Praha 9. ledna (ČTK) – Srdeční selhání je nejčastější důvod hospitalizace lidí starších 65 let, mnozí se do nemocnic dostávají opakovaně. Pacienti často podceňují nenápadné příznaky choroby, jako jsou dušnost, únava, nateklé nohy, bušení srdce či noční močení. S nemocí, při níž srdce nezvládá dostatečně zásobovat krví tělesné orgány, se v Česku podle odhadů léčí asi 230.000 lidí, dalších až 200.000 o své chorobě zatím neví. Novinářům to dnes řekli odborníci z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
„Ukazuje se, že prognóza pacientů se srdečním selháním je horší než prognóza pacientů s onkologickými onemocněními,“ řekl přednosta kliniky Aleš Linhart.
V roce 2013, z nějž pocházejí poslední data, bylo přímo kvůli srdečnímu selhání asi 41.000 hospitalizací. Pacienti, kteří měli jinou hlavní diagnózu a zároveň selhávající srdce, skončili v nemocnici asi v 76.000 případech. „Z nemocných je 83 procent hospitalizováno nejméně jednou, 43 procent aspoň čtyřikrát,“ uvedl Jan Bělohlávek z kliniky. Podle celosvětových dat se jeden ze čtyř pacientů se srdečním selháním vrací do nemocnice po 30 dnech, polovina do půl roku.
Pacienti s touto nemocí průměrně v nemocnici stráví pět až deset dní, náklady jsou podle Bělohlávka asi 85.000 korun. Pacientů je ale velké množství a často přicházejí až s rozvinutým selháváním. Celkové náklady tak odhaduje na téměř osm miliard korun ročně, což je například celý rozpočet Všeobecné fakultní nemocnice.
Lékaři proto apelují na pacienty, aby nepodceňovali ani nenápadné příznaky. „Zaostává primární prevence, pacienti často nechodí na pravidelné preventivní prohlídky,“ dodal Bělohlávek. Přitom na ni mají zdarma nárok jednou za dva roky. Často také lidé neužívají předepsané léky.
Nejčastější příčinou selhávání srdce je prodělaný infarkt nebo ischemická choroba srdeční. Jde o nedokrvování srdečního svalu a postupné odumírání jeho částí. Nejčastější příčinou je kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání, které vznikají špatným stravováním, nedostatkem pohybu či kouřením. Rizikem je i dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak či cukrovka. Zhoršení přichází podle Linharta i v době chřipkových epidemií.
van jw
