Charitativní organizace Health Foundation objevila podobné, i když méně výrazné rozdíly i ve zdraví mužů. Podle studie mají šedesátiletí muži, kteří žijí v deseti procentech nejchudších oblastí Anglie, stejné zdravotní obtíže jako sedmdesátníci v nejbohatších částech země.
Analýza údajů britského státního zdravotnického systému NHS ukázala, že lékaři u žen v nemajetných částech země diagnostikují dlouhodobé onemocnění průměrně ve věku 40 let. U žen v majetnějších částech je to až o osm let později.
Ženy z nejchudších vrstev navíc umírají už ve zhruba 84 letech, tedy o pět let dříve než ženy z dobře situovaných vrstev, které se dožívají až 89 let. Očekávaná délka života je u mužů z nejchudších částí země 78 let ve srovnání s 87 lety u nejbohatších.
Výzkumníci, které vedl ekonom Toby Watt, tvrdí, že jejich zjištění jsou pravděpodobně nejpřesnější z dosud publikovaných studiích. Vycházeli z dat, která jim poskytli zdravotníci, a nemuseli tudíž spoléhat na zdravotní stav, který uváděli lidé.
„Z lidského hlediska tyto výrazné rozdíly ukazují, že ve věku 40 let se průměrná žena žijící v nejchudších oblastech Anglie již léčí s první dlouhodobou nemocí. Tento stav znamená nepohodlí, horší kvalitu života a další návštěvy u praktického lékaře, léky nebo nemocnici podle toho, o co se jedná. Na druhé straně spektra žije průměrná čtyřicetiletá žena dalších osm let – tedy asi deset procent svého života – bez snížené kvality života v důsledku nemoci,“ uvedl Watt.
„Po zbytek života má tato v chudobě žijící čtyřicátnice větší pravděpodobnost, že bude mít dýchací potíže způsobené chronickou obstrukční plicní nemocí, bude mít problémy s alkoholem, chronickou bolestí, úzkostí, depresemi a v mladším věku prodělá infarkt nebo mrtvici,“ řekl Watt. „Pokud se dožije 80 let, což je méně pravděpodobné, bude se stále léčit a žít s vážnějšími nemocemi než její bohatší protějšky,“ dodal.
Výzkumníci zjistili, že nerovnosti ve zdravotním stavu začínají už v dětství, proměňují se v dospělosti a přetrvávají až do vyššího věku. Většinou se projevují jen několika nemocemi: chronickou bolestí, cukrovkou, závažnými dýchacími problémy, úzkostí, depresí, mrtvicí, infarktem a problémy s pitím alkoholu.
Někdejší britský ministr zdravotnictví Sajid Javid loni označil za hlavní příčinu úmrtí, jimž lze předcházet, „nemoc nerovnosti“ a slíbil, že se bude zabývat jejími základními příčinami. Nyní vyzval příštího britského premiéra, kterým se stane buď Rishi Sunak, nebo Liz Trussová, aby nerovnosti v oblasti zdraví považoval za jednu z hlavních priorit.
