Příčinou nárůstu je podle lékařů zejména stárnutí populace, nejčastějších chorob přibylo od roku 1990 o téměř 150 procent. U Parkinsonovy nemoci ale dynamika růstu nevysvětluje vliv věku zcela. „Její výskyt narůstá o více než 20 procent rychleji, než bychom očekávali. Příčinou je zejména negativní vliv toxických látek v životním prostředí, na který jsou zvláště citlivé buňky mozku produkující dopamin,“ uvedl přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Robert Jech.
Řada degenerativních nemocí mozku se podle odborníků projevuje poruchou řeči, takzvanou afázií. „Pokud vznikne náhle, například během několika minut, může jít o příznak mrtvice (…). Pacient se v takových situacích nedokáže vyjádřit. Buď nemluví vůbec, nebo opakuje stejná jednoduchá slova nebo slabiky, a sám je tím nepříjemně překvapen,“ popsal Jech. V jiných případech si poruchy řeči nemusí být vědom nebo hovoří nesouvisle. Zásadní je ale podle Jecha zavolat zdravotnickou záchrannou službu.
U Parkinsonovy nemoci je řeč tichá a monotónní, u Alzheimerovy choroby má pacient problémy s obsahem řeči. „Stupeň a konkrétní oblast zasaženého mozku rozhodují o míře klinických příznaků, mezi které můžou patřit různé typy afázie, poruchy paměti a orientace v prostoru, změny v chování, třes, zpomalený pohyb nebo nejistá chůze,“ vysvětlil lékař neurologické kliniky VFN Filip Růžička.
„Neurodegenerace vzniká obecně na podkladě hromadění abnormálních bílkovinných shluků v mozkové tkáni, s tím souvisí zánik mozkových buněk,“ dodal Růžička. U každé z nemocí je tento shluk bílkovin podle něj specifický. Na tyto bílkoviny se podle něj soustředí i vědci, kteří se snaží vyvíjet léky na tyto choroby. V USA byl první lék schválený v roce 2021, v ČR jsou zatím dostupné jen starší typy, které cílí spíš na příznaky.
„Sice dokážeme na základě jednotlivých příznaků předpovědět, že v horizontu několika let dojde k rozvoji Parkinsonovy nemoci, avšak její vznik neumíme potlačit nebo oddálit,“ doplnil Jech. Léčí se tak hlavně již vzniklé příznaky, kromě léků také například hlubokou mozkovou stimulací, při níž se do mozku zavádějí elektrody.
Příčiny vzniku lékaři přesně neznají, prevencí je ale podle nich zdravý životní styl a fyzický i duševní trénink. Spolu s dalšími nemocemi častěji se vyskytujícími ve vyšším věku budou i neurodegenerativní onemocnění vyvíjet stále větší tlak na financování léčby z veřejného zdravotního pojištění. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna uvedla, že loni vydala na léčbu asi 50.000 pacientů s Alzheimerovou nemocí kolem 1,74 miliardy korun, o pět let dříve bylo pacientů o 6000 méně a částka o 440 milionů nižší.
