Zdravotně-sociální péči upravuje zákon, který mění normy o sociálních službách, zdravotních službách a zdravotním pojištění. Ministerstvo práce ho předložilo pár dnů před loňskými Vánocemi. Podle Jurečky resort dostal několik stovek připomínek, jejichž vypořádání teď skončilo. Předloha se upravila. Výsledná verze na vládním webu mezi připravovanou legislativou ale zatím není.
„Posíláme návrh zákona dál. V optimistickém scénáři by ho vláda mohla projednat v průběhu prvního či druhého květnového týdne. Chtěli bychom dotáhnout legislativní proces do konce září,“ uvedl Jurečka. Norma by měla být účinná od ledna příštího roku.
Sociální služby podporují soběstačnost. Hradí se z dotací, příspěvků na péči, plateb od klientů i z darů. Zdravotní služby a léčba se platí ze zdravotního pojištění. Podle ministrů práce a zdravotnictví zákon umožní propojení zdravotní a sociální péče a nastaví financování.
Po změnách by se měl omezit počet lidí, kteří v léčebnách dlouhodobě nemocných či jiných zdravotnických zařízeních zůstávají ze sociálních důvodů. Ministerstvo práce v podkladech k první verzi zákona uvedlo, že podle kontrol zdravotních pojišťoven je to 15 až 20 procent pacientů. Podle návrhu by po třech měsících měl revizní lékař zdravotní pojišťovny přezkoumat, zda pacient dál potřebuje dlouhodobou zdravotní péči. Pokud by ji mít nemusel, měl by se přesunout do vhodnějšího zařízení či domácí péče. „Dlouhodobá lůžková péče je hrazenou službou nejvýše po dobu 90 dnů, s výjimkou dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče,“ stálo v první verzi zákona.
Experti poukazují na to, že domovy či terénní služby chybí a lidé se nemají kam přesunout. Podle zástupců ministerstev se počítá do roku 2029 s přechodným obdobím, kdy by se kapacita sociálních zařízení měla posílit. „Každý poskytovatel by měl od začátku hospitalizace počítat s tím, že bude muset pacienta někam propustit. Měl by se zabývat tím, jestli ho bude mít kam propustit. Těch 90 dnů má na to,“ uvedla Venuše Škampová z ministerstva zdravotnictví.
Sociálně-zdravotní služby by mohly poskytovat domovy i zdravotnická zařízení. Musely by k tomu mít registrace a oprávnění. Část svých lůžek by mohly přeměnit na nová sociálně-zdravotní lůžka. Zdravotní péči by hradily zdravotní pojišťovny a sociální služby by si lidé pokrývali z příspěvku na péči. Klienti by si také platili za ubytování a stravu, tedy stejně jako dnes v seniorských domovech či stacionářích, přiblížili zástupci resortů.
Podle původních podkladů k zákonu by vytvoření a vybavení nového zdravotně-sociálního lůžka stálo asi 3,1 milionu korun. V domově by přeměna běžného lůžka na zdravotně-sociální vyšla na 620.000 korun a v léčebně či nemocnici na 150.000 korun.
Návrh zákona s omezením hrazeného pobytu v LDN zveřejnila ministerstva předloni. Tehdy sklidil kritiku. Návrh poté resorty stáhly.
