Onkologové: Některé pacientky s nádorem chodí kvůli covidu pozdě

7 května, 2021
by Redakce

Lékaři ročně objeví více než 7800 nových případů karcinomu prsu a přes 900 případů rakoviny vaječníků. Lékaři se obávají nežádoucího efektu pandemie covidu-19, tedy toho, že letos uvidí více pacientek s pokročilým nálezem karcinomu, které zanedbaly své potíže.

Podle Petry Tesařové z onkologické kliniky VFN loni v ČR asi o sedm procent poklesl počet mamografií, které jsou preventivním vyšetřením karcinomu prsu. Ve VFN o necelou pětinu poklesl počet operací pro rakovinu prsu a lékaři zaznamenali zhruba o pět procent méně nových pacientek. Péče o ně byla podle Tesařové ve VFN po celou dobu pandemie zachována, problém ale byl na straně pacientek, které se bály nákazy covidem a přicházely pozdě s novými případy i s opakovaným onemocněním.

Z údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb, které Cibula představil, loni asi o osm procent poklesl počet pacientek, jež byly s rakovinou vaječníku hospitalizovány. Za celý loňský rok se rovněž snížil o sedm procent počet cytologických vyšetření, která jsou prevencí karcinomu děložního hrdla. „Vidíme snížené počty pacientek, které přicházejí, a domníváme se, že dojde k nežádoucímu efektu covidové infekce v tom, že uvidíme v letošním roce více pacientek s pokročilejším stadiem (nemoci),“ uvedl Cibula.

Pravidelné kontroly

V sobotu je světový den boje s rakovinou vaječníků. Tento typ rakoviny podle Cibuly nepatří mezi nejčastější, ale patří mezi „ty nejošklivější“, u kterých výsledky léčby nejsou dobré. Ženy by proto podle něj neměly podceňovat příznaky jako pobolívání v podbřišku, zvětšování objemu břicha či nechutenství. Čtvrtina těchto karcinomů má podle onkologa genetický základ. Pacientky, u kterých se v rodině vyskytují karcinomy vaječníku, prsu či tlustého střeva a konečníku, by se měly obrátit na specialistu a chodit na pravidelné kontroly.

Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bylo v roce 2018 v Česku diagnostikováno 956 případů karcinomu vaječníků. S touto diagnózou zemřelo 622 žen, rakovina vaječníku je mezi onkologickými nemocemi pátou nejčastější příčinou úmrtí u žen.

Prevence a léčba

Masarykův onkologický ústav má látku pro odhalení nádorů mozku

24 března, 202115 dubna, 2021
by Redakce

Brno 24. března (ČTK) – Masarykův onkologický ústav v Brně začal vyšetřovat pomocí nového radiofarmaka, které pomáhá lépe odhalit nádory mozku a efektivněji je léčit. Novinářům to dnes řekli zástupci ústavu. Při injekční aplikaci zachytí látku v těle pacienta nádorové buňky, nádor se tím krátkodobě zvýrazní a lékaři ho mohou na přístrojích lépe rozpoznat. Loni se podařilo látku 11C-Methionin zaregistrovat a od letošního března ji ústav používá, přičemž použití nově hradí zdravotní pojišťovny.

Díky aplikaci látky a vyšetření na pozitronové emisní tomografii mohou lékaři přesně určit rozsah nádoru na mozku, tím mohou být přesnější léčbě spočívající v operacích, radioterapii, chemoterapii a podpůrné léčbě. Celkově to může podle odborníků vést ke zlepšení kvality života pacienta nebo k jeho prodloužení.

Náměstek pro vědu a výzkum ústavu Tomáš Kazda uvedl, že nejčastějším a nejagresivnějším mozkovým nádorem u dospělých je glioblastom. Pro lepší odhalení rozsahu nádoru ústav vyvíjel nové radiofarmakum už od roku 2009 spolu s Ústavem jaderního výzkumu Řež (ÚJV). V letech 2012 až 2014 byl klinicky testován, podle primářky oddělení klinických hodnocení Reginy Demlové studie ukázala bezpečnost, účinnost a pozitivní přínos přípravku. „Zjistili jsme, že radiofarmakum v době jeho účinnosti vychytává ve zvýšené míře především živá nádorová buňka, nikoli zdravá mozková tkáň. Proto se nám potom zobrazuje tkáň, kde jsou aktivní nádorové buňky,“ uvedl ředitel ústavu Marek Svoboda. Podle něj ústav podal látku při studii 20 pacientům, nyní ho dostali další tři. Týdně je ústav schopný ho podat jednomu až dvěma pacientům.

Látka se aplikuje injekčně, účinnost je do půl hodiny. „Veškerá výroba, kontrola kvality a aplikace pacientovi tak musí proběhnout s absolutně minimální časovou prodlevou,“ uvedl manažer výzkumu a vývoje ÚJV Jan Adam.

Podle Svobody se každý rok v České republice objeví přes 800 pacientů s primárním zhoubným nádorem mozku, který v mozku přímo vznikl, a dalších více než 1000 pacientů, kterým lékaři zjistí mozkové metastázy z jiného nádorového onemocnění. Oba případy nádorů mozku pacienty ohrožují na životě.

Zpravodaj

Ostravský kybernetický nůž ozářil přes 7000 pacientů

17 září, 2020
by redakce

Ostrava 17. září (ČTK) – Robotický ozařovač CyberKnife (kybernetický nůž), který je ve Fakultní nemocnici Ostrava desátým rokem, ozářil za dobu svého fungování přes 7000 pacientů. Po deseti letech je však už znát jeho opotřebení a v brzké době by tak měl být nahrazen novým přístrojem. ČTK to řekl přednosta Onkologické kliniky Jakub Cvek.

Kybernetický nůž slouží především k léčbě nádorů plic, prostaty, jater nebo páteře, ale také k léčení srdeční arytmie. Ve FNO ho využívají rovněž k léčbě očních nádorů. Předností přístroje je především to, že ozařuje s desetkrát až třicetkrát větší přesností než jiné lineární urychlovače a šetří tak zdravou tkáň pacienta. Systém navíc umí kontrolovat pozici nádoru při ozařování a je schopen reagovat na pohyby pacienta. Například pohyb při dýchání u ozařování plic.

CyberKnife vynalezl John Adler ze Stanfordské univerzity v roce 2001. V srpnu 2010 byl ve FNO ozářen první pacient a zdravotnické zařízení se tak stalo prvním pracovištěm ve střední a východní Evropě, které začalo s kybernetickým nožem pracovat.

„Dříve se zdálo jako science-fiction mít k dispozici takový přístroj. Za tou vizí stojí pan profesor Feltl (nynější ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl), který šel proti proudu a přesvědčil všechny, že je přístroj potřeba,“ řekl Cvek.

Jeden z pacientů, kterému léčba kybernetickým nožem pomohla, je i Miroslav Mikulášek z Prahy. S touto formou léčby se setkal v roce 2012. „Měl jsem dva útvary na plicích, které mi chtěli vyoperovat a ta možnost se mi nelíbila. Pak jsem zjistil, že je tu pracoviště, kde to jde i bez zbytečné krve a kde jsme podle předchozích zkušeností nádory zlikvidovali. Dneska se jezdím potápět a nedělá mi to žádný problém,“ uvedl.

Ve FNO přístroj obslouží za rok dvakrát více pacientů, než je běžné. Lékaři se shodují, že je kybernetický nůž už značně opotřebovaný. „Poruchy narůstají a musíme se zamyslet, jak dále. Pokud chceme udržet spektrum léčených onemocnění a hlavně vysoké počty pacientů, tak se bez něj neobejdeme. Nový přístroj by byl rychlejší, přesnější a efektivnější a budeme schopni uspokojit až o 20 procent více pacientů,“ řekl Cvek. Nový přístroj by nemocnice mohla získat do dvou let.

sta kš

Zpravodaj

V IKEM operovali unikátní metodou devítiměsíčního hocha s nádorem

11 září, 202025 září, 2020
by Lucie Fílová

Praha 11. září (ČTK) – Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedli v květnu náročné odstranění nádoru jater u teprve devítiměsíčního chlapce. Jde podle nich o nejmladší dítě na světě, které podstoupilo unikátní zákrok, při němž se nádor odstraňuje dvěma složitými operacemi. Nejprve chlapci uzavřeli žilní zásobení postižené části jater a orgán rozdělili, po několika dnech pak při druhé operaci odstranili samotný nádor. Zástupci IKEM to dnes řekli novinářům.

Podobné operace jater provedli lékaři v IKEM v posledních letech čtyři. V celém ČR se takových zákroků udělalo zatím asi 15 a na světě 500, uvedl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Dosud šlo pouze ve třech případech o děti. Devítiměsíční hoch operovaný v květnu byl prvním dítětem, které tento zákrok podstoupilo v ČR, a zároveň nejmladší na světě, řekl lékař. Dalším dvěma dětem na světě byly podle světového registru v době operace tři roky a jednomu jeden rok, dodal.

Zákrok, který chlapec podstoupil, se označuje zkratkou ALPPS. IKEM se na něm domlouval s lékaři z pražské Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice (FN) Brno. Provádí se v případě, kdy je zdravý zbytek jater tak malý, že by zřejmě sám nebyl životaschopný, vysvětlil Froněk. Při jedné operaci se nádor oddělí od zbytku jater a současně se podváže hlavní žíla, která přivádí do jater krev, popsal lékař. Nedokrvená část s nádorem podle něj přitom zůstane v břiše. Zhruba po týdnu se pak provede CT vyšetření, při kterém se zjistí, nakolik malá část jater vyrostla.

V případě devítiměsíčního hocha se podle Froňka zdravý zbytek jater víc než zdvojnásobil, takže se mohlo přikročit k druhé operaci, při které se poškozená část s nádorem vyjmula. Chlapec je podle lékaře nyní doma a lze ho označit za vyléčeného. Musí jen na kontroly. Týden po zákroku ho IKEM definitivně vyřadil z čekatelů na transplantaci, dodal Froněk. Maminka hocha novinářům řekla, že se mu daří skvěle.

Rodiče operovaného chlapci se o nádoru dověděli, když mu bylo pět měsíců. Trpěl takzvaným hepatoblastomem, což je druh nádoru v játrech, který může mít podle primářky Kliniky dětské onkologie FN Brno Viery Bajčiové i velikost míče. Běžně se při jeho léčbě nasadí chemoterapie, aby se zmenšil, a až poté se může operovat. Tento postup ale u zmíněného chlapce nezafungoval. Hoch se tedy dostal na čekací seznam na transplantaci jater v IKEM, kde lékaři nakonec jeho rodičům nabídli unikátní operaci, díky níž se vyhnul čekání na vhodného dárce. Transplantace by pro něj podle Bajčiové znamenala navíc další rizika a léčbu.

Dětské nádory jsou podle lékařů velmi vzácné. Jejich výskyt v Česku se za posledních 25 let pohyboval kolem 179 případů na jeden milion. „V Čechách je ročně diagnostikováno přes 85.000 nádorů v celé populaci, a z toho je jen kolem 350 až 370 dětí do 15 let věku,“ uvedla Bajčiová. Hepatoblastom se podle ní vyskytuje zhruba u jednoho až čtyř dětí za rok, šance na přežití je podle ní 85procentní.

ptd rot

Zpravodaj

Dinosaurus měl stejný nádor kosti, jaký dnes trápí člověka

6 srpna, 202013 srpna, 2020
by Lucie Fílová

Ottawa 6. srpna (ČTK) – Když vědci v kanadské provincii Alberta v roce 1989 vykopali zkamenělinu dinosaura zvaného centrosaurus, povšimli si těžce deformované kosti na noze. Objev tehdy připsali zahojené zlomenině, z nových poznatků však vyplývá, že se jednalo o nádor kosti – stejný, který dnes postihuje i člověka. Ze zvířete, které žilo před 76 miliony let, to učinilo prvního známého dinosaura, který měl zhoubný nádor, píše agentura Reuters.

Zhruba šest metrů dlouhý, býložravý centrosaurus žil v období křídy. Hlavu mu zdobil dlouhý roh a kostěný límec, podobně jako například známějšímu triceratopsovi. Na jeho lýtkové kosti však vyrostl „nádor větší než jablko“, říká paleontolog David Evans z Královského ontarijského muzea v Torontu, který se na studii publikované v odborném časopise Lancet Oncology podílel.

„Tento významný nález dokazuje, že dinosaury nezávisle na tom, jak velcí nebo mohutní se zdají, trápila řada stejných nemocí, které nalezneme u dnešních zvířat nebo u lidí – včetně rakoviny. Dinosauři nám připadají jako mýtické nestvůry, ale byla to skutečná zvířata, která stíhala ošklivá zranění a nemoci,“ dodal Evans.

Příčinou úmrtí pradávného plaza však pravděpodobně nebyla rakovina. Jeho tělo paleontologové objevili společně s pozůstatky stovky dalších centrosaurů, což naznačuje, že uhynul následkem přírodní katastrofa, jako například při záplavách. Nádor sice tomuto jedinci mohl snížit pohyblivost, před útoky velkých predátorů ho však chránilo právě stádo, domnívá se Evans.

nim šeb

Pravidelné kontroly

Kalendář akcí

Duben 2021

Duben

25

Duben

26

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Červen

1

Červen