Buenos Aires 25. srpna (ČTK) – Vyšší konzumace alkoholu a antidepresiv, další kila na váze, absolutní vyčerpanost a nejistota, kdy omezení skončí. Takové jsou podle serveru BBC Mundo důsledky nejdelší karantény, kterou kvůli pandemii covidu-19 zažívají už pět měsíců miliony Argentinců. Nehledě na dopad na druhou největší ekonomiku Jižní Ameriky, která byla už před pandemií ve vleklé recesi. Vzhledem k rekordním nárůstům nakažených v posledních dnech, zejména v Buenos Aires, je konec karantény podle BBC v nedohlednu, ač zatím je v části země prodloužena do konce srpna.
Například ministerstvo dopravy už ale avizovalo, že obnovení pravidelné letecké dopravy, pozastavené od března a plánované na 1. září, odkládá na „termín někdy během dvou měsíců“. Také ministerstvo školství se vyjadřuje nejasně ohledně prezenční výuky v novém školním roce, který obvykle začíná v této zemi na přelomu února a března. V nynějším školním roce, který skončí v polovině prosince, se argentinské děti učí stále z domova.
Národní karanténu vyhlásila argentinská vláda 20. března. V částech země ji začátkem června změnila na „preventivní povinný sociální distanc“, ale v některých regionech ji tento měsíc opět zpřísnila.
V metropolitní oblasti Buenos Aires, v níž žije asi 15 ze 45 milionů obyvatel země, ale platí karanténa už pět měsíců. Existuje sice řada výjimek pro různé sektory, zejména ty, jež jsou nutné pro chod ekonomiky, ale i pro některé další, jako třeba donášku potravin a léků do domu či provoz prádelen. V metropoli už částečně fungují například i restaurace, jejich zákazníci ale stále nesmí dovnitř, mnohde na zahrádkách nesmí být ani stoly a omezenáje i otevírací doba.
Nicméně mnozí Argentinci už karanténu nedodržují, což přimělo prezidenta Alberta Fernándeze k paradoxním vyjádřením. Když 14. srpna oznamoval prodloužení karanténních opatření do 30. srpna, prohlásil také: „karanténa už neexistuje“.
„Pro něj možná karanténa neexistuje, ale existuje pro tisíce pracovníků v gastronomii, pro umělce či instalatéry,“ prohlásila před týdnem na protivládní demonstraci exministryně bezpečnosti Patricia Bullrichová, která sice jako většina ostatních na masové manifestaci měla roušku, bezpečnou vzdálenost ale stejně jiní demonstranti nedodržovala.
Karanténní omezení ještě více prohloubila ekonomickou krizi, s níž se Argentina potýká už několik let. Podle argentinské obchodní komory zkrachovalo od března nejméně 42.000 malých a středních podnikatelů.
Dopad karantény však není jen ekonomický. Podle psychologa Facunda Manese pandemie zvýšila až pětinásobně počet Argentinců, kteří se potýkají s depresemi. Studie Institutu Gina Germaniho zas ukázala, že 45 procent dotázaných zvýšilo v předchozích měsících konzumaci alkoholu. Jiní řešili stres přejídáním. Podle argentinské společnosti pro výživu přibralo během karantény šest z 10 Argentinců, přitom v této zemi trpí nadváhou asi 60 procent obyvatel, uvedl server BBC.
Největší škody, které karanténní omezení způsobila, zatím nejsou vidět, míní zpravodajka BBC v Argentině. Mnozí lidé totiž nechodili k lékaři a mohli tak zanedbat koronární, neurologické či onkologické nemoci. Přitom dvěma nejčastějšími příčinami úmrtí v Argentině jsou koronární a kardivaskulární choroby, na něž tam ročně zemře přes 95.000 lidí. A více než 65.000 Argentinců ročně umírá na rakovinu. V souvislosti s koronavirem SARS-CoV-2 zemřelo dosud v Argentině na 7400 pacientů. Počet případů nákazy evidovaných od počátku pandemie tam v pondělí překročil hranici 350.000, když bylo zaznamenán rekordní denní nárůst.
nob jd
