Mikroskop atomárních sil (AFM) kombinovaný s optickým fluorescentním mikroskopem je v centrální laboratoři nanobiotechnologie. „Umožňuje lokální studium mechanických vlastností materiálů od úrovně tkání a malých organismů až po úroveň jednotlivých biomolekul,“ uvedla Jarour.
Podle ní je přístroj upravený pro práci s biologickými vzorky ve fyziologických podmínkách a poskytuje větší rozsah pohybu, takže je možné zkoumat i velké a členité vzorky. „Zkoumat lze mechanické vlastnosti kostních řezů, rostlinných částí, ale také buněk v buněčných kulturách. Důležitou oblastí je studium přilnavosti buněk na nové druhy materiálů, což je využitelné například při konstrukci tělních implantátů,“ řekla Jarour. Přístroj umí pracovat i s velmi měkkými vzorky, takže lze zkoumat například vlastnosti hydrogelů, buněk, tkání nebo částí rostlin.
Nanoindentace
Mikroskopie atomárních sil slouží k trojrozměrnému zobrazení povrchů. „Nejlepší přístroje jsou schopné vidět jednotlivé atomy, ale platí to zejména o výzkumu v materiálovém inženýrství. Pokud se bavíme o bio-AFM mikroskopii a aplikaci pro studium biologických vzorků, mezní rozlišení začíná na úrovni zobrazování dvoušroubovicové struktury v molekule DNA a končí na úrovni celých buněk, buněčných shluků a tkání,“ uvedl vedoucí sdílené laboratoře nanobiotechnologie Jan Přibyl. Podle něj je novým trendem použití v takzvané nanoindentaci, kdy sonda mikroskopu slouží jako nanosensor aplikující přesně řízenou sílu na vzorek. „Umožňuje to lokální studium mechanických vlastností, adhezivity, elasticity či plasticity,“ dodal Přibyl.
