Infarkty víc hrozí lidem na severozápadě Čech a severu Moravy

Praha 11. září (ČTK) – Počty hospitalizací kvůli infarktu na 100.000 obyvatel se zásadně liší podle krajů. Největší nebezpečí infarktů hrozí lidem v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, nejméně v Praze. Novinářům to dnes řekl místopředseda výboru České kardiologické společnosti Miloš Táborský, který je přednostou 1. interní kardiologické kliniky FN v Univerzity Palackého v Olomouci. Většinu se podaří lékařům zachránit, v roce 2018 bylo hospitalizovaných asi 14.900. Ročně zemře kolem 4000, často těch, kteří se k lékaři nedostanou vůbec nebo pozdě.

Důvodem je podle Táborského horší socioekonomická situace, ale i vzdělání a zdravotní gramotnost. Informace z registru hospitalizací podporují i první data z Národního kardiologického registru, která byla dnes novinářům představena ve sněmovně.

Obyvatele větších aglomerací v čele s Prahou a Brnem podle něj méně často postihuje srdeční selhání a kratší dobu stráví v nemocnici, lékaři to připisují dobré dostupností ambulantních pracovišť a vyšší nabídce ambulantních léčebných metod. Hůře jsou na tom například Vsetínsko či Karlovarský kraj.

Méně než v Praze je v regionech i katetrizačních center, která mohou pacientovi nasadit nejmodernější léčbu. Ta je přitom pro zotavení po infarktu zásadní. Lékaři varují, že je třeba při podezření na infarkt okamžitě volat záchrannou službu, která natočí EKG a odveze pacienta do centra. „Od přivezení pacienta na sál do zprůchodnění tepny je průměrný čas 21 minut,“ dodal Táborský. Česko se v kvalitě péče řadí mezi světovou špičku. Naprostá většina pacientů dostane přímo do tepny kovový stent – výztuhu z drobných drátků, která udrží tepnu průchozí.

Pro zotavení a prevenci dalšího infarktu je podle lékařů zásadní spolupráce pacienta. Kromě často nutné změny životního stylu a stravy musí užívat běžně až pět léků včetně těch snižující srážlivost krve.

Informační systém pro onemocnění srdce a cév má ambici pokrývat všechny pacienty a nemoci oběhové soustavy. Lékaři jeho pomocí plánují hodnotit základní indikátory napříč jednotlivými regiony. Nově systém mapuje i kapacity kardiologů. Od ledna by data měla být dostupná i na webu.

V hlavním městě funguje podle systému 130 kardiologických ordinací, současně se ale tyto ambulance starají z poloviny o mimopražské pacienty, a to i ze vzdálenějších regionů, než je Středočeský kraj, uvedl na tiskové konferenci ve Sněmovně ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Kardiologů je podle Duška relativně dost, problém je s jejich nerovnoměrným rozložením. Čtvrtina z nich je pak ve věku nad 60 let. Péči kardiologa potřebuje 2,5 až tři miliony pacientů, dodal.

Infarkt jako jedna z častých kardiovaskulárních onemocnění vzniká ucpáním srdeční cévy, příčinou většiny je jejich kornatění, kdy se na stěnách tepen ukládají tukové látky. Rizikovým faktorem je nedostatek pohybu, obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu v krvi a kouření. „Kouření je silný negativní faktor, téměř nemáme pacienty pod 60 let, kteří by nekouřili,“ uvedl přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Petr Kala. Přestat kouřit podle něj znamená riziko infarktu snížit na polovinu. Lékaři zaznamenali pokles počtu infarktů poté, co bylo před třemi lety zákonem zakázáno kouření v restauracích.

Prvními příznaky je svíravá bolest na hrudníku a u srdce. Může vystřelovat také do levé ruky, krku, levé poloviny čelisti či do lopatky. Pacient bývá bledý, dušný a polévá ho studený pot. „U mužů je typická bolest na hrudi, ale u žen a starších pacientů se nejdřív objeví náhlá dušnost, potom teprve bolesti,“ dodal Kala.

Počet hospitalizovaných případů na 100.000 obyvatel a počty katetrizačních center: