Liberec 4. ledna (ČTK) – Ukázkovou hodinou v Základní škole U Školy v Liberci začal dnes v Libereckém kraji projekt školení první pomoci, který je určený pro žáky prvních tříd. Záchranáři chtějí letos v kraji proškolit na 5000 žáků z 200 tříd. Novinářům to dnes řekl František Hrubý, mluvčí farmaceutické skupiny Sanofi, která projekt ve spolupráci se záchrannou službou připravila.
„Plošné vzdělávání žáků základních škol v této oblasti chybělo. Proto jsme se rozhodli připravit kurzy, které je ze zásadami první pomoci seznámí,“ uvedl Hrubý. Pilotní projekt realizovala firma v roce 2014 ve Středočeském kraji, kurzy tehdy prošlo přes 7000 prvňáků. Do projektu se už zapojila i jižní Morava a Plzeňsko, Liberecký kraj je čtvrtý.
Děti se se základy první pomoci seznamují hravou formou. Kurz dnes vedl středočeský záchranář Marek Hylebrant, jemuž jako figurína sloužil plyšový medvěd. Dětem na něm ukazoval, co dělat při krvácení, popáleninách, zlomeninách či srdeční zástavě. Aby třeba děti věděly, jaké tempo zvolit při srdeční masáži, pustil jim říkanku Skákal pes, přes oves. Při ošetření krvácející ruky je zase podle něj vhodné mít ruku nahoře. To jim názorně předvedl, když jednu ruku zvedl nad hlavu a druhou nechal podél těla. Horní dlaň byla bílá, spodní červená. „Hlaste se proto ve škole, krev vám nateče do hlavy a bude vám to lépe myslet,“ uvedl s nadsázkou.
Učitelka Kamila Hejlíková podobu kurzu ocenila. „Určitě si z toho děti něco odnesou, S tím medvědem to byl výborný nápad.“ Vzdělávání v této oblasti je podle ní nahodilé. „V rámci osnov takové pravidelné projekty nejsou,“ řekla. Projekt má podporu Libereckého kraje. Podle hejtmana Martina Půty (STAN) by bylo ideální, kdyby se výuka první pomoci vrátila do školních osnov. Kraj chce projekt na konci roku vyhodnotit a pak zváží, zda v něm bude pokračovat. Náklady na proškolení dětí v kraji vyjdou na půl milionu korun, letos je zaplatí Sanofi.
Z průzkumu agentury ppm factum pro Sanofi vyplynulo, že 89 procent lidí z Liberecka má strach, že první pomoc nezvládne a pacientovi naopak uškodí. „Osmatřicet procent respondentů z regionu dokonce přiznalo, že by se o záchranu raději ani nepokoušelo ze strachu, že stav pacienta ještě více zhorší,“ řekl Hrubý. Jen 14 procent respondentů míní, že mají dostatečné znalosti k poskytnutí první pomoci. Naopak 30 procent míní, že jejich znalosti jsou minimální či žádné. I proto se záchranáři domnívají, že obdobné kurzy jsou potřeba. „Po zkušenostech z předchozích projektů a praxe víme, že malé děti jsou velice vnímavé a naučené dovednosti v poskytování první pomoci nebo při volání na tísňovou linku dokážou správně využít,“ řekl náměstek krajské záchranné služby Jan Lejsek.
Marek Kuntoš kš
