Praha 13. září (ČTK) – Delší čekací doby na vyšetření jsou podle zástupců České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) a Koalice soukromých lékařů i důsledkem „převyšetřovanosti“. Češi mají vyšší počet kontaktů s lékařem než lidé z okolních zemí. Řekli to dnes na tiskové konferenci. Vyjádřili se také k protestům takzvaného krizového štábu českého zdravotnictví vedeného odbory.
„Češi mají průměrně 11 kontaktů s lékařem za rok, v sousedním Rakousku je to šest kontaktů. Ale dožíváme se přibližně stejného věku,“ doplnil předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma. Podle štábu jsou ale dlouhé čekací lhůty na vyšetření a operace důsledkem nedostatku personálu, který ze zdravotnictví odchází kvůli nízkým platům.
Lékaři pacienta vyšetřují příliš často. To přináší spoustu výsledků, které ale nic nového nepřinášejí,“ uvedl člen předsednictva lékařské společnosti, internista Jan Škrha. Podle předsedy Internistické společnosti ČLS JEP Richarda Češky je to součástí takzvané „alibistické medicíny“, kdy se spousta vyšetření dělá jen proto, aby se lékař později vyhnul žalobě pacienta.
Dlouhé čekací lhůty na vyšetření považuje krizový štáb za jeden z příznaků krize zdravotnictví. Další je podle nich špatná personální situace, přetěžování zdravotníků a nízké platy. Vyšší by podle nich měla být částka, která příští rok do zdravotnictví půjde. Pojišťovny plánují příjmy systému veřejného zdravotního pojištění asi 350 miliard korun a na péči chtějí vydat asi 335 miliard korun. Podle štábu je ale třeba ještě asi o 19 miliard víc.
Krizový štáb už několik týdnů hlasitě kritizuje ministerstvo zdravotnictví kvůli částce, která by měla být na zdravotní péči k dispozici pro příští rok. Rozdělení peněz do jednotlivých segmentů zdravotní péče se určuje v dohodovacím řízení, kde v první polovině roku jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých oblastí péče. Letos se nepodařilo dohody uzavřít s domácí péčí a s nemocnicemi následné péče a akutní péče, do níž jde asi 60 procent peněz za péči. Navýšení plánované do nemocnic podle něj nepokryje žádané zvýšení platů zdravotníků.
Štáb tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.
Naopak ministra zdravotnictví podporují zástupci Unie zaměstnavatelských svazů či Hospodářská komora ČR. „Všechny odborové požadavky jsou legitimní, ale musí jít za ředitelem nemocnice. Ve Škodovce také ministr průmyslu nestanoví výši platů,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Lékaři roli odborů respektují, neměly by ale řešit organizaci zdravotnictví.
Podle štábu chybí peníze zejména na domácí zdravotní péči a služby, které poskytují různé agentury, ale také Charita ČR nebo Diakonie. Žádají úhrady navýšit asi o 600 milionů korun, pro sestry v sociálních službách o 300 milionů. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) je sice vyhláška pro příští rok už uzavřená, o dalších penězích je pro tyto dvě oblasti ale možné jednat. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu řekl, že by podle něj mohlo jít do zdravotnictví celkově příští rok ještě asi šest miliard korun. Dalším z požadavků štábu je navýšení platů v nemocnicích.
