Studium virů a bakterií bude podpořeno 1,3 mld Kč z EU,…

„Minulé dva roky pandemie covidu-19 ukázaly, že máme špičkové týmy, ale bohužel rozptýlené po různých vědeckých institucích. Chyběla platforma, kde by si odborníci mohli utřídit názory a dávat vládě jednotná doporučení. Z toho se musíme poučit,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Dodala, že s podobnými hrozbami se lidé budou setkávat čím dál častěji.

Důraz bude kladený na spolupráci a kontakt mezi výzkumnými týmy. Podle ředitele Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Jana Konvalinky je roztříštěnost české vědecké a řídící sféry opravdu veliká. „Experimentálně jsme to ověřili v letech 2020 a 2021. Jsem přesvědčen, že je to jedním z důvodů, proč jsme měli 40.000 mrtvých (s covidem),“ řekl.

Vláda si podle něj vybírala hlasy, které se jí v té době politicky hodily. Nově vznikající národní institut má i ambici vydávat doporučení vládě na základě nejaktuálnějších vědeckých poznatků. „Pokud se projekt podaří, tak by nebylo v budoucnu příliš rozumné, aby tu expertizu a propojení nejlepších mozků v ČR ministr zdravotnictví či jiný ministr nevyužil,“ uvedl k tomu náměstek ministra školství Robert Plaga. Takové propojení napříč českou vědou označil za průlomový krok.

Koordinátor projektu a bývalý ředitel ÚOCHB Zdeněk Hostomský vyzdvihl, že peníze se nebudou investovat do nových budov, ale v první řadě do lidí a částečně do přístrojového vybavení. Pokud se spolupráce osvědčí, chtějí podle Hostomského do budoucna vybudovat Centrum virologie Antonína Holého. K dispozici už je pozemek u ústavů v Krči, stavbu ale odhaduje zhruba na deset let. Podle Zažímalové by mohly vznikat i nové studijní obory, například samostatná virologie nebo modelování epidemií.

Výzkum se bude soustředit na tři hlavní oblasti, kterými jsou interakce mezi viry, bakteriemi a jejich hostiteli, imunitní odpověď napadeného organismu a výzkum a vývoj diagnostických nástrojů a nových léčiv. „První dvě nám umožní poznat nepřítele. Porozumění těmto procesům pak přispět k vývoji nových léčiv a diagnostických postupů,“ vysvětlil vědecký koordinátor projektu Pavel Plevka z Masarykovy univerzity v Brně.