Podle přednosty Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno Milana Sovy rychlé střídání teplot nemocným s plicními potížemi nesvědčí, největší problémy mají starší lidé s několika různými nemocemi nebo ti, kteří mají chronické nemoci dýchacích cest.
„Vzhledem k dřívějšímu nástupu jara a vyšším teplotám navíc očekáváme také výrazně dřívější nástup pylové sezony a s tím spojené potíže astmatiků a pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Letos naše pacienty trápí nepříznivá kombinace pylu a prachu ze Sahary,“ řekl ČTK Sova.
Pacientům se srdečními potížemi podle přednosty II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleše Linharta velké výkyvy teplot, které jsou pro oběhový aparát zatěžující, škodí spíš v zimě. Propady teplot o deset stupňů mohou zvýšit počet srdečních příhod a vysoké teploty pak mohou přinést zhoršení u lidí s ischemickou chorobou srdeční. „Jarní změny se pohybují stále v rozmezí, kdy je riziko relativně malé,“ uvedl na dotaz ČTK.
Proto ani během letošního jara, kdy teploty opakovaně dosahují rekordních hodnot, kardiologové nárůst pacientů s akutními potížemi nepředpokládají. „Přesto by lidé s vleklým onemocněním srdce měli být při velkých výkyvech teplot a vlhkosti opatrnější, dodržovat předepsanou léčbu, dbát na rozumný pitný režim a nepřeceňovat své síly,“ dodal Linhart.
Za větší riziko považuje letní používání klimatizace, kdy se teplota mezi vnitřním a venkovním prostředím mění prudce a změna je o více než sedm stupňů Celsia. „Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot jejich stav rychle zhoršit,“ uvedl.
Podle Moniky Arenbergerové z Dermatologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady může dokáže být i první jarní slunce nebezpečné pro pokožku. „Vzhledem k tomu, že je kůže po zimě světlá a chybí ji přirozená ochrana, protože se nevytváří se pigment melanin, hrozí riziko spálení,“ řekla. Při opakovaném a dlouhodobém poškozování kůže sluncem hrozí i vznik rakoviny.
Důležité podle ní proto je používat sluneční brýle, pokrývku hlavy a čas mezi 11:00 a 15:00 raději trávit ve stínu. Doporučuje také používat krémy s vyšším ochranným faktorem, minimálně SPF 30. „Často se spálí lidé, kteří provozují sporty venku jako je cyklistika, golf nebo tenis. Často si neuvědomují, že na ně při pohybu pálí sluníčko,“ doplnila.
Lidé si podle ní mohou do mobilu stáhnout i speciální aplikaci, která ukazuje UV index v konkrétní oblasti a čase. V Česku se obvykle pohybuje od nuly do devítky, od dvojky je podle dermatoložky vhodný ochranný krém, od pětky a výše vysoký SPF faktor nad 50.
Podle průzkumu společnosti Stada se 70 procent obyvatel Česka na jaře potýká s nedostatkem energie a pocitem vyčerpání. Častěji ho pociťují ženy a mladší lidé do 39 let. Podle odborníků to může souviset i s nedostatkem přírodního vitaminu D, který tělo produkuje při pobytu na slunci. Téměř polovina lidí podle průzkumu s projevy jarní únavy bojuje častějším pobytem venku, zhruba 39 procent spánkem a třetina doplňováním vitaminů.
Nedostatek vitaminu D může vést k řídnutí kostí, oslabení svalů nebo zvýšení rizika deprese. Laboratoře Spadia Lab v tiskové zprávě uvedly, že z téměř 40.000 vzorků, které loni vyšetřily, ve více než třetině zaznamenaly nedostatek vitaminu D. Kromě pobytu na slunci nebo doplňků stravy jej lze podle odborníků doplňovat také konzumací potravin jako jsou tučné ryby, játra nebo vaječné žloutky.
