„Tělu trvá asi 14 dnů, než se na změnu teplot adaptuje. Je proto důležité dávat si při sportu pozor, zvláště když náhle stoupnou teploty,“ uvedl Vladimír Tuka, vedoucí Centra zátěžové kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Prudké změny teplot zatěžují oběhový aparát. Srdce se totiž musí kromě přečerpávání krve věnovat i termoregulaci těla. Vzniká větší riziko, že člověk při sportu zkolabuje. Zprvu může cítit bušení srdce a tlak na hrudi. Varovným signálem, že se srdcem není vše v pořádku, je i neobvykle časté zadýchávání. „Sportovci by měli určitě zbystřit, když začnou být dušní při nižších stupních zátěže. Například když běžně vyběhli kopec a nebyli zadýchaní, a teď jim to najednou nejde,“ dodal Tuka.
Sportovce by měla varovat také nepravidelnost srdeční frekvence nebo pocit, že mohou zkolabovat. Pokud se problémy při sportu objeví, je vhodné, aby se člověk nechal zkontrolovat svým praktickým lékařem nebo kardiologem. Opakované potíže mohou poukazovat na hypertenzi, v horším případě i na kardiomyopatii, selhání srdce nebo ischemickou chorobu srdeční. „Sportujících se srdečními problémy je hodně a řada z nich potíže podceňuje, což není dobře, protože mohou skončit fatálně,“ řekl přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze Aleš Linhart.
Ve včasném stanovení diagnózy a případném zahájení léčby pomáhají centra sportovní kardiologie, která jsou v Praze, Olomouci a Třinci. Kardiolog tam pacientům natočí EKG nebo provede rozšířené echokardiografické vyšetření. V případě potřeby může vyšetřit i věnčité tepny či pacienta zkontrolovat magnetickou rezonancí. V centru pomohou nemocným sportovcům vhodně nastavit pohybovou aktivitu tak, aby se mohli ke sportu vrátit. „Fyzická zdatnost je předpokladem příznivé prognózy jak u obecné populace, tak u pacientů s onemocněním srdce. Pravidelná aktivita proto patří k základním doporučením, přičemž úroveň tréninku je třeba přizpůsobit tíži srdečního onemocnění,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal.
