Studie se zaměřila na SFB bakterii, která je v imunologii dobře známá. Tuto bakterii studují vědci především v myších, ale mají ji i jiní obratlovci včetně člověka.
„U lidí ji nacházíme jen v relativně specifických kontextech. Zdá se, že západní dieta SFB bakterii úplně nesvědčí, ale například ve střední Africe se dají najít lidé, kteří tuto bakterii běžně mají.Tato bakterie je specifická tím, že je schopná pronikat do slizničních buněk, podobně jako patogenní bakterie, ale sama o sobě nezpůsobuje žádné onemocnění,“ řekl Tomáš Brabec z Přírodovědecké fakulty UK.
Jedním z hlavních mechanismů imunitního systému je takzvaná antigenně specifická odpověď, která slouží k rozpoznávání a eliminaci cizích molekul v organismu. V těle existují takzvaně antigen prezentující buňky, ve kterých molekuly označované vědci zkratkou MHC slouží jako podstavce pro prezentování částí proteinů třeba z bakterií. Takzvané MHCII molekuly pak prezentují kousky proteinů z vnějších zdrojů, například z patogenů. Tyto molekuly lze najít i na střevním epitelu.
„Střeva mají obrovský povrch, takže MHCII pozitivních buněk v nich můžeme mít obrovské množství. Je proto dost paradoxní, že dosud nikdo netušil, proč tam jsou a co tam vlastně dělají,“ řekl Brabec.
Při imunitní odpovědi na SFB bakterie se podle vědců tvoří specifické enzymy, takzvané granzymy v T lymfocytech. T lymfocyty jsou buňky, které jsou aktivované antigen prezentujícími buňkami.
„Paradoxní je, že se granzymy exprimují (prezentují) v MHCII aktivovaných T buňkách, což se běžně neděje, protože tyto buňky slouží spíše jako pomocníci jiných buněk imunitního systému. Zde se z nich naopak stali aktivní zabijáci schopní eliminovat buňky,“ řekl Brabec. Vědci také ukázali, že přítomnost SFB bakterie společně s MHCII na epitelu a T buňkami, které produkují granzymy, ovlivňují rychlost obnovy střevního epitelu.
Vědci jsou tak podle Brabce blíže pochopení toho, jak fungují bakterie běžně přítomné ve střevech s imunitním systémem.
