Vedoucí ústavu Adam studuje metalothionein už asi 20 let. Zprvu jej zaujala jeho schopnost chránit buňky před toxickými kovy. Před několika lety získal prestižní ERC grant od Evropské výzkumné rady.
„Podařilo se nám už i na zvířecích modelech potvrdit, že pokud zvýšíme tvorbu metalothioneinu v těle, zvýšíme tak rezistenci nádoru vůči cytostatikům. Tyto teorie byly známé již dříve, nám se ale podařilo je věrohodně prokázat a argumentačně podložit,“ uvedl Adam, který je zároveň prorektorem Mendelovy univerzity.
Se svým týmem Adam míří primárně na oblast léčby nádorových onemocnění, poznatky se však mohou uplatnit i jinde. „Ve spolupráci s kolegy ze Španělska jsme objevili velice zajímavou roli metalothioneinu u onemocnění jater. Jsme ve stadiu experimentů na zvířatech, avšak dosavadní výsledky se dají považovat za nový pohled na metalothionein a jeho roli v případě jiných než nádorových onemocnění,“ uvedl Adam.
Na konci výzkumu by mohla být pilulka, kterou si pacient vezme na začátku léčby cytostatiky. Pilulka nebude univerzální pro všechny typy nádorů, potenciální efekt je však značný. „Mohla by zvýšit úspěšnost protinádorové léčby i o desítky procent,“ říká Adam.
Vědci se nyní zaměří na výběr vhodných isoforem metalothioneinu, tedy jakýchsi jeho podtypů, s důrazem na jejich zapojení do procesů rezistence vůči nádorové léčbě. „Nejslibnější kandidát označený metalothionein 3 se ukazuje jako ten nejvhodnější pro návrh protokolu, kde jej budeme cíleně blokovat, a při tom sledovat, zda tím zefektivníme léčbu. Již jsme s těmito experimenty začali a těšíme se na jejich první výsledky,“ doplnil Adam.
tmd kš
