Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2023-05-29
End: 2023-05-29
Location: Václavské náměstí 36

Čeští vědci: Proti nejzávažnější formě epilepsie pomůže počítačová analýza…

24 května, 202325 května, 2023
by budskap

„V České republice trpí epilepsií zhruba 70.000 pacientů. Příčiny mohou být různé, vrozené i získané. Podstatné je, že dvě třetiny pacientů jsou léčeny, nebo jejich záchvaty jsou potlačovány léky, a takto nemají pacienti žádné obtíže. Nicméně máme tady velkou skupinu pacientů, u kterých ta léčba nefunguje a říkáme, že jsou farmakorezistentní. U těch nejzávažnějších forem epilepsie můžeme pacientům nabídnout chirurgickou léčbu,“ uvedl Radek Janča z ČVUT.

Diagnostika a plánování chirurgické léčby epilepsie budou podle expertů snazší díky nástrojům umělé inteligence (AI), snižují i riziko pooperačních komplikací. Vědci pomocí dat naučili systémy AI rozpoznávat riziková ložiska mozku, která způsobují epileptické záchvaty. Výzkum zároveň usnadnil operace dětských pacientů. Strojové učení je jednou z podoblastí umělé inteligence, která se zabývá algoritmy. Algoritmy a další techniky umožňují ‚naučit‘ počítačový systém rozpoznávat data. Systémy se využívají při rozpoznávání obrazů, zvuků a dalších dat.

Na prezentaci si lidé mohli prohlédnout výsledky i dalších výzkumů, které vznikly díky projektu RCI. Vědci kromě humanoidního robota iCub, který má po celém těle citlivou kůži a pomáhá tak se studiem vývoje dětí a mozku, představili i 3D mapu, která pomůže lidem se zrakovou vadou s orientací v prostoru, nebo vozík pro detailní snímání vzhledu povrchu. Během dne prezentovali všech devět výzkumných balíčků, kterými se projekt RCI zabýval. Výzkum i nákup techniky podpořilo ministerstvo školství 580 miliony korun ve výzvě Excelentní výzkum.

Důležitým přínosem projektu RCI je podle odborníků i nákup jednoho z největších tuzemských superpočítačů určených pro nekomerční výzkumné účely. Výzkumy, které končící projekt RCI podpořil, pokračují podle Jiřího Matase z FEL ČVUT i nadále.

„Chci vás ujistit, že podpora inovací, rozvoje vědy a techniky je naší absolutní prioritou, projekty, které se rodí pod střechou tohoto centra excelence naprosto jasně dokazují, že jejich hlavním cílem je pomáhat,“ řekl v zahajovacím projevu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Zároveň popřál ČVUT co možná nejvíce podobných projektů, které budou Česku dělat dobré jméno po celém světě.

Na projektu se podílelo více než 250 vědců z Česka i zahraničí, zapojili se i doktorandi. Jednotlivé výzkumy se zaměřovaly na počítačové vidění, strojové učení, kyberbezpečnost nebo využití strojového učení v medicíně.

Výzkumy a studie

The Guardian: Vylepšení člověka pomocí robotických částí těla je…

9 března, 20239 března, 2023
by budskap

Tento přístup by mohl zvýšit produktivitu, uvedla profesorka kognitivní neurovědy na Cambridgeské univerzitě Tamar Makinová. „Pokud chcete mít při vaření v kuchyni ruku navíc, abyste mohli míchat polévku a zároveň krájet zeleninu, mohli byste získat možnost nosit a samostatně ovládat další robotickou končetinu,“ řekla vědkyně.

Dani Clodeová – designérka a kolegyně Makinové z Cambridgeské univerzity – již dříve vytvořila palec vytištěný na 3D tiskárně, který je možné „přidat“ k jakékoli ruce.

Přídavný palec by podle Makinové mohl být užitečný například pro číšníky, kteří nosí talíře, nebo pro elektroinženýry při pájení, a další robotické části těla by mohly být navrženy pro konkrétní potřeby na pracovišti. Například přídavná ruka by mohla stavebnímu dělníkovi pomoci zatloukat hřebíky a zároveň držet trám na místě.

„Mluvili jsme s chirurgem, který by měl velký zájem o to, aby držel kameru, zatímco provádí operaci ramene, místo toho, aby mu ji držel asistent,“ řekla Clodeová. „Chtěl by mít plnou kontrolu nad nástroji, které používá oběma rukama, a zároveň držet tu kameru a mít možnost s ní manipulovat,“ dodala.

Tým tvrdí, že robotické části těla by mohly umožnit podstatně větší kontrolu než pouhé připevňovací zařízení, protože jejich ovládání je inspirováno přirozenými lidskými mechanismy. „Chceme něco, co bychom byli schopni (velmi) přesně ovládat, aniž bychom museli artikulovat, co přesně chceme,“ řekla Makinová.

Přístup týmu podle Makinové vycházel z myšlenky, že přídavné části lze využít k tomu, aby navazovaly na stávající schopnosti lidského těla.

„Pokud vám chybí končetina, proč místo toho, abychom se snažili ji nahradit, nerozšíříme vaši nepoškozenou ruku, abychom vám umožnili s ní dělat více,“ uvedla Makinová. Tým však předpokládá, že taková zařízení budou používat i lidé, kteří nežijí s postižením.

Důležitou vlastností zařízení pro vylepšení člověka podle Clodeové je, že uživateli neubírají jeho původní schopnosti. „(Je to) vrstva na těle, kterou lze používat s co nejmenším dopadem pro co největší zisk,“ řekla.

Klíčovým aspektem je, že na rozdíl od rýče, který se používá ke zvýšení našich schopností vykopat jámu, se tyto robotické části těla nemusí ovládat rukama.

Například přídavný palec na ruce je připojen ke dvěma motorům na zápěstí, které jsou napojeny na baterii a jednočipový počítač na horní části paže. Tento systém je bezdrátově propojen s mikrokontroléry umístěnými na botách nebo kotnících uživatele, které jsou napojeny na tlakové senzory pod oběma palci na nohou. „Stisknete tyto tlakové senzory – a to je to, co přídavný palec na ruce ovládá,“ řekla Clodeová.

Přístup podle Makinové ale také vyvolává nové otázky. „V současné době provádíme mnoho výzkumů, abychom zjistili, co to udělá s nervovým systémem, když začnete využívat palce na nohou, aby se staly dalším prstem – jak moc (to) ovlivní vaši schopnost používat palce na nohou jako palce,“ řekla.

Některé laboratoře se zaměřily na možnost využití elektrod v mozku nebo míše k ovládání externích zařízení, ale Makinová se domnívá, že pro takový invazivní přístup u jinak zdravých lidí neexistuje etické opodstatnění.

Když Clodeová nedávno prováděla výzkum na letní výstavě britské Královské společnosti, na které si mohla veřejnost vyzkoušet přídavný palec, výsledky byly pozoruhodné.

„Z přibližně 600 lidí ve věku od tří do 97 let jej 98 procent dokázalo použít během první minuty, což znamená, že již byli schopni pohybovat předměty podle pokynů,“ uvedla Makinová. „Neumím si představit mozkový čip, který by to dokázal,“ uzavřela vědkyně.

Výzkumy a studie

Studie: S náchylností k obezitě souvisí způsob tvorby a množství tepla v těle

27 února, 2023
by budskap

Takzvanou termogenezi, tedy tvorbu tepla, potřebují podle vědců savci a ptáci pro udržování stálé tělesné teploty. Tato aktivita se podle odborníků zvyšuje vlivem chladu, na čemž se u savců podílejí mechanismy jako svalový třes, kdy se sval začne stahovat naprázdno, či netřesová tvorba tepla, kdy se metabolismus ve svalu rozjede, aniž by sval vykonával práci nebo se stahoval naprázdno.

Právě netřesová termogeneze není podle Jana Kopeckého z Fyziologického ústavu AV ČR příliš probádána. „Víme však, že mechanismy, které umožňují aktivaci netřesové termogeneze chladem, mohou zprostředkovávat i zvýšení energetického výdeje vlivem nadměrného kalorického příjmu,“ uvedl Kopecký.

Během výzkumu vědci pozorovali, jak budou dva odlišné kmeny myší reagovat na delší pobyt v chladu, přičemž jeden kmen byl vyšlechtěný jako odolný k obezitě a druhý nikoliv. Podle akademie zaznamenali odborníci u myší náchylných k obezitě aktivaci termogeneze a spalování tuků v hnědé tukové tkáni, což podle Kopeckého vědci předpokládali. Překvapivým zjištěním naopak bylo, že u druhého kmene podle AV ČR posílila netřesová termogeneze v kosterních svalech.

„Zapojení odlišných termogenních mechanismů by mohlo souviset s rozdílnou náchylností k obezitě,“ řekl Kopecký. Výsledky studie tak podle akademie naznačují, že léčba obezity pomocí aktivace netřesové termogeneze ve svalech by mohla být účinnější než terapie na základě zvýšení termogeneze v hnědé tukové tkáni.

„A to zejména proto, že u dospělého člověka je kapacita kosterního svalu pro spalování tukových energetických zásob mnohonásobně vyšší než v hnědé tukové tkáni. Jen relativně malé zvýšení termogeneze ve svalu by tak mohlo významně omezit ukládání tukové tkáně. Způsob, jak takového zvýšení dosáhnout, je výzvou pro další výzkum,“ uvedl Kopecký.

Prevence a léčba

Vědec z Brna získal grant, vyvíjí technologii pro zkoumání mrtvice…

24 května, 202226 května, 2022
by andrlovak1

Projekt nazvaný StrokeGATE navazuje na dřívější výzkum Čižmáře a jeho kolegů. V projektu LIFEGATE vědci zdokonalovali speciální holografický endoskop. Nyní jej dále upraví tak, aby u zvířete umožnil vyvolat řízenou mrtvici a sledovat změnu v uskupení neuronů a zánik signalizační aktivity.

Světová zdravotnická organizace uvádí, že mrtvice patří k nejčastějším příčinám úmrtí a přibližně 50 procent přeživších si nese následky. „Náš výzkum by měl příslušné vědecké komunitě představit nástroj, s jehož pomocí bude možné mnohá tajemství těchto závažných onemocnění poodhalit a pomoci jak v jejich léčbě, tak i v prevenci,“ uvedl v tiskové zprávě Čižmár.

Na výzkumu bude pracovat také Petra Ondráčková. „Mým úkolem je připravit živé modely zvířat, v našem případě myší, tak, aby u pozorování nevznikly neočekávané situace, které by výsledky měření ovlivnily, a zároveň aby byla dodržena všechna pravidla po stránce humánní,“ popsala Ondráčková.

Grant ERC Proof of Concept podle dnes publikovaných informací získal také další český vědec, a to Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Prevence a léčba

Vědec usiluje o nový, zacílený způsob léčby žloutenky typu B

23 března, 202224 března, 2022
by andrlovak1

Nanočástice je složená z tuků se zmíněnou siRNA. „Aktuálně se v laboratoři zabýváme přípravou a testováním částic. Ve chvíli, kdy se dostanou do jaterních buněk, uvolní se z nich léčivo, terapeutická siRNA, která způsobí utišení virového genu. Právě ten je zodpovědný za proniknutí viru do buněk,“ vysvětlil Kratochvíl. Vědec předpokládá, že drtivá většina nanočástic se dostane na požadované místo do blízkosti jádra cílových buněk. „Tím pádem dokážeme maximálně eliminovat vedlejší účinky, které se jinak běžně při léčbě žloutenky objevují,“ doplnil. Proti tomuto typu žloutenky je dostupné i očkování.

Nanočástice jsou obalené speciálním krycím polymerem, díky kterému organismus léčivo snáz akceptuje. „Tělo je přijme a nevyvine proti němu přehnanou imunitní reakci. Účinná látka se tak dostane přesně tam, kam má,“ popsal Kratochvíl.

Podle výsledků prvních pokusů se ukazuje, že léčivo dokáže virový gen v jaterních buňkách utišit v průběhu několika dní až o 80 procent. Na projektu zamýšlí Kratochvíl s kolegy pracovat do konce roku. Následně se chtějí zaměřit na možnosti cílení tohoto typu nanočástic do mozku pro léčbu klíšťové encefalitidy. Využití by mohla najít i při léčbě nádorových onemocnění nebo ve výzkumu mRNA vakcín.

Kratochvíl se k doktorandskému studiu na agronomické fakultě dostal oklikou. Absolvent Vysokého učení technického v Brně v oboru chemie pro medicínské aplikace zamířil po konci studia do soukromého sektoru. Ten ho nenadchl, tak se vrátil na akademickou půdu.

Výzkumy a studie

Vědci z NUDZ: Kvalitní spánek může mít vliv na zvládání…

16 března, 2022
by andrlovak1

Stres a spánek se podle odborníků navzájem ovlivňují. Člověk ve stresu je kvůli působení hormonů kortizol a adrenalin připravený k akci, a proto pro něj bývá těžké usnout a kvalitně spát. Lidé se spánkovými potížemi mají naopak větší problémy se zvládáním stresu a snáze podléhají svým emocím. Mají tendence propadat do depresí a špatně zvládají vypjaté situace. Nedostatek spánku se kromě jiného výrazně promítá do paměti, přičemž spánek je nezbytný pro zpracovávání zkušeností a převádění informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti.

„Na tom, jak si pamatujeme události, se podílí hned několik druhů paměti. Takzvaná epizodická paměť uchovává informaci o tom, kdy, kde a co se stalo, tj. časový a prostorový kontext. Současně s tím dochází k asociaci jednoduchých podnětů – zvuků, obrazů či pachů s emocionálními reakcemi, například strachem,“ vysvětlil Eduard Kelemen z NUDZ. Jeho tým proto zkoumal, jak je zaznamenání traumatizující události ovlivněno spánkem a hladinou stresového hormonu. Výzkumníci provedli pokus na potkanech, zkoumali jejich strachovou reakci za různě nastavených okolností včetně nedostatku spánku.

Odborníci uvádějí, že pokud někdo zažije situaci, která v něm vyvolá emoci, pak se tato vzpomínka ukládá do dlouhodobé paměti, nicméně emoce k ní vázaná s každým dalším spánkem slábne, respektive se snižuje její intenzita. Proto při vzpomínce na danou situaci takový člověk po nějaké době necítí tak silné emoce, jako když ji prožíval. „Tato funkce je pro náš život nesmírně důležitá. Právě u posttraumatické stresové poruchy ale tento mechanismus pravděpodobně nefunguje. Člověk tak prožívá vzpomínky na danou situaci tak, jako by se děla v současnosti. S tím mohou souviset i časté potíže se spánkem, které u těchto lidí pozorujeme, jako je nespavost nebo noční můry,“ dodala Karolina Janků z Centra výzkumu spánku a chronobiologie NUDZ.

Nyní mohou lidé prožívat stres a úzkost pod vlivem pandemie koronaviru nebo války na Ukrajině. „Pravidelnost a rutina jsou pro spánek velmi důležité a pomáhají nám také při zvládání stresu. Předvídatelnost našich aktivit během dne tak může významně přispět k pocitu bezpečí,“ doplnila Janků. I prostředí, ve kterém lidé spí, by mělo navozovat pocit klidu. Podle odborníků také není vhodné se ke spánku nutit a v případě, že se člověku nedaří usnout, je lepší začít se věnovat klidné činnosti mimo ložnici a vrátit se zpět, až když se cítí ospalí. Pro spánek je důležitá také jak fyzická, tak duševní činnost během dne. Vědci zdůrazňují, že i z hlediska kvality spánku je proto vhodné věnovat určitý čas svým emocím a obavám, a nesnažit se je za každou cenu odhánět.

Výzkumy a studie

Vědci ze zlínské a košické univerzity pracují na zpřesnění měření…

18 února, 202221 února, 2022
by andrlovak1

Navržený senzorický povrch je určený pro elektrochemické glukometry, které měří množství cukru v krvi podle biochemické reakce vyvolané elektrickým proudem. „Základem nové kompozice je polysacharid chitosan, který má schopnost vázat vodivé kovy. Správná kombinace těchto dvou základních komponent zvyšuje odezvu elektrického proudu na přítomnost glukózy, a to umožňuje velmi přesné stanovení cukrů v krvi,“ uvedl Sáha, který je v CPS garantem skupiny Energetické a kompozitní materiály.

„Současné glukometry pracují na principu oxidace glukózy za přítomnosti enzymu. Ten je ale nestabilní, a proto se ho snažíme nahradit nanočásticemi, které by usnadnily přesnější stanovení cukru anebo případně také inzulínu. Náhradou tohoto enzymu nanočásticemi by navíc mohlo dojít k výraznému snížení ceny samotných senzorů,“ uvedla Renáta Oriňaková, která je řešitelkou projektu z Katedry fyzikální chemie košické přírodovědecké fakulty.

„Takto připravené senzory budou stabilnější, přesnější a rychlejší. A zároveň budou mít delší životnost a menší nároky na skladovací podmínky,“ uvedla členka výzkumného týmu Ivana Šišoláková. Senzory mají nyní životnost přibližně půl roku, u nových by to mělo být několik let.

Princip nového způsobu měření cukrů je již chráněn přihláškou vynálezu, který nyní posuzuje Český patentový úřad. „Současně na obou univerzitách probíhá intenzivní příprava různých kombinací senzorických materiálů tak, aby bylo dosaženo co největší citlivosti senzorových proužků. Předpokládá se, že v průběhu několika měsíců bude přistoupeno k praktickému testování připravených prototypů,“ uvedla mluvčí zlínské univerzity Petra Svěráková. Podle Oriňakové by se proužky s novým povrchem mohly komerčně využívat do roka či dvou let.

Možností je podle ní mnoho, modifikace by se daly použít například na testy na covid, na chřipku, na jiné viry. „Daly by se připravit senzory, které by uměly odlišit, jestli je to chřipka, nebo covid, určit více virů najednou. Chce to ale ještě hodně práce,“ uvedla Oriňaková.

Výzkumy a studie

Vědci sestrojili robotickou rybu poháněnou lidskými srdečními buňkami

16 února, 202221 února, 2022
by andrlovak1

Tým vědců z Harvardovy univerzity a z Emoryho univerzity v USA sestavil „biohybridní“ rybu z papíru, plastu, želatiny a dvou pásů živých buněk srdečního svalu. Jejich stahy poháněly ocas ryby ze strany na stranu a umožňovaly jí plavat. Výzkumníci publikovali výsledky svého experimentu v časopise Science.

„Přínosem tohoto rybího projektu je, že se stále snažíme zvládnout řemeslo používání živých buněk jako základního stavebního kamene,“ řekl jeden z autorů studie Kit Parker. „Srdce je nesmírně složité a nestačí jen napodobit jeho anatomii. Je třeba znovu vytvořit biofyziku, aby bylo možné dosáhnout robustního chování, které se vyžaduje při konstrukci umělých srdcí pro děti, které se narodily se zdeformovaným srdcem,“ dodal výzkumník.

Parker již dříve veřejnoprávnímu rozhlasu NPR řekl, že vědci si zpočátku nebyli jisti, jak dlouho hejno umělých rybek vydrží. Nakonec ale plavaly více než 100 dní.

„Tím, že jsme do této ryby replikovali biofyziku srdce, jsme v těchto buňkách aktivovali různé procesy, které jim mají pomoci se udržet,“ popsal Parker. „Doufáme, že v našem dalším snažení udržíme tyto buňky a tkáně naživu mnohem déle než třeba čtyři a půl měsíce,“ uvedl.

Svalové buňky v experimentu při cvičení údajně zesílily, což je pozitivní náznak, že by se tento postup mohl uplatnit při léčbě srdečních selhání.

Parker byl dříve členem harvardského týmu, který v roce 2016 sestrojil malého robotického rejnoka, kterého poháněly srdeční buňky z potkana. Vědec navzdory nynějšímu úspěšnému objevu říká, že je třeba udělat ještě mnoho práce.

„Naučili jsme se, co jsme se potřebovali naučit. Přizpůsobili jsme vynálezy našim současným snahám o pochopení dětských nemocí. Nyní se posouváme dál a snažíme se vytvořit komplexnější model trojrozměrného mořského organismu s využitím lidských srdečních buněk a lidské srdeční biofyziky,“ řekl vědec.

Výzkumy a studie

V Brně se spojí pro biomedicínský výzkum svatoanenská nemocnice…

28 ledna, 202228 ledna, 2022
by andrlovak1

„Chceme, aby naše instituce byla součástí brněnské vědecké komunity, aby pracoviště dostalo nový rozměr. Chtěli jsme vědcům nabídnout novou perspektivu a spojení s univerzitou nám umožní ucházet se o granty na celoevropské úrovni,“ uvedl ředitel svatoanenské nemocnice Vlastimil Vajdák. Dosud byly některé granty pro ICRC nedostupné. Ve spolupráci s univerzitou se tak vědcům otevřou nové perspektivy.

Bude pokračovat přeměna pracoviště, které má nyní 23 výzkumných skupin. Začala už loni kvůli tomu, že centrum dostalo od státu méně peněz než dříve. Ředitelka centra Irena Rektorová, která se stane od července přednostkou pracoviště, uvedla, že postupně končí činnost některých nevýkonných skupin, a naopak centrum podpoří ty skupiny, které dosahují špičkových výsledků. „Zaměříme se na to, v čem jsme výborní, tedy preklinický výzkum, neurovědy a kardiologii,“ doplnil Vajdák.

Díky vzniku společného pracoviště má být biomedicínský výzkum v Brně posunutý na vyšší úroveň. „Když ICRC vznikalo v roce 2009, stála za ním myšlenka přenést k nám nejmodernější léčebné postupy z Mayo Clinic. Vzniklo však trochu násilně, což vzbudilo kontroverze a určitou nespolupráci. Dospěli jsme po letech k tomu, že jedině při společném postupu můžeme být úspěšní,“ řekl Vajdák.

Další spolupráce

Pracoviště bude spolupracovat s lékařskou fakultou a Rektorová chystá i spolupráci s dalšími dvěma fakultami Masarykovy univerzity, přírodovědeckou a farmaceutickou. Rektor Martin Bareš uvedl, že Masarykova univerzita tak pokračuje v cestě na vědeckou mapu světa.

Díky možnosti získávat velké granty a projekty už nebude ICRC závislé na dotaci ze státního rozpočtu, ale podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) právě tato spolupráce umožní získat i peníze ze státního rozpočtu. „Myslím, že centrum se posunulo do finální fáze, kdy se podařilo propojit výzkum, výuku studentů na lékařské fakultě a péči o pacienty. Takto je to dokonalé,“ uvedl Válek.

Výzkumy a studie

Vědci zkoumají souvislost koronavirových variant a neléčeného HIV

21 prosince, 2021
by andrlovak1

Vědci již dříve zaznamenali, že virus způsobující onemocnění covid-19 může po dlouhé měsíce přetrvávat v organismu pacientů, kteří jsou HIV pozitivní a z nějakého důvodů nepodstupují léčbu. V Jihoafrické republice, kde byl omikron poprvé zaznamenán, žije s virem HIV téměř osm milionů lidí. Asi třetina z nich nebere antivirotika, která dokáží zajistit obnovu imunitního systému a snížit množství viru v těle natolik, že HIV pozitivní člověk není infekční.

„Za běžné situace, pokud je váš imunitní systém plně funkční, zbaví se viru velmi rychle,“ říká Linda-Gayle Bekkerová, která vede Nadaci Desmonda Tutu pro HIV v Kapském městě. „Ale když je něčí imunita potlačena, tak virus přetrvává. A není to tak, že by nic nedělal, množí se. A při tom potenciálně mutuje,“ vysvětlila.

V Jihoafrické republice na sebe přitáhl pozornost případ ženy, která měla pozitivní test na covid-19 po téměř osm měsíců. Virus v jejím těle zatím prošel přes 30 genetickými změnami.

Tulio de Oliveira, vedoucí týmu, který potvrdil objev varianty omikron, uvádí, že ve světě bylo pozorováno 10 až 15 podobných případů.

„Je to velmi vzácné. Ale vysvětlení, že lidé, kteří mají potlačenou imunitu, mohou v podstatě stát na počátku virové evoluce, je možné,“ připouští de Oliveira.

Také Salim Karim, přední odborník na HIV a bývalý předseda jihoafrického vládního výboru pro reakci na šíření covidu-19, si myslí, že hypotéza o vztahu mezi pacienty s potlačenou imunitou a novými variantami koronaviru je „velmi pravděpodobná“.

„Ale není to dokázané,“ upozorňuje Karim. „Zaznamenali jsme pět variant ze čtyř různých kontinentů. „Takže je nehorázné, že se dělá obětní beránek z Afriky,“ dodává.

Jihoafričtí vědci sklízejí po svém objevu omikronu kritiku, a dokonce dostávají i výhrůžky smrtí, protože mnoho západních států přijalo kvůli této vysoce nakažlivé variantě cestovní omezení, která se neblaze podepisují na jihoafrické ekonomice. Zatím ale neexistuje žádný důkaz, že by některá ze současných koronavirových variant skutečně vznikla v Africe. Odborníci také upozorňují, že existuje mnoho dalších příčin oslabené imunity, jako je cukrovka, rakovina, hlad, autoimunitní onemocnění nebo obezita.

Badatelé, kteří se zabývají možnou souvislostí mutování koronaviru a HIV, doufají, že obavy z existence tohoto vztahu povedou k většímu nasazení v boji s AIDS. Ten byl totiž v některých oblastech kvůli pandemii zanedbán.

Mnozí HIV pozitivní lidé se v Jihoafrické republice neléčí ze strachu, jak budou ve společnosti přijímáni. „Někteří se nechtějí nechat otestovat. Nechtějí to vědět, protože okolo HIV přetrvávají stigmata,“ vysvětluje 25letá terénní pracovnice Asiphe Ntshongontshiová.

Pokud jde o očkování proti covidu-19, tak Afrika jako kontinent zatím za zbytkem světa zaostává. Jihoafričtí odborníci upozorňují, že při očkování obyvatelstva by se pozornost měla zaměřit právě na osoby s oslabeným imunitním systémem. Ty mohou podle nich potřebovat dokonce až pět posilovacích dávek, než se u nich vytvoří kýžená imunitní reakce.

Duben

Květen 2023

Červen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

29
30
31
1
2
3
4

Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Další spolupráce

Kalendář akcí

Květen 2023

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Červen

1

Červen

2

Červen

3

Červen

4

Červen

5

Červen

6

Červen

7

Červen

8

Červen

9

Červen

10

Červen

11

Červen

12

Červen

13

Červen

14

Červen

15

Červen

16

Červen

17

Červen

18

Červen

19

Červen

20

Červen

21

Červen

22

Červen

23

Červen

24

Červen

25

Červen

26

Červen

27

Červen

28

Červen

29

Červen

30

Červenec

1

Newsletter