„Jsou to změny polohy v řádu několika milimetrů. Velmi nás zajímají i oblasti, kde naopak k pohybu nedochází vůbec, případně jsou menší než se v současnosti předpokládá,“ uvedla Mária Martišíková z Německého centra pro výzkum rakoviny. Umožní to podle ní zmenšit ozářený objem tkáně. „Tím ušetříme zdravou tkáň a redukujeme nežádoucí účinky radioterapie. Také budeme moci aplikovat vyšší dávky záření do nádoru. Dávka do zdravé tkáně se totiž bude držet pod akceptovatelnou hranicí,“ dodala.
Primář oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce, kde se nádorům hlavy věnují, Roman Liščák na dotaz ČTK uvedl, že novinka bude vhodná pro ty případy, kdy se používá takzvaná francionovaná radioterapie, která může trvat několik týdnů, a může se při ní i zmenšit nádor. Proto by pak bylo možné plány ozařování na základě výsledků z nového přístroje upravovat.
Nemocnice Na Homolce má pro léčbu nádorů mozku takzvaný gama nůž, tedy přístroj podávající vysokou dávku ionizujícího záření s přesností na jeden milimetr. „U gama nože díky zonálnímu efektu, který přístroj nabízí, provádíme léčbu v jedné dávce v průběhu několika minut, proto změny anatomických poměrů v průběhu léčby jsou vyloučené,“ řekl Liščák.
Na podzim 2023 zahájili odborníci v Německu klinickou studii InViMo. Soustředí se na pacienty s nádorem v blízkosti spodiny lebeční. Tato oblast je obzvlášť těžko přístupná pro ozařování kvůli blízkosti kriticky důležitých orgánů jako je mozkový kmen. Při preventivním ozařování okolí nádoru, které má minimalizovat riziko návratu onemocnění, se podle Martišíkové poškodí okolní tkáň, oční nerv nebo i paměť.
Pacient, který se chystá na několikatýdenní sérii ozařování ionty, musí nejprve podstoupit počítačovou tomografii (CT). Vzniklý CT snímek vnitřku jeho hlavy lékaři používají jako takzvanou mapu, podle které na nádor cílí iontové částice. Umístění nádoru se ale může s postupem času proměňovat. Třeba vinou otoků, zmenšení tumoru nebo jen kvůli infekci, která způsobila naplnění dutin hlenem.
S navigací uvnitř hlavy by mohlo pomoct nové zařízení, které zachytává takzvané sekundární částice. Tedy ty, které po průchodu pacientem vylétávají ven. „Naše kamery umí zaregistrovat každou jednotlivou nabitou částici sekundárního záření, které po průchodu iontů vylétává z těla pacienta. Je to jako dívat se na koule rozražené kulečníkovým úderem,“ řekl Lukáš Marek z Advacam. Pokud se částice odráží očekávaně podle snímku z CT, je jisté, že lékař míří správně. V opačném případě to značí, že mapa neplatí a léčbu je potřeba přeplánovat.
