Zdravotní pojišťovny v letech růstu netvoří větší rezervy

Praha 23. února (ČTK) – Zdravotní pojišťovny v letech ekonomického růstu netvoří větší rezervy než dřív. Celkově jsou na nižší úrovni než před hospodářskou krizí v roce 2009. Pokud by došlo k další krizi, mohly by je vyčerpat a závazky platit po splatnosti. Vyplývá to ze zprávy o předpokládaném vývoji systému veřejného zdravotního pojištění, kterou v úterý projedná vláda. V letošním roce by mělo mít zdravotnictví k dispozici 279 miliard.

S větším růstem zůstatků nepočítají pojišťovny ani v následujících letech. „I přes pokračující hospodářský růst by nedocházelo ke zvyšování rezerv. Tato míra by naopak klesala z 9,73 procenta na 9,47 procenta v roce 2020,“ uvádí dokument.

Pojišťovny nashromáždily rezervy v letech před světovou hospodářskou krizí. Od roku 2009 do roku 2013 ale docházelo k jejich prudkému úbytku. Od roku 2016 míra rezerv opět mírně roste, avšak dosud nebylo dosaženo předkrizových hodnot.

V letech 2004 až 2006 pojišťovny ukládaly asi pět procent svých celkových výdajů, v roce 2007 téměř 15 procent. Maximálních asi 18 procent činily uložené rezervy v roce 2008. O rok později podíl klesl pod 15 procent, v roce 2010 na přibližně 11 procent a v letech 2011 až 2015 byly opět jen kolem pěti procent. V roce 2016 stoupl k sedmi procentům, loni téměř k deseti.

Pro letošek pojišťovny plánují mírný pokles tohoto podílu. Problém je podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha ve státním příspěvku, z rozpočtu je placeno pojistné za děti, seniory nebo nezaměstnané. „Je koncipovaný tak, že pokud nebude mít systém dost peněz, tak stát navýší svůj příspěvek,“ vysvětlil. Správnější by podle Friedricha byl trvalý mechanismus růstu. V letošním poklesu úspor se podle něj projevil i volební rok 2017, kdy vláda navýšila platy ve zdravotnictví.

V dokumentu pro vládu jsou popsané také hypotetické situace, jak by se mohly v příštích letech projevit hospodářské krize. „Zátěžový test potvrdil, že současně nastavené parametry fungování systému veřejného zdravotního pojištění jsou již ze střednědobého hlediska neudržitelné,“ uvádí dokument.

V případě mělké, delší recese podobné letům 2012 až 2013 by pojišťovny v roce 2020 vyčerpaly rezervy a o rok později by již některé své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb platily po splatnosti.

Pokud by přišla kratší, ale hluboká recese z roku 2009 by se rezervy vyčerpaly ještě dříve. „Již v roce 2020 by vznikaly závazky po lhůtě splatnosti a v roce 2021 by přesáhly 48 miliard korun,“ píše se ve zprávě.

Celkově počítá veřejné zdravotní pojištění letos s 297,2 miliardami korun, přebytek by měl být asi 1,8 miliardy korun. Příjmy systému rostly meziročně o 5,6 procenta, výdaje o 7,3 procenta. Růst příjmů se očekává i v příštích letech, do roku 2019 o 4,3 procenta a do roku 2020 o čtyři procenta. V roce 2020 by tak celkové příjmy mohly dosáhnout 322,4 miliard korun, což by oproti loňskému roku bylo o 14,6 procenta a 41 miliard navíc.

Největší podíl z veřejného zdravotního pojištění spotřebuje lůžková péče v nemocnicích, jde téměř o polovinu. Kolem pětiny se vydá za léky na recept, asi 15 procent tvoří ambulantní specialisté a po pěti procentech zubní a praktičtí lékaři.

Stav na běžných účtech zdravotních pojišťoven (rezerva) – v milionech Kč:

zdroj: zdravotně pojistné plány pojišťoven

* očekávaná skutečnost

** očekávaný na konci roku 2018

van mal