Lékaři chtějí předepisovat pohyb jako součást léčby, začali diskusi s MZd

Autor: Redakce | Aktuálně | 7. 11. 2023

„Tělovýchovný lékař ve spolupráci s fyzioterapeuty a nutričními terapeuty je schopen předepsat takovou pohybovou aktivitu, která povede ke zvýšení zdatnosti a tím zlepšené prognózy. To ušetří nejen finanční prostředky na zdravotní, ale i sociální péči,“ uvedl předseda České společnosti tělovýchovného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Matoulek.

Zatím podle odborníků nejde o žádné konkrétní kroky, spíš o nastartování diskuse. Placení předepsaného pohybu pod dohledem odborníka z veřejného zdravotního pojištění je podle nich ještě daleko. „My pevně věříme, že taková doba přijde,“ řekl Matoulek. Tělovýchovní lékaři už podle něj v současné době spolupracují s Českou komorou fitness na tom, aby certifikovaní trenéři byli schopni efektivně pracovat i s nemocnými, například obézními pacienty. Ulevit to podle něj může i přetíženému zdravotnímu a rehabilitačnímu systému.

Podle Válka by první kroky mohly být součástí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou ministerstvo připravuje. Zdravý životní styl by v ní měl podporovat systém bonusů pro osoby, které například pravidelně chodí na preventivní prohlídky. Více propojit sport a zdraví by podle předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka měl zákon o sportu, který agentura předložila do legislativního plánu vlády.

Důsledky nízkého množství pohybu Čechů stojí podle dřívějších vyjádření zástupců Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy veřejné zdravotnictví kolem desítky miliard korun ročně. Různé vědecké studie ukazují, že pravidelný pohyb je prevencí mnoha nemocí včetně závažných jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak.

Obezita podle studií znamená zároveň osmdesátiprocentní pravděpodobnost cukrovky a ještě o dvě procenta vyšší výskyt vysokého krevního tlaku. Více než polovina českých úmrtí je spojena s nemocemi srdce a cév, jako jsou infarkty, vysoký tlak nebo cévní mozkové příhody. Pokud se obézní člověk pohybu nevěnuje, klesá jeho střední délka života v průměru o sedm let. I v důsledku nedostatku pohybu jsou Češi ke konci života často nemocní, ženy žijí v nemoci 20 let a muži 15 let před smrtí.

Podle mezinárodní studie Eurobarometr sportuje pravidelně pět procent Čechů, 60 procent zřídka nebo vůbec. Doporučení odborníků je podle poslance Toma Philippa (KDU-ČSL), který je předsedou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), 150 až 300 minut pohybu týdně. Děti by se měly hýbat alespoň hodinu denně.