vedením světoznámého transplantologa Jeana-Michela Dubernarda. Francouzský profesor s mezinárodním týmem 18 chirurgů tehdy dokázali třiatřicetiletému muži transplantovat obě ruce i s předloktími. Muž přišel o ruce po explozi zábavné pyrotechniky. Jeho organismus ruce přijal a oblasti ovládání horních končetin v mozku se ujaly svých původních funkcí i pro cizí ruce.
Dubernard a jeho tým uskutečnili již v září 1998 jako první na světě transplantaci jedné ruky. Pacientem byl 49letý Novozélanďan Clint Hallam, který během třináctihodinové operace dostal od anonymního dárce novou pravou ruku a část předloktí. Zákrok byl úspěšný, pacient mohl s transplantovanou rukou nejen hýbat, ale dokonce i psát. Hallam se však později s transplantovanou cizí rukou nemohl „psychicky sžít“, takže mu v únoru 2001 byla opět na jeho žádost amputována.
Dubernard má na svém kontě také první částečnou transplantaci tváře na světě, v roce 2005 transplantoval rty, bradu a část nosu ženě, jejíž obličej těžce poranil pes.
sat ped
Aktualita
Studenti liberecké univerzity se zapojí do výzkumu na Harvardu
Liberec 7. ledna (ČTK) – Dvojice studentů Technické univerzity v Liberci se na Harvardově univerzitě zapojí do vývoje umělé ledviny, jejímž základem je nanovlákenná membrána. Doktorandi Markéta Klíčová a Jakub Erben z textilní fakulty se specializují na tkáňové inženýrství. Ke spolupráci si je vybral profesor Donald E. Ingber, který je spoluzakladatelem a prvním ředitelem Wyssova institutu při Harvardově univerzitě, řekl dnes ČTK mluvčí liberecké univerzity Radek Pirkl.
Institut Wyss pro biologicky inspirované inženýrství se zabývá vývojem inovativních technologií pro využití nejen v medicíně. Jeho týmy hledají inspiraci především v přírodě, v přirozených biologických procesech a inovativních řešeních, která příroda vytváří. Institut se zaměřuje na aplikovaný výzkum a transfer výsledků bádání do komerční praxe. Liberečtí studenti jedou do Bostonu na půlroční stáž, zapojí se do vývoje umělé ledviny, založené na systému takzvaných „origami organs“.
Ledvina patří k nejčastěji transplantovaným orgánům. Vědci z Wyssova institutu by nepoměr mezi čekateli a dostupnými orgány chtěli snížit. Základem ledviny je matrice z nanovlákenných membrán, která se po vzoru tradiční japonské techniky poskládá do co možná nejmenšího objemu. Tu pak osadí ledvinovými buňkami. Matrice, která zprvu slouží jako „lešení“ pro růst ledvinových buněk, je z biodegradabilního materiálu, po čase se tak vstřebá a zůstanou jen buňky obklopené mezibuněčnou hmotou – ledvina.
„Velmi jemná struktura skládaných nanomembrán by měla v ideálním případě prorůst ledvinovými buňkami. Pak bude origami orgán plnit stejnou funkci jako klasická ledvina – filtrovat z krevního oběhu člověka nečistoty a škodlivé látky a odvádět je jako moč,“ vysvětlil princip Jakub Erben, který už v minulosti spolupracoval například s vědci centra pro výzkum rakoviny v USA na vývoji umělého brzlíku. Za vývoj tkáňového nosiče, který slouží jako základ pro tvorbu organoidu brzlíku, získal loni Cenu Théophila Legranda.
Markéta Klíčová získala za svou náplast z nanovlákenného materiálu pro krytí pooperačních ran na střevech cenu v soutěži česko-polsko-německých studentských nápadů a prací. „Budeme první čeští studenti v institutu. Sice máme s Jakubem již nějaké zkušenosti, ale jsme stále na začátku. Přesto se s námi profesor Ingber baví, jako bychom byli kolegové. Je potřeba českou vědu a možná českou společnost obecně zbavit pocitu méněcennosti a najít důvěru ve své schopnosti,“ řekla ke své stáži Klíčová.
Leona Vacková kš
Zpravodaj
Lékaři: Když teď investujeme, můžeme na léčbě žloutenky ušetřit
Praha 8. října (ČTK) – Investice do odhalování nemocných žloutenkou typu C a do její nové léčby mohou do budoucna pomoci ušetřit peníze za léčbu cirhózy nebo rakoviny jater včetně transplantací. Odborníci to dnes řekli na tiskové konferenci. Cílem Světové zdravotnické organizace (WHO) je snížit do roku 2030 výskyt nových případů žloutenky C o 90 procent. V Česku je jich každý rok objeveno kolem 1000.
Virus žloutenky C se přenáší krví a infekce nemá zpočátku příznaky, až po letech se projeví nevratné poškození jater. „Léky proti viru hepatitidy C sice nejsou levné, ale je naprosto jasné, že jsou levnější než péče o pacienty, kteří dospějí k cirhóze, rakovině jater či transplantace,“ uvedl vedoucí infekčního oddělení Krajské zdravotní – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.
Podle odborníků Česko potřebuje národní plán pro eliminaci žloutenky typu C, jaký mají západoevropské země. K dosažení cíle WHO je třeba 90 procent všech infikovaných najít a diagnostikovat a aspoň 80 procent z nich léčit. Odhalit nemoc pomůže vyšetření protilátek v krvi nebo jaterní testy.
Pokud by Česko podle farmakoekonoma Jindřicha Kotrby jako dosud každý rok odhalilo o desetinu nemocných víc, bylo by v roce 2030 léčeno asi 26.000 lidí, nicméně bez léčby by podle odhadů dál zůstávalo asi 54.000 nemocných a bylo by odhaleno asi 200 případů cirhózy, 120 případů rakoviny jater a 38 případů by si vyžádalo transplantaci. Náklady na léčbu spojenou se žloutenkou typu C mezi roky 2019 a 2030 by byly asi 15 miliard, přičemž případů by neubývalo.
Pro dosažení cílů WHO ohledně snížení výskytu žloutenky C by podle propočtů bylo potřeba 27 miliard korun. Léčeno by bylo až 49.000 pacientů a bez léčby by zůstávalo asi 10.000. Případů cirhózy by v roce 2030 zbývalo asi 20, 15 rakoviny a u pacientů se žloutenkou by byly nutné jen čtyři transplantace jater.
