Tělo poloviny populace si neumí poradit s kyselinou listovou. Řešením je aktivní folát

Autor: redakce | Doporučené články | 3. 12. 2020

Kyselina listová se ženám v období těhotenství doporučuje už léta. Tato látka je označována jako důležitá prevence vad neurální trubice u vyvíjejícího se plodu. Jenže podle nových studií organizmus 50 procent populace neumí kyselinu listovou metabolizovat na látku, která je pro tělo klíčová, tedy na aktivní folát.

„Jez tu listovou zeleninu, obsahuje hodně kyseliny listové.“ Kolik z nás tuhle větu už slyšelo? Jenže tahle poučka je úplně mimo. Kyselina listová se ve stravě přirozeně nevyskytuje. Byla vytvořena synteticky právě jako jedna z forem folátu (vitamínu B9). „Vědci si totiž tehdy všimli, že pokud jsou potraviny obsahující foláty vystaveny teplu a světlu, tyto důležité látky z nich mizí. A tak byla vyrobena plně oxidovaná syntetická kyselina listová, která měla jako doplněk stravy tento problém jednou pro vždy smést ze stolu,“ vysvětluje článek na webu Yarilo.cz.

Avšak kyselina listová je sama o sobě neaktivní. Aby byla tělu prospěšná, musí ji přeměnit na aktivní folát. To by nebyl problém, kdyby nové studie neukázaly, že více než 50 procent populace nemá dostatečné množství enzymu MTHFR, který v konečné fázi metabolického procesu přeměnu zajistí v dostatečném množství. Nezpracovaná neaktivní kyselina listová se bez tohoto procesu vstřebává beze změny do krve a může i škodit.

Ve chvíli, kdy je žena těhotná, potřebuje její tělo zvýšené množství aktivního folátu. Je však velmi obtížné získat denně tuto dávku jen z jídla. V současné době proto existují doplňky stravy, které místo nemetabolizované kyseliny listové nabízejí rovnou aktivní folát.

Těhotenství však není jediná oblast, kde se o suplementaci aktivním folátem mluví. Například podle studie České stomatologie a praktického zubního lékařství z roku 2019 pomohla náhrada kyseliny listové aktivním folátem i při léčbě recidivující aftózní stomatitidy, tedy chronické tvorby aft na sliznici dutiny ústní. Do studie byli vybráni pacienti, kteří na léčbu takzvanou Škachovou kúrou, která zahrnuje i použití kyseliny listové, nereagovali. Látka byla proto nahrazená aktivním folátem a byl přidán i vitamin D3, který posiluje imunitu. U 70 % případů pak tato léčba zabrala.