Ústecký kraj má málo klinických logopedů, čeká se i rok

Autor: redakce | Zpravodaj | 14. 3. 2019

Ústí na Labem 15. března (ČTK) – Od půl roku do jednoho roku mohou čekat rodiče dětí s vadami řeči na vyšetření klinickým logopedem v Ústeckém kraji. Aktuálně se u nás čeká až jeden rok. Nemáme kapacitu, abychom mohli přijímat pacienty dříve, řekla dnes ČTK třeba klinická logopedka z Nemocnice Děčín Štěpánka Mališová. V Ústeckém kraji se podle webu Asociace klinických logopedů mohou pacienti obrátit na zhruba dvě desítky pracovišť, a to v krajských nemocnicích i soukromých zařízeních.

Například soukromá klinická logopedka v Mostu Martina Klazarová přijímá děti v rozmezí sedmi až osmi měsíců. „Vloni jsme ale měli čekací lhůtu přes rok,“ dodala. Neutěšenou situaci v počtu klinických logopedů potvrdila i majitelka centra Demosthenes v Ústí nad Labem a školitelka v oboru Lenka Pospíšilová. Upozornila, že podobná situace je i u dětských klinických psychologů nebo psychiatrů.

Důvody nedostatku odborníků jsou podle Pospíšilové především systémové – od náročného a dlouhého systému vzdělávání, přes obtížné získání smlouvy se zdravotní pojišťovnou na novou ordinaci klinické logopedie, aby výkony pojišťovna proplácela, až po nízkou atraktivitu Ústeckého kraje. „Potíž není ani tak v počtu klinických logopedů, jako spíš v provázanosti odborností,“ domnívá se. Potřebu speciální péče musí podle ní v první řadě určit pediatr.

Odbornou péči podle odborníků nenahradí spolupráce s logopedy ve školách. „Především nikdo jako školní logoped neexistuje, tito lidé nemají odpovídající vzdělání,“ uvedla Pospíšilová. Dodala, že tito pracovníci mohou pomoci jen se zlepšením výslovnosti. „Tato péče nemůže odhalit vývojové poruchy, a navíc je mnohdy nevhodná. My se zaměřujeme na všeobecný rozvoj a je potřeba dítě vyšetřit po všech stránkách percepce, sluchového vnímání, zrakového vnímání, větné skladby, gramatiky. A pokud se tohle nedělá, tak to dítě stejně stagnuje a nerozvíjí se. Většinou nám je pak posílají pedoagogicko-psychologické poradny,“ řekla ČTK klinická logopedka Klazarová.

Dítě se špatně stanovenou diagnózou je pak podle Pospíšilové vystaveno nepřiměřenému tlaku na nervovou soustavu. „Může se stát, že je dítěti osm let, má kognici neverbální na úrovni osmi let a rozumí jazyku na úrovní třeba tří nebo čtyř let,“ uvedla. V současném systému musí dítě nastoupit do školy. Pokud ale chybí odborné vyšetření, nemohou učitelé s dítětem odpovídajícím způsobem pracovat. „Je to velký problém, protože takové dítě se nemůže naučit číst a psát,“ doplnila Pospíšilová.

Specialisté proto rodičům doporučují, aby vytrvali a na odborné vyšetření se svým dítětem určitě přišli. „Až 40 procent pacientů v mé ordinaci trpí těžkou vývojovou poruchou,“ uzavřela Klazarová.

Barbora Silná ver