Zatímco dva sibiřští kocouři Arwin Angeliro a Quentin přicházejí na oddělení společně se svou felinoterapeutkou Denisou Nováčkovou jednou do měsíce, Yoda má služby častější, třikrát až čtyřikrát do měsíce. Jeho majitelka je na oddělení vedoucí lékařkou a při terapiích jej doprovází. „Yoda byl jako sotva měsíční koťátko zachráněný z popelnice. Ujala jsem se ho a pečovala o něj od miminka, teď už má tři roky. Doma máme kočky celkem čtyři, ale Yoda z nich má nejklidnější povahu, a tak se skvěle hodí na felinoterapii,“ uvedla majitelka kocoura a vedoucí lékařka oddělení následné péče Zornitza Petrova Markantová. Se svým svěřencem absolvovala kurz k provádění felinoterapie a má tak potřebnou certifikaci pro tuto metodu.
„Kocouři společně s felinoterapeutkou vždy projdou celé naše oddělení a navštíví v průměru 70 procent pacientů. Někteří pacienti se na jejich návštěvu vysloveně těší, někteří třeba zpočátku nejeví výraznější zájem, ale jakmile kocouři vstoupí do jejich blízkosti, hned si je získají,“ uvedla staniční sestra Lenka Holubová.
Kočky pro felinoterapii musí mít podle Holubové klidnou a trpělivou povahu. Nezbytností je také osvědčení o absolvování felinoterapeutické zkoušky, pravidelná očkování i zdravotní prohlídky nebo pojištění. „Spektrum pozitivních účinků, které felinoterapie má, je velmi široké, a to i v případě, kdy kočka zdánlivě jen obyčejně leží na klíně pacienta. I takový obyčejný kontakt totiž podporuje komunikaci, odbourává stres i rutinu, kterou zde pacienti často zažívají, a pacienty mobilizuje – kočičí mazlíci totiž přímo vybízejí k hlazení. Po návštěvě koček u pacientů pozorujeme zlepšení jejich psychické pohody i zlepšení jemné motoriky. Kočky také podněcují ke smysluplnému trávení času a pacienti pak často vzpomínají i na své vlastní domácí mazlíčky,“ doplnila Holubová.
mtk kš
