Polovina dětských lékařů na Třebíčsku je důchodového věku, nemá…

„Na Náměšťsku, co vím, chce paní doktorka odejít do důchodu, už přesluhuje ne roky, ale téměř desetiletí, ale nemá za sebe náhradu a nechce děti opustit. Kdyby odešla nebo onemocněla, zůstane celý obvod bez lékaře,“ řekl Bušek. Od března se zřejmě uzavře jedna z ordinací v Třebíči.

Úplně bez dětského lékař je Jemnice. Chybějícího praktického dětského lékaře do konce loňského roku zastupovali lékaři jihlavské nemocnice, kteří do města jezdili. „To už ale bylo ukončené, takže asi 200 karet (zdravotní dokumentace) jsme odvezli na Kraj Vysočina a teď hledáme dál, ale v této chvíli se žádná dohoda nerýsuje. Všechno, co jsme měli dojednáno, se nepodařilo dojednat do konce. Teď nejsou hotoví doktoři, kteří by chtěli z nějakého většího města do Jemnice,“ řekl starosta města Miloň Slabý (SNK). Původně mělo město dva dětské lékaře. S postupným ukončením jejich činnosti muselo nového hledat až 3000 dětí. „Některé rodiče odkázala zdravotní pojišťovna až do Náměště nad Oslavou nebo do Brna,“ řekl Slabý.

„Je to hrozné, každý den někdo volá a chce se registrovat. Každý den už si říkáme, že nemáme kapacitu, ale vždycky někoho vezmeme. Jenže se to nedá dělat do nekonečna,“ řekl Busek, který ordinuje v Budišově. Stará se o 1500 dětí. Podle něho je to asi o třetinu víc, než bylo běžné. „Jedeme ne na sto, ale na 150 procent. Práce přibylo strašně, to člověka opravdu musí bavit. Klobouk dolů před kolegyněmi, které jsou v důchodu a dávají to. Myslím si, že takový entuziazmus je jen mezi dětskými lékaři,“ řekl Bušek. Jen za loňský rok zaevidovala jeho ordinace 116 novorozenců, dřív to bývalo okolo 60. Novorozenci absolvují do roka devět prohlídek a osm očkování.

Situaci podle něho zhoršila změna ve vzdělávání budoucích lékařů. Novelou zákona v roce 2017 byl zrušený atestační obor praktické lékařství pro děti a dorost. „I když sdružení upozorňovalo, že bude problém, tak kompetentní místa na to neslyšela a dopadlo to, jak to dopadlo,“ řekl Bušek. Velký objem práce v ordinacích, včetně administrativní, podle něho nové zájemce o lékařství odrazuje. „Nová administrativa, legislativa, k tomu ještě covid-19, proti kterému očkujeme. Teď je to šílené. Teď kdyby sem někdo přišel, tak uteče druhý den, protože si řekne, že takhle pracovat nechce,“ řekl Bušek.

Podle Kraje Vysočina není dobře nastavený systém vytváření sítě poskytovatelů zdravotních služeb, chybí motivace, aby lékaři působili i v menších městech a obcích, což je odpovědností zdravotních pojišťoven. Uvedl to ve svém materiálu o zajištění dostupnosti poskytované zdravotní péče zveřejněné na webu kraje.

Praktických dětských lékařů bylo podle kraje na Vysočině k 1. lednu letošního roku 88.n