WSJ: Turisté v Chorvatsku přispívají k šíření nákazy po Evropě

Záhřeb 22. září (ČTK/The Wall Street Journal) – Chorvatsko bylo jednou z mála evropských zemí, kterým se podařilo v květnu snížit počet nových případů covidu-19 na nulu. Nyní je příkladem, jak letní turismus spustil druhou vlnu nákazy zasahující většinu kontinentu, píše americký deník The Wall Street Journal.

Pád z pozice idolu z plakátu do role epicentra nákazy přišel poté, co se vláda v obavě z hospodářských dopadů rozhodla začátkem léta otevřít hranice a lákat zahraniční turisty, kteří tvoří pilíř chorvatské ekonomiky. Poté, co se v zemi nakazili, odvezli si návštěvníci virus domů.

Chorvatsko se nyní stalo učebnicovým příkladem, jak mezinárodní cestovní ruch působí v pandemii jako urychlovač. Podle zdravotníků způsobilo cestování do Chorvatska a dalších tradičních turistických destinací nárůst nakažených po celé Evropě. Ve Francii jsou domácí turisté spojováni s šířením infekce na jižním i atlantickém pobřeží. Španělsko zažívá rekordní nárůst infikovaných v Madridu a letoviscích, kam přijelo velké množství domácích i zahraničních turistů.

Podle odborníků je opětovné šíření covidu-19 hnáno cestovním ruchem ve všech prázdninových letoviscích. Role malého Chorvatska při současném šíření nákazy je však nadproporční a ukazuje, jak turistická sezóna zničila některá draze vykoupená vítězství Evropy v bitvě proti koronaviru.

Po zrušení uzávěry nechaly chorvatské úřady otevřít kluby a bary v populárních destinacích na Jadranu, čímž dokázaly přilákat jak německé batůžkáře, tak i celebrity jako Jay-Z a Beyoncé. Podobně se po otevření vnitřních hranic Evropské unie zachovaly i další země, což spustilo učiněnou turistickou vlnu do slunečného pásu Evropy.

Výsledkem je opětovné šíření epidemie. Týká se to zejména mladých lidí, kteří po návratu do svých domovských zemí přispěli k největšímu nárůstu počtu nakažených od první vlny z března a dubna.

Chorvatští představitelé přiznali, že plné otevření země turistům před sezónou bylo nezbytným rizikem, s nímž se počítalo. Druhou alternativou byl podle nich ekonomický kolaps.

„Lidé si nějak musejí vydělat na živobytí,“ řekl prezident Zoran Milanović v nedávném televizním rozhovoru. „Možná, že to nakonec nebude tak špatné,“ dodal s odkazem na dosud nízký počet úmrtí s covidem-19.

Chorvatsko v roce 2019 hostilo 21 milionů turistů. Do konce července přijelo do země 2,5 milionu návštěvníků, což bylo o 40 až 50 procent méně oproti loňsku. Španělsko v porovnání zaznamenalo 75procentní, Portugalsko 83procentní a Turecko dokonce 86procentní pokles návštěvnosti.

Nesmírnou výhodou Chorvatska byla s ohledem na omezenou leteckou dopravu poloha země, kam mohli turisté z mnoha států střední Evropy relativně pohodlně dojet i po zemi.

Německo, Rakousko a Česko uvádějí, že návrat epidemie je od poloviny července z části poháněn právě dovolenkáři v Chorvatsku. Podle německého Institutu Roberta Kocha tvořili na začátku srpna navrátilci ze země na Jadranu až 12 procent zjištěných případů nákazy. V Česku, které zažívá rekordní přírůstky infikovaných, pomohl podle úřadů k bujení nákazy návrat téměř 100.000 turistů z Chorvatska. V Rakousku tvořili navrátilci z dovolené třetinu infikovaných, z nichž více než 1000 navštívilo Chorvatsko.

V samotném Chorvatsku, které má čtyři miliony obyvatel, narostl počet případů nákazy z březnového vrcholu 96 nakažených na dosud rekordních 369 případů 3. září.

Situace nápadně připomíná případ rakouského lyžařského střediska Ischgl, které pomohlo rozdmýchat jarní vlnu epidemie v Evropě: tisíce návštěvníků si odtud odvezly nákazu domů, přičemž stejně jako nyní v Chorvatsku byly v Ischglu hnacím motorem přenosu infekce kluby, bary a večírky, tvrdí hlavní chorvatský epidemiolog Krunoslav Capak.

„Měli jsme tu turisty, kteří dorazili již nakažení, ale velká většina se nakazila až tady,“ řekl Capak.

Chorvatské úřady sice vydaly směrnice pro bary, restaurace a zábavní podniky zahrnující nošení roušek či dodržování bezpečné vzdálenosti, jednalo se ale o pouhá doporučení. V důsledku toho některé podniky fungovaly zcela bez omezení, dodal Capak.

Šestadvacetiletá Mirjam Hagmannová ze Švédska uvedla, že při jejím červencovém pobytu na ostrově Krk téměř nikdo roušku nenosil. „Je to pochopitelné: bylo vedro a nikdo si roušku nechtěl nasazovat,“ řekla. „Všechno bylo jako před pandemií.“

Šlo o ostrý kontrast oproti zimě a jaře, kdy Chorvatsko zvládlo zkrotit virus díky dobře připravenému systému zdravotnictví, rozhodným epidemickým opatřením a jejich dodržováním ze strany veřejnosti, řekl profesor biologie Ivan Dikić z Goetheho univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem. „Bdělost ale po počátečním úspěchu poklesla, když lidé po přísné uzávěře dychtili chodit ven, cestovat a užívat si léta. „Je přesto nepochopitelné, proč směly kluby otevřít.“

abl mka