Chirurgové čtyřhodinovou transplantaci provedli v sobotu, uvádí prohlášení MGH. Nová ledvina podle lékařů záhy začala vytvářet moč. Orgán byl odebraný z prasete, na němž spolupracovníci nemocnice provedli desítky genetických úprav metodou CRISPR s cílem zlepšit kompatibilitu s člověkem.
Experiment navazuje na roky pokroku v oboru xenotransplantace, jak je označovaná snaha nahrazovat nefunkční lidské orgány těmi zvířecími. Po desetiletí koncept nefungoval, neboť lidský organismus zvířecí tkáň odmítal, napsala agentura AP, v posledních letech se však lékařům podařilo pacientům transplantovat prasečí srdce. Dva muži, kteří jej v USA dostali loni a předloni, ovšem zemřeli do několika týdnů.
„Úspěch této transplantace je vyvrcholením úsilí tisíců vědců a lékařů trvajícího několik desetiletí,“ uvedl v tiskové zprávě jeden z lídrů projektu MGH Tatsuo Kawai. „Je nám ctí, že jsme při tomto milníku sehráli významnou roli. Doufáme, že tento přístup k transplantacím nabídne záblesk naděje milionům pacientů po celém světě, kteří trpí na selhání ledvin,“ dodal.
Nemocnice také vyzdvihuje odvahu pacienta Richarda Slaymana, který si nechal orgán voperovat. Muž se mnoho let potýkal s cukrovkou a na konci roku 2018 dostal novou ledvinu od zesnulého dárce. Po necelých pěti letech ale transplantovaná ledvina začala selhávat a Slayman musel znovu začít chodit na dialýzu, což je procedura, při níž je uměle nahrazována funkce ledvin.
Pokud by se z transplantací ledvin z geneticky upravených zvířat stala běžná praxe, dialýza by se mohla stát přežitkem, řekl NYT další člen týmu MGH Leonardo Riella. Na dialýzu musí v USA chodit přes 800.000 lidí a více než 100.000 jich v zemi čeká na transplantaci ledviny. Každý rok tisíce takovýchto pacientů umírají.
