Dosud vědci věděli, že se rhinovirus naváže na lidský protein a přichytí se na povrchu buňky. Protein poté vyšle do buňky signál, který způsobí, že buňka virus pohltí. Uvnitř buňky virus vypustí svůj genom s geneticky uloženou informací a převezme kontrolu nad buňkou, aby zajistil produkci nových virových částic.
Nebylo jasné, co způsobuje uvolnění genomu z viru, což ale tým okolo doktoranda Dominika Hrebíka zjistil. Dosud vědci spekulovali o tom, že uvolnění genomu nastává poté, co je vir vystavený kyselému prostředí lidského těla. Tým okolo Hrebíka to ale vyvrátil a zjistil, že genom se uvolňuje reakci s kyselým prostředím těla až ve chvíli, kdy se virus navázal na lidský protein buňky, přičemž právě tento protein hraje zásadní roli. „Abych potvrdil svou hypotézu, zkusil jsem další experiment, kde jsem vytvořil komplex viru a receptorů, který byl následně vystaven kyselému pH. Když jsem dal vzorek do kryo-elektronového mikroskopu, okamžitě jsem viděl, že téměř všechny viry uvolnil svůj genom,“ řekl Hrebík, který chování rhinovirů popsal v nedávno publikované studii.
Experimenty prováděné výzkumným týmem podle Jarour ověřily Hrebíkovu teorii, že receptor hraje klíčovou roli při uvolňování genomu. „To je skutečnost dosud neznámá. Objev by mohl vést k novým antivirovým terapiím založeným na principu blokování tvorby komplexu viru s receptory nebo blokování uvolňování genomu uvnitř buňky,“ dodala muvčí.
Rhinoviry podle ní patří mezi nejčastější příčiny infekcí, způsobují nachlazení a další respirační nemoci. Příznaky zahrnují bolest v krku, rýmu, ucpaný nos, kýchání a kašel. „Ačkoliv má onemocnění jen malé přímé zdravotní důsledky pro pacienty, je spojené s obrovskými náklady při zmeškání vyučování, práce i na vynaložené lékařské péči,“ uvedla Jarour.
