Nemoc postihuje především kuřáky, ale i lidi vystavené intenzivnímu pasivnímu kouření. Týká se převážně lidí straších 40 let a vzniká postupně. Při CHOPN se zužují průdušky. „To vzniká postupně, v důsledku chronického zánětu dýchacích cest, způsobeného dlouhodobou inhalací škodlivých částic a plynů. Převážně se jedná o kouření, samozřejmě má škodlivý vliv i znečištění životního prostředí. Onemocnění je léčitelné, je možné stabilizovat stav a výrazně zpomalit progresi, vzniklé změny ale již není možné úplně vyléčit,“ uvedl primář plicního oddělení KNTB Gustáv Ondrejka. Pro diagnózu je podle něj rozhodující funkční vyšetření plic, takzvaná spirometrie.
„Pacienti pozorují postupně se zhoršující pocit dušnosti a chronický kašel. Typickým příznakem je i horší tolerance námahy. Dušnost je nejprve při větší fyzické námaze, ale postupně se projevuje i při menší námaze a v pokročilých stadiích může být i v klidu. Nemoc velmi často provází chronický kašel s vykašláváním hlenů. Vzhledem k významné roli kouření se u pacientů často přidávají i jiné nemoci, u kterých je kouření rovněž významným faktorem. Jsou to hlavně kardiovaskulární onemocnění, ale i plicní rakovina,“ uvedl primář.
Při léčbě se využívají léky, které rozšíří průdušky a zlepší funkční parametry plic. „Důležitá je léčba komplikací, například respiračních infekcí, a neméně důležitá je i léčba přidružených nemocí, například kardiovaskulárních nemocí,“ uvedl Ondrejka. Nejdůležitější je přestat s kouřením, záleží také na životosprávě, pohybu. Preventivně proti zhoršení onemocnění funguje i očkování proti chřipce a covidu-19. „U pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí může mít onemocnění covid-19 výrazně horší průběh, který vede k respiračnímu selhání s nutností podávání kyslíku, někdy až umělé plicní ventilace. Kombinace těchto dvou onemocnění může ohrozit pacienta na životě. To ale platí rovněž u onemocnění chřipkou. Proto ten důraz na důsledné očkování,“ uvedl Ondrejka.
