Je poněkud paradoxní, že nečinnost je ve velké části světa spojována se špatným zdravotním stavem. Koneckonců odpočinek by nám měl prospívat. Přesto jedna studie za druhou spojuje více času stráveného sezením se zvýšeným rizikem kvůli vysokému množství cholesterolu, se srdečními chorobami, cukrovkou a dalšími onemocněními – a to i u lidí, kteří cvičí.
Tato záhada, kdy se zdá, že sezení přispívá k nemocem, zaujala skupinu vědců, kteří začali studovat moderní lovce a sběrače v naději, že lépe pochopí evoluční souvislosti fyzické aktivity ve vývoji člověka.
Ve svých dřívějších výzkumech tito vědci prokázali, že příslušníci kmene Hadza v Tanzanii jsou poměrně fyzicky aktivní a věnují se několik hodin denně činnostem, jako je stopování zvěře nebo vykopávání hlíz. Hadzové si zároveň uchovávají záviděníhodné kardiovaskulární a metabolické zdraví s nízkým krevním tlakem a zdravým cholesterolem po celý život.
Několikahodinová fyzická aktivita denně však ponechává dostatek hodin volného času a vědci se nedávno začali zajímat o to, zda způsob, jakým Hadzové tráví svůj volný čas, může nějak přispívat k jejich dobrému zdravotnímu stavu.
Sledování kmenu Hadza
V rámci nové studie, která byla zveřejněna v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, vědci nejprve požádali 28 příslušníků kmene Hadza ve věku od 18 do 61 let, aby po dobu přibližně jednoho týdne nosili přístroje pro sledování aktivity. Monitory, které měli kmenoví příslušníci na stehnech, měřily, kolik času stráví v pohybu a kolik v klidu.
A ukázalo se, že v klidu jsou dost často. Stejně jako předchozí výzkum i tato nová měření ukázala, že muži a ženy byli denně v pohybu v průměru asi dvě až tři hodiny, ale dalších deset hodin nevyvíjeli žádnou aktivitu. Tento objem nečinnosti „téměř dokonale odpovídá“ úrovni pozorované ve studiích mužů a žen ve vyspělých zemích, říká David Raichlen, profesor lidské evoluce na Jihokalifornské univerzitě v Los Angeles a hlavní spoluautor nové studie.
Místo židle sedí na zemi
Na rozdíl od většiny z nás se však Hadzové nepovalují na židlích. Výzkumníci se proto rozhodli zjistit, jakým způsobem kmen relaxuje. Zjistili, že v době, kdy kmen Hadza odpočívá, sedí jeho příslušníci často na zemi, ale také dřepí; v poloze na bobku tráví téměř 20 procent nečinnosti.
Vědce zajímalo, co tento přístup k odpočinku může znamenat pro nohy a svaly. Proto požádali několik Hadzů, aby seděli na zemi i v dřepu a chodili, a přitom na sobě měli senzory zaznamenávající stahy svalů. Při sezení na bobku čidla pípala a ukazovala, že se svaly nohou stahují mnohem častěji, než když sedí na zemi, a téměř o 40 procent častěji než při chůzi.
Takové rozdíly ve svalové aktivitě by mohly mít významné zdravotní důsledky, říká doktor Raichlen. Výzkumy na zvířatech podle něj ukázaly, že když byly svaly znehybněny sádrou nebo jinými pomůckami a nestahovaly se, tkáně produkovaly méně enzymů, které odbourávají tuky, což vedlo k hromadění cholesterolu a dalším známek kardiovaskulárních problémů u zvířat.
Židle je riziko
Jinými slovy, sezení na židlích s nehybnýma nohama, jak to většina z nás dělá po většinu dne, s největší pravděpodobností přispívá k riziku vzniku zdravotních problémů, které jsou u Hadzů tak vzácné. Může to také prohlubovat nesoulad mezi naší evolucí danou stavbou těla a pohodlným moderním světem, řekl Brian Wood, profesor antropologie a evoluční biologie, který je dalším z hlavních autorů studie.
Údaje získané z výzkumu Hadzů naznačují, že i v klidovém stavu jsou naše těla „pravděpodobně přizpůsobena k soustavné svalové aktivitě“, což se nám v křeslech nedaří, dodal. „Neobhajujeme lovecko-sběračský životní styl,“ řekl Wood. „Měli bychom však znát naši evoluční historii a zvážit, jaký vliv může mít na naše zdraví.“
Doktor Raichlen souhlasí. „V podstatě tato studie zdůrazňuje, že by většina z nás měla přehodnotit dobu odpočinku s malou svalovou aktivitou,“ řekl. A pokud to podmínky v kanceláři dovolují, nebylo by možná od věci občas nenuceně stát… anebo si tu a tam dřepnout na bobek.
