„Podobný dokument má každý vyspělý stát Evropy,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek s tím, že materiál se bude pravidelně aktualizovat o nová data. Za největší výzvu, které bude ČR v příštích letech čelit, považuje stárnutí populace, jež povede k větším nárokům na péči nebo odchodům zdravotnických pracovníků do důchodů. „Do deseti až 12 let hrozí odchod do důchodu u třetiny sester,“ dodal.
Počet seniorů, kteří nejvíc čerpají zdravotní péči, se v příštích 15 letech zdvojnásobí. „Do roku 2030 se změně musí přizpůsobit struktura části lůžkového fondu včetně podpory geriatrické péče, musí dojít k razantnímu posílení kapacit dlouhodobé ošetřovatelské péče,“ píše se v dokumentu. „Dominantně je nutné podporovat ambulantní léči a domácí péči či péči v sociálním prostředí pacienta v různých formách,“ uvádí dále.
Už v současné době je zdravotní stav české populace v mnoha oblastech horší než v západních zemích. „Oproti Evropě dříve začínáme být nemocní, hůře práceschopní. Přináší to velké náklady i co se týče ekonomiky,“ doplnila ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Zlepšovat to má důraz na prevenci, kontrolu kvality a efektivity péče. Na její hodnocení se bude specializovat Národní institut kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ). První balík hodnocení bude podle Duška dostupný v říjnu letošního roku.
Vyšší kvalitu podle hodnocení by podle MZd měly zohlednit v úhradách i zdravotní pojišťovny, na jejichž větší odpovědnost analýza klade důraz. Větší roli by pojišťovna měla hrát jako průvodce pacienta systémem a při stanovení jeho ideální trasy do prvních vyšetření po následnou péči. Jako další úkol jim stanoví Monitoring čekacích dob a motivaci poskytovatelů péče k on-line objednávání na zákroky či vyšetření. V oblasti elektronizace by pak mělo začít fungovat také elektronické odesílání žádanek nebo propouštěcích zpráv.
Z konkrétních kroků, které chce ministerstvo zvládnout do roku 2025, koncepce uvádí například elektronické nástroje umožňující centrální objednávání na preventivní a jiná vyšetření, větší podporu jednodenní péče, větší centralizaci péče vysoce specializované nebo podpora sdružení praxí praktických lékařů, které by umožnily delší ordinační dobu.
Vzniknout by měly také nové strategické dokumenty, například analýza možných hrozeb pro veřejné zdraví, Národní plán prevence, Národní vakcinační strategie nebo analýza struktury lůžkového fondu a efektivity jeho využívání nebo transformační plány nemocnic reagující na nedostatek lůžek následné péče.
