Jak se člověk může ve vedrech ochladit, aby se nenachladil?

Autor: redakce | Zpravodaj | 23. 7. 2013

Na vliv vysokých teplot na lidský organismus a na správné používání klimatizace jsme se zeptali hlavní hygieničky a epidemioložky Nemocnice Na Bulovce MUDr. Miroslavy Podzimkové.

Jak se člověk může ve vedrech ochladit, aby se nenachladil?
V přirozených podmínkách bez klimatizace to může být zejména pitím nechlazených nápojů, minerálních vod s nižším obsahem sodíku, bylinných odvarů. Vhodné jsou potraviny s ochlazujícím účinkem (mléčné zakysané výrobky, studené polévky, zmrzlina apod.), při stravování je vhodné volit lehkou stravu. Naopak se nedoporučují nápoje sladké a sycené a nápoje přechlazené s ledem (riziko angíny). Dobré je nevystavovat se vedru a přímému sluníčku, omezit fyzickou zátěž, mít na sobě lehké prodyšné oblečení, na sluníčku přikrývku hlavy a ochranné brýle s UV filtrem , pokožku chránit také krémy s vysokým UV filtrem. Raději se sluníčku vyhýbat a volit pobyt ve stínu, nebo pobyt v místnostech se zataženými žaluziemi doplněný ventilací /větráky, nejlépe ventilací s chlazením vzduchu). Celkového ochlazení organizmu dosáhneme koupelí ve vlažné vodě. Ochlazení samozřejmě efektivněji dosáhneme pobytem v klimatizovaných místnostech nebo prostorech. Teplota, vlhkost a proudění vzduchu však musí být nastaveno na doporučené hodnoty. Pro pobytové místnosti jsou tyto faktory dány legislativou pro vnitřní prostředí – vyhláška č.6/2003 Sb.,která stanovuje teploty pro teplé období na 24,0±2.0°C a pro chladné období 22,0±2,0°C. Za mimořádně teplý den se považuje den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30°C.

Jak na člověka působí střídání teplot, když z klimatizovaného prostředí vstoupí ven do tepla?
To je velmi individuální a záleží na kondici a zdravotním stavu organizmu, zejména na stavu oběhového systému a věku. Staří lidé a malé děti jsou citlivější na teplotní rozdíly a může docházet ke kolapsovým stavům z tepla, pokud je pobyt ve vedru nepřiměřeně dlouhý. I pro zdravého člověka to představuje termický šok, kdy vás polije okamžitě pot, protože rozdíl mezi ochlazenou pokožkou a vnějším prostředím je extrémně velký.

Jaké zdravotní problémy může způsobit nesprávné používání klimatizace?
Opět záleží na nastavených teplotních a jiných parametrech klimatizace a rozdílech tepla mimo klimatizované prostory. Ke zdravotním potížím může dojít zejména při přechodu z výrazně vysoké teploty vzduchu do chlazeného prostoru a obráceně. Rozdíly by neměly být vyšší než 5°C. Ze zdravotních potíží zmíním kromě nachlazení (rýma, kašel), také alergické onemocnění u osob s alergií na chlad, za závažnější je považováno nachlazení spojené s infekcí z kontaminované klimatizace. Při velkých teplotních rozdílech s dlouhodobým působením na organizmus může dojít až k revmatickým potížím a poruchám krevního oběhu. Důležitá je také údržba klimatizačního zařízení , které by se mělo pravidelně čistit event.dezinfikovat. Klimatizace nesmí být zdrojem žádné kontaminace! Ve velkých klimatizovaných prostorách, kde je klimatizace s několikastupňovou filtrací vzduchu, tak tam je důležitá pravidelná údržba spojená i s výměnou filtrů, čištěním potrubí a pro čisté prostory se zabudováním bakteriálních filtrů (tzv. HEPA filtrů). V nemocnicích je to zcela nezbytné.

Snižuje horko výkonnost organismu, případně o kolik? Působí podobně i zima?
Horko a hlavně dlouhý pobyt v horku zcela jistě snižuje výkonnost. Opět záleží na kondici a zdravotním stavu organizmu a věku. Optimální teplota pro dobrou výkonnost je 22°C. Stoupne-li teplota o 5 stupňů, schopnost podávat plnohodnotný výkon klesá o čtvrtinu, při 30°C dokonce až o polovinu. Jsou známe práce v horku bez možného technického ovlivnění (např. hutníci, asfaltéři..), kde zaměstnavatel musí tuto zátěž snižovat doporučeným pitným režimem a podáváním iontových a minerálních nápojů, protože kromě vody organizmus ztrácí důležité stopové prvky. V případech klimatických výkyvů se pitný režim doporučuje na všech pracovištích i pro lidi obecně (někdo doporučuje vypít až 3 litry tekutin denně, určitě by to měl být minimálně dvojnásobek toho, co člověk běžně vypije za den). Zima jednoznačně ohrožuje zdraví z nachlazení a jiných závažných infekcí dýchacích cest a výkonnost také. Na pracovištích v případě mimořádných chladných dnů (tj. teplota nižší než -15°C) při poklesu vnitřní průměrné teploty pod 16°C se provoz v pobytových místnostech zastaví, pokud není možno teplotu zvýšit odpovídajícím vytápěním na doporučenou teplotu.

Je pro naše zdraví lepší klimatizace nebo obyčejný větrák?
V obytných místnostech si teplotu člověk reguluje podle svých nároků. V našem mírném klimatickém pásmu se bydlet v klimatizovaných místnostech ani nedoporučuje a jak jsem výše uvedla, větrák někdy úplně stačí. Přirozené vyvětrání je příjemnější i zdravější, než umělá klimatizace. Klimatizace je určená a nezbytná pro čisté prostory jako jsou v nemocnicích např.operační sály a zase pro ohrožené lidi se sníženou imunitou, kteří jsou ohroženi infekcí – např. resuscitační stanice, jednotky intenzivní péče apod. Určitě je dobré posílit ventilaci v dobách klimatických extrémních veder na všech nemocničních pokojích a pracovnách, protože nemocnice jedou NONSTOP a nelze přerušit provoz.

Často se vedou spory o klimatizaci v autě. Je pro časté řidiče lepší ji používat, nebo se pařit v autě?
Určitě dávám přednost klimatizovanému autu, ale dbám na to, aby teplota nebyla moc nízká oproti vnějšímu vzduchu. Rozdíl teploty by neměl být vyšší než 5°C. To je známé doporučení pro nastavování teploty v klimatizovaných autech. S chladnou hlavou se jede lépe. Maximální snížení teploty by uvnitř nemělo přesáhnout 10°C. Při delších cestách v horku je dobré před koncem cesty postupně teplotu zvyšovat, aby při vystoupení teplotní rozdíl nebyl tak velký a abychom se vyhnuli termickému šoku. Pro zaparkování je dobré volit místo ve stínu.

Někdo říká, že ve vedru naopak pomůže horká sprcha nebo horký nápoj – je to pravda, nebo je to nesmysl?
Ve vedru bych nedoporučovala horké koupele nebo nápoje, ale ani přechlazené nápoje s ledem. Nejlépe je pít nápoje pokojové teploty a dát si vlažnou sprchu. V tropických oblastech je někde zvykem popíjet horký čaj.

 

Rozhovor vznikl z otázek redaktorky K. Ciborové pro regionální Deník

 

Martin Šalek
tiskový mluvčí
martin.salek@bulovka.cz
602 316 908