Tým vyvinul nový nanomateriál pro léčbu kožních infekcí a popálenin

Autor: Redakce | Prevence a léčba | 30. 9. 2021

Protože stále více kmenů bakterií získává rezistenci vůči běžným antibiotikům, roste potřeba nových látek s antibiotickými účinky. Tým tak pro nanomateriál využil třídu látek zvanou lipofosfonoxiny (LPPO) vyvinutou vědci z Akademie věd.

„Lipofosfonoxiny představují velkou naději pro novou generaci antibiotik. Nemusí pronikat do bakterií, ale působí na povrchu, kde narušují bakteriální buněčnou membránu. Díky tomu jsou schopné ničit bakterie účinně a rychle,“ popsal Dominik Rejman z ÚOCHB. Jeho tým tyto látky vyvinul ve spolupráci s Liborem Krásným z Mikrobiologického ústavu AV. Krásný pak řekl, že v několikatýdenním experimentu nenašli bakterie odolné vůči LPPO. „Zatímco proti známým antibiotikům vznikala rezistence relativně snadno,“ uvedl odborník.

Nové látky mají podle vědců potenciál hlavně tam, kde je třeba okamžitý cílený zásah. Výzkumníci však museli látky zkombinovat s materiálem, který zajistí jejich lokální účinek i bez vpravení do oběhového systému. To snižuje zátěž organismu a usnadňuje použití.

Vlastnosti nanomateriálu

Volba padla na polymerní nanovlákna vyvinutá týmem Davida Lukáše z Technické univerzity v Liberci. (TU). Výzkumníci je dali dohromady s látkami LPPO a připravili nový typ obvazového materiálu pro kožní rány s bakteriální infekcí. Jako hlavní výhodu uvedli, že antibakteriální LPPO se z materiálu uvolňuje postupně, v závislosti na přítomnosti a rozsahu infekce.

„Použitý nanomateriál se rozkládá působením enzymů na neškodné molekuly. LPPO jsou jeho pevnou součástí a uvolňují se z něj převážně při tomto rozkladu. Ten je navíc značně urychlován v přítomnosti bakterií, které produkují rozkladné enzymy. To znamená, že čím více bakterií je v ráně, tím rychleji se materiál rozkládá a tím více aktivních látek se uvolňuje do postiženého místa a podporuje hojení a regeneraci měkké tkáně,“ popsal Rejman.

„Naše experimenty na myších potvrdily schopnost NANO-LPPO zabránit infekcím v ráně, a tím urychlit její hojení a regeneraci. Tam, kde jsme je použili, k rozšíření infekce prakticky nedošlo,“ sdělil pak odborník na hojení ran Peter Gál. „Pokud dopadnou klinické testy dobře, může to znamenat velký pokrok v léčbě popálenin a jiných vážných poranění, kde infekce představují akutní hrozbu a závažnou komplikaci léčby,“ uzavřel odborník. Gál pracuje na Klinice popáleninové medicíny 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Lékařské univerzitě P. J. Šafárika v Košicích a Východoslovenském ústavu srdcových a cévních chorob.