„V naší ambulanci má vyšší jaterní testy celá řada pacientů s diabetem. Roky jsme jejich zvýšení přičítali ztučnění jater a konzumaci alkoholu, nyní již víme, že test na hepatitidu C bychom měli provést alespoň jednou u každého diabetika,“ řekl vedoucí lékař ambulance Kliniky diabetologie IKEM Robert Bém.
U lidí nakažených hepatitidou typu C je podle Béma větší pravděpodobnost, že jejich tělo nedokáže efektivně využívat hormon inzulin. To může vést k rozvoji cukrovky druhého typu nebo zhoršit stav diabetu. U cukrovkářů je tak podle odborníka vyšší výskyt hepatitidy, než u běžné populace. V porovnání s pacienty se žloutenkou, kteří se s diabetem nepotýkají, je u cukrovkářů také častější rozvoj onemocnění v cirhózu jater, upozornil lékař. Rozvoj cukrovky a žloutenky může shodně ovlivňovat pacientův životní styl. Rizikovými faktory jsou mimo jiné obezita pacienta, nekvalitní strava a nezdravý životní styl. Pacientů s cukrovkou je v Česku asi jeden milion, doplnil Bém.
Odborníci rovněž navrhují, aby testy na žloutenku typu C podstupovaly vedle diabetiků také všechny těhotné ženy. Nyní se na nemoc testují například lidé s chronickým onemocněním ledvin, vězni či uživatelé drog. Lékaři ale testování doporučují mimo jiné i lidem s amatérsky provedeným tetováním a piercingem, osobám, které dostaly krevní transfuzi před rokem 1992, kdy virus ještě nebyl známý a krev se na něj netestovala, a těm, kteří měli pohlavní styk s neznámou osobou. Podle lékařů z IKEM je v Česku ročně diagnostikováno asi 1000 nových případů hepatitidy C.
Proti žloutence typu C neexistuje očkování. Virus se přenáší nejčastěji kontaminovanou krví. Nemoc podle Jana Šperla z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM dlouho nemá žádné příznaky. Pokud se neléčí, může být následkem jaterní cirhóza, chronické jaterní selhání a rakovina jater. Onemocnění přitom lze podle lékařky Soni Fraňkové zcela vyléčit.
Od roku 2014 jsou v Česku k dispozici přímo působící antivirotika, která se podávají ve formě tablet. Léčivo, které musí pacient brát osm až 12 týdnů, nemá na rozdíl od dřívějších preparátů podle Fraňkové téměř žádné vedlejší účinky. Podáváním nových léků se podle expertů vyléčí přes 95 procent pacientů, dřívější metody léčení, které navíc mnohdy provázely chřipkové příznaky a únava, vedly k vyléčení asi u poloviny pacientů. V IKEM novými léky ve formě tablet podle ředitele nemocnice Michala Stiborka dosud vyléčili asi 1700 pacientů. Léčba jednoho pacienta podle něj stojí asi půl milionu korun.
Po celém světě se se žloutenkou třetího typu potýká asi 56 milionů lidí, většina z nich žije v rozvinutých západních zemích. O své diagnóze přitom podle lékařů ví asi 21 procent z nich, nejčastěji nejsou diagnostikovaní lidé užívající drogy. Infekce žloutenky je v západních zemích nejčastější příčinou cirhózy jater. Podle prognóz se cirhóza jater do 20 let rozvine až u 30 procent osob, které trpí chronickou hepatitidou. V Evropě kvůli cirhóze ročně zemře až 170.000 lidí, Evropská unie a Světová zdravotnická organizace proto považují žloutenku třetího typu za jednu z největších zdravotních hrozeb v současné Evropě.
mlg ptd
