„Odklad plodnosti do vyššího věku, a tedy výrazná změna ve věkové struktuře českých rodiček, je doprovázen řadou dalších faktorů souvisejících s věkem, jako je například výrazný nárůst počtu i podílu porodů císařským řezem, využívání technologií asistované reprodukce a zvýšení podílu vícečetných porodů,“ uvedla vědkyně.
Pro analýzu vědci využili anonymizovaná data Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) o všech rodičkách pojištěných u VZP, které v roce 2014 porodily v lůžkových zdravotnických zařízeních. Získali tak údaje o 50.400 ženách, což je podle vědců 47,1 procenta všech žen, které v tom roce v Česku porodily.
Výsledky ukazují, že nejčastější doba hospitalizace spojená s porodem byla v roce 2014 pět započatých dní v případě vaginálních porodů a šest dní u porodu císařským řezem. Průměrná doba hospitalizace z důvodu porodu byla u vaginálních porodů 5,5 dne a 7,5 dne v případě porodu císařským řezem. Tři čtvrtiny žen byly v souvislosti s vaginálním porodem hospitalizovány maximálně šest dní a u porodu císařským řezem maximálně osm dní.
„Dlouhá doba hospitalizace pak v naší analýze zahrnovala hospitalizaci v souvislosti s porodem v délce sedm a více dní v případě vaginálního porodu a devět a více dní v případě porodu císařským řezem. Riziko dlouhé hospitalizace u nejmladších rodiček je vyšší u obou typů porodů, výraznější však v případě císařského řezu. Naopak po 35. roce věku je patrný nárůst rizika dlouhé doby hospitalizace v případě vaginálních porodů, které se dále výrazně zvyšuje po 40. roce věku,“ řekla vědkyně.
Kromě starších žen se riziko dlouhé doby hospitalizace podle vědců týká nejmladších rodiček. Zatímco u matek mladších 19 let je šance na dlouhou dobu hospitalizace 1,6krát vyšší než u matek ve věku 30 až 34 let, u žen ve věku 20 až 24 let se tato šance snižuje na 1,3násobek, a u žen ve věku 25–29 let na 1,15násobek ve srovnání s věkovou skupinou 30 až 34 let. Se zvyšujícím se věkem pak pravděpodobnost na dlouhou hospitalizaci opět roste.
