Ústav: Úmrtí na kolorektální karcinom lze zabránit prevencí a životním stylem

Autor: Redakce | Prevence a léčba | 11. 9. 2023

Kolorektální karcinom se vyskytuje v kterékoliv části tlustého střeva včetně konečníku. Patří mezi nádory s nejvyšším výskytem, ale i úmrtností. Mezi příznaky patří krev nebo hlen ve stolici, bolesti břicha nebo střídání zácpy a průjmu. „V posledních letech vidíme v Česku pokles incidence, kterou provází i pokles úmrtí. Zásadní ale je zjistit onemocnění včas. Zatímco v případě pacientů diagnostikovaných v prvním stadiu dosahuje pětiletého přežití téměř 90 procent z nich, ve třetím stadiu pouze 60 procent a ve čtvrtém stadiu jen deset procent,“ uvedl Kiss.

Výrazně negativní vliv to má nejen na kvalitu života pacienta, ale také na zdravotní systém. Péče o člověka v první stadiu obvykle nepřesáhne 300.000 korun, u člověka ve čtvrtém stadiu se pohybuje mezi 700.000 až 800.000 korunami.

Kolorektální karcinom přitom patří k onemocněním, kterým lze snadno předcházet. V Česku od roku 2000 funguje screeningový program pro lidi nad 50 let bez jakýchkoliv potíží. Vyšetřit se mohou buď formou testu na okultní krvácení do stolice nebo kolonoskopií. Podle lékařů se vyšetření, ať už se jedná o test nebo kolonoskopii, účastní asi jen čtvrtina všech lidí, kteří by měli. Zároveň upozorňují na to, že vyšetření stolice odhalí méně nádorů než kolonoskopie.

„Testy mohou mít falešnou pozitivitu, kdy krvácení způsobují třeba hemoroidy. Mnohem důležitější ale je, že mají třicetiprocentní riziko falešně negativního výsledku. Člověk si pak myslí, že je zdravý, ale není. Z polypu nebo nádoru se pouze v době provedení testu neuvolňovala krev,“ řekl primář Gastroenterologického oddělení MOÚ Jan Trna.

Kolonoskopie jako jediná umožňuje nejen diagnostiku, ale ve většině případů zároveň možnost odstranění polypu, z něhož následně onemocnění nemůže vzniknout. „Potřebujeme pacientům vysvětlit, že kolonoskopie není strašák, musíme vyvracet mýty o bolestivosti a zároveň vysvětlovat, že někdy je dobré zvládnout určité nepohodlí. Je nám jasné, že každého nepřesvědčíme. Určitým řešením do budoucna by mohlo být použití nových typů neinvazivních testů,“ dodal Trna. Průměrná čekací doba na kolonoskopii po testování stolice je v Masarykově onkologickém ústavu necelé dva měsíce.

Od roku 2014 zdravotní pojišťovny k vyšetření tlustého střeva a konečníku adresně zvou klienty starší 50 let. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra v roce 2022 s pozvánkou obeslala přes 51.000 svých klientů, na screeningové vyšetření se dostavilo jen 13.000 z nich. „Na karcinom prsu nebo děložního čípku se programů účastí přes 50 procent,“ poznamenala ředitelka zdravotnického úseku pojišťovny Zdeňka Salcman Kučerová. „Náklady na léčbu přitom každoročně stoupají. Loni jsme za léčbu uhradili 343 milionů korun, tedy o třetinu víc než v roce 2020,“ dodala.

Ředitel MOÚ Marek Svoboda připomněl, že asi jen u šesti procent pacientů je onemocnění způsobeno geny od rodičů. Dvěma třetinám úmrtí lze podle něj zabránit, pokud budou lidé dodržovat zdravý životní styl. Riziko vzniku onemocnění nejvíce ovlivňuje kouření cigaret, nadměrná konzumace červeného masa a masných zpracovaných výrobků nebo pití alkoholu. „Dalším 30 procentům úmrtí by se předešlo, kdyby se většina lidí starších 50 let zapojila do screeningu kolorektálního karcinomu,“ dodal.