Prevence a léčba Alzheimerova nemoc. Kde se máme nechat vyšetřit?
21. září si připomínáme Světový den Alzheimerovy nemoci. „Mezi časné příznaky Alzheimerovy nemoci patří především narušení krátkodobé paměti, které postupuje plíživě. V praxi to vypadá tak, že pacient neví, co měl ráno ke snídani, velmi dobře si však může pamatovat, jak se jmenovala jeho učitelka na základní škole,“ říká Mgr. Gabriela Věchetová z Národního ústavu duševního zdraví.
Nejčastěji si prvních příznaků všimne rodina, protože právě vaši nejbližší vás dobře znají. Jsou jim nápadné vaše výpadky paměti, případně změny v chování. Ty mohou být způsobeny mnoha faktory, nemusí se vždy jednat o demenci, ale třeba o nadměrný stres, případně deprese či jiné vážnější onemocnění. Proto je velmi důležité navštívit lékaře a nechat se vyšetřit.
Na koho se mohu obrátit, kdo mě vyšetří?
„Pokud máte pochybnost o své paměti nebo poznávacích funkcích vašeho blízkého, můžete se obrátit na obvodního lékaře nebo přímo na centra pro poruchy kognitivních funkcí, která nabízejí komplexní diagnostiku,“ doporučuje Mgr. Gabriela Věchetová. Můžete se objednat také k neurologovi, geriatrovi či psychiatrovi. Záleží na charakteru příznaků a věku. K psychiatrovi se každý může vydat i bez doporučení (žádanky).
Přestože již uplynulo více než století od doby, kdy Alois Alzheimer popsal symptomy demence, která se překvapivě vyskytuje u relativně mladých lidí, nevynalezl nikdo lék, kterým by se dala tato nemoc vyléčit. Onemocnění nelze vyléčit, ale jeho průběh lze ovlivnit nasazením léků, tzv. kognitiv. Ty dokážou některé příznaky zmírnit. Čím dříve je nemoc odhalena, a čím dříve jsou nasazeny správné léky, tím déle je zachována kvalita života. Proto je důležitá včasná diagnóza onemocnění a nepodceňování příznaků, které se na první pohled mohou jevit jako banální.
Diagnostika Alzheimerovy nemoci
Pokud má pacient symptomy demence, jako jsou ztráta paměti, změny chování a snížení schopnosti vykonávat každodenní životní úkony, provede doktor důkladné vyšetření a pokusí se určit příčinu. Toto vyšetření může zahrnovat různé rozpoznávací testy k ověření paměti a běžná vyšetření mozku zobrazovacími technikami za účelem hledání abnormalit.
Kromě CT vyšetření a magnetické rezonance mozku jsou k dispozici i moderní, takzvané funkční metody, jako je SPECT mozku (vyšetření radioaktivní látkou, zobrazuje aktivitu mozku podle prokrvení) nebo vyšetření mozkomíšního moku pomocí lumbální punkce.
Na stránkách projektu LabTestsOnline je podrobně vysvětlena podstata vyšetření. U pacientů se vyšetřuje Amyloid beta 42 peptid a Tau protein. Jsou to dva proteiny spojené se vznikem klubek, které zanášejí nervové buňky, a vznikem stařeckých plátů, které byly nalezeny v mozcích pacientů s Alzheimerovou nemocí (AN). Tvorba těchto tzv. klubek a stařeckých plátů je normální součástí stárnutí, u lidí s AN se však projevuje v mnohem větším rozsahu. Tau protein a beta amyloid nejsou běžnou součástí typického vyšetření pacienta, používají se spíš při výzkumu. Nicméně abnormální hladiny těchto dvou proteinů v mozkomíšním moku mohou pomoci odlišit AN od dalších forem demence.“ Podrobně na webu www.labtestsonline.cz
Stále zůstává hlavním diagnostickým nástrojem klinické pozorování, vlastní psychiatrické a neuropsychologické vyšetření spolu se zhodnocením informací od příbuzných nemocného. Ideální test, který by byl neinvazivní, jednoduše aplikovatelný a finančně nenáročný, se stále hledá.
Pak je tu ještě vyšetření DNA, ale to si dobře rozmyslete
Test vychází z analýzy genů, které se účastní vzniku a vývoje Alzheimerovy choroby. Vyšetření lze indikovat ve spolupráci s klinickým genetikem u pacientů s rodinným výskytem AN s časným nástupem. Výjimečně je indikováno toto vyšetření u pacientů s AN s pozdním nástupem po 65. roce věku, např. v případě, že se AN vyskytuje v rodině pacienta ve třech generacích po sobě.
Test DNA nabízejí i soukromé firmy. Testují gen známý jako ApoE, který existuje ve třech variantách: E2, E3 and E4. Kdo má gen v posledních dvou variantách, má zvýšené riziko toho, že chorobou onemocní později během života.
Jak s výsledky takového vyšetření naložit bývá problematické: i v případě shody genů se nemoc nemusí rozvinout. Genetické testy spíše ukazují větší riziko rozvoje Alzheimerovy demence, nic víc. Tady i nositelé uvedených genů nemusí touto chorobou onemocnět, stejně tak ti, kdo uvedené geny nemají, ji mohou dostat. Nejsou to totiž faktory, které by chorobu vyvolávaly, ale jsou s ní spojované. Lidem pak může způsobit psychické potíže zjištění, že mají pro nějakou nemoc nejspíše genetické předpoklady.
Ať zvolíte jakoukoliv metodu vyšetření, vždy dbejte na doporučení lékaře. Nečekejte s rukama v klíně, až zapomenete…
