Cílem prevence je podle odborníků podporovat zdravý životní styl, odhalit riziko nebo počínající nemoc, resp. zabránit jejímu dalšími rozhoršování. Téměř polovinu úmrtí v ČR v roce 2019 bylo podle publikace možné připsat rizikovým faktorům, z toho 23 procent špatné stravě, 20 procent kouření a šest procent konzumaci alkoholu.
Zatímco střední délka života českých žen byla v roce 2019, kdy statistiky neovlivnil covid-19, vyšší než 80 let a u mužů přes 75 let, dožití ve zdraví bylo u mužů podle Hroboně o deset let nižší a u žen skoro o 12 let nižší. „Rozdíly se bohužel v čase nezkracují, zůstávají zhruba stejné,“ vysvětlil. „Primární prevence nemůže být zodpovědností jenom zdravotních systémů, ale celé společnosti,“ dodal Hroboň.
Zapojit je tak podle něj do podpory pohybu nebo zdravé stravy potřeba školy nebo zaměstnavatele. Ti velcí by mohli do budoucna podle Hroboně například dostávat data o tom, jaké jsou příčiny nemocí jejich zaměstnanců. Ve školách je pak třeba se zaměřit na stravování nebo výuku tělocviku.
Nízká je v ČR účast na preventivních prohlídkách u praktických lékařů pro dospělé, na které mají lidé nárok. Účastní se jich jen asi 30 procent populace. U preventivních vyšetření pro odhalení rakoviny prsu je účast 60 procent, u rakoviny tlustého střeva 27 procent. Studie by se podle Hroboně měla zaměřit i na to, co lidem v účasti nejčastěji brání. Podle ředitelky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbory Mackové by pomohly i drobné organizační změny, například možnost objednat se na k lékaři on-line na přesný čas.
Publikace navrhuje i řadu doporučení pro různé instituce vstupující do systému veřejného zdraví. Například ministerstvu zdravotnictví navrhuje dotáhnout regulace například v oblasti alkoholu. Podle náměstka ministra Josefa Pavlovice (Piráti) je jedním z diskutovaných návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV) i vyšší zdanění nezdravých potravin nebo sladkých nápojů. „Je to třeba i o změně daňových sazeb, o kterých se uvažuje, tak, aby zdravé potraviny byly i daňově výhodnější,“ řekl na dotaz ČTK s tím, že je třeba najít na tom politickou shodu.
Zdravotní pojišťovny by podle doporučení měly navázat své benefity pro pojištěnce na absolvování prevence nebo je cíleně zaměřovat na ty, kteří změnu nejvíc potřebují, například na obézní děti. Více peněz by měly dávat také na takzvané krátké intervence, tedy edukaci ze strany lékaře například o zdravější stravě nebo rizicích kouření. Vzniknout by podle Hroboně mohly i nové profese zaměřené specificky na edukaci pacientů, které by šetřily čas lékařů či sester.
