AIDS – po španělské chřipce nejhorší virová epidemie od roku 1900

Autor: Redakce | Výzkumy a studie | 2. 6. 2021

AIDS je zkratka anglického termínu Acquired Immune Deficiency Syndrome, což je překládáno jako syndrom získaného selhání imunity. Jedná se o příznaky, které vedou ke snížení a následné úplné ztrátě obranyschopnosti organismu, čímž se organismus stává náchylným k řadě dalších infekčních onemocnění. Původcem je virus HIV (virus lidské imunodeficience), který v organismu napadá určitou skupinu bílých krvinek (T-lymfocyty), ve kterých se množí a následně je zabíjí, čímž snižuje zmíněnou obranyschopnost. To vede k selhávání imunity a následnému rozvoji onemocnění AIDS.

– Na nemoc AIDS, na kterou ani po 40 letech od prvního popisu neexistuje účinná vakcína, dosud podle odhadů zemřelo přes 33 milionů lidí, což z nemoci činí druhou nejhorší virovou nákazu po španělské chřipce od začátku 20. století. Pandemie španělské chřipky si v letech 1918 až 1920 vyžádala 40 až 50 milionů mrtvých, s nemocí covid-19 dosud zemřelo přes 3,2 milionu lidí.

– Díky novým lékům se ale úmrtnost na AIDS v posledních letech výrazně snižuje – vrcholem bylo 3,1 milionu mrtvých v letech 2002 a 2004, v roce 2019 zahynulo na AIDS na 690.000 lidí.

– Současná lékařská věda nedokáže AIDS vyléčit, dokáže ale oddálit jeho propuknutí a zpomalit jeho průběh či přenos na další lidi. Podle odhadů je nyní možnost dožití bez léčení 11 let, s léčbou se blíží normálním rokům dožití.

Přenos

– Známy jsou tři základní cesty přenosu viru HIV. Jedná se o přenos krevní cestou, nechráněným pohlavním stykem a z matky na plod. V prvním případě může být virus předán při krevní transfúzi, kdy je postiženému „darována“ infikovaná krev, druhou variantou je pak použití infikovaných injekčních stříkaček například při aplikaci drog. Nechráněný pohlavní styk je další možností přenosu viru, a to jak při koitální, anální nebo orální formě. Nejvyšší riziko je při análním styku, dostatečnou ochranu (i když ne stoprocentní) poskytuje kondom. K přenosu viru HIV z matky na plod může dojít kdykoliv během těhotenství, porodu nebo následné péče (kojení), současná medicína je schopna snížit riziko tohoto přenosu, není mu s to ale zabránit. Virus se nepřenáší například při běžném společenském styku (kupříkladu při podání ruky), objímáním či při hmyzím kousnutí.

– Podle odhadů odborníků je riziko nákazy 26 krát větší u mužů, kteří mají styk s muži, 29 krát větší u lidí, kteří užívají drogy, a 30 krát větší u sexuálních pracovníků.

– Virus je identifikovatelný pouze laboratorním vyšetření, v první fázi onemocnění postižený nevykazuje žádné vnější známky přítomnosti viru. Jedinou cestou jak ověřit možnost přítomnosti viru v těle je laboratorní vyšetření, tzv. „test na AIDS“. Ten informuje, zda byl člověk infikován virem HIV.

Léčba

– Virus HIV nelze v současné době zcela vyléčit. Ačkoliv vývoj nových léků jde relativně rychle kupředu, základem léčby vedle profylaxe a včasné léčby infekcí je především protivirová terapie. Jejím záměrem je zpomalení šíření viru HIV v těle pacienta a maximální oddálení zhroucení imunitního systému. Definitivní eliminace viru z organismu není dosud vyřešena, všechny zatím vyvinuté léky zpomalují šíření viru a zvyšují kvalitu života pacientů.

– Loni v červnu mělo přístup k antivirotickým léčivům již 26 milionů lidí, zatímco v roce 2015 na 17 milionů a v roce 2010 asi 7,7 milionu.

– Podle vědců se dosud podařilo vyléčit dva pacienty. Prvním byl v letech 2008-2009 Američan Timothy Ray Brown, který loni podlehl rakovině, druhým loni v březnu Adam Castillejo z Londýna (původem z Venezuely), za jehož vyléčením podle lékařů stojí transplantace kostní dřeně, kterou podstoupil kvůli rakovině.

– Nemoc byla popsáno poprvé před 40 lety, kdy v časopise, který vydávalo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Atlantě, vyšel 5. června 1981 článek amerického lékaře Michaela Gottlieba s názvem Pneumocystová pneumonie – Los Angeles. V něm se poprvé popisovalo dosud neznámé smrtelné onemocnění, které se projevilo vzácnou formou zápalu plic u pěti amerických homosexuálů ve věku 29 až 36 let. Pacientům se hroutila imunita, dva ze zkoumaných onemocněných již byli v té době po smrti. Výzkumníci záhy rozjeli akci k dalšímu zkoumání choroby a zjistili šíření této choroby pohlavní cestou mezi homosexuály. Choroba byla původně pojmenována jako „zápal plic homosexuálů“, záhy však byly zjištěny přenosy mezi heterosexuály a přenosy krevní cestou. Ze „zápalu plic homosexuálů“ se již na konci roku 1981 stal AIDS, o dva roky později byl identifikován původce onemocnění – virus HIV.