Zpravodaj Corriere della Sera: Jak docílit konzumace zdravějšího jídla
Řím 9. února (ČTK/Corriere della Sera) – Vynikající způsob, jak docílit toho, aby konzument snědl zdravou potravinu, je schovat ji například mezi sladkostmi. Jeden výzkum ukázal, že záleží velice na tom, v jakém kontextu jsou potraviny nabízeny. Není dobré stavět konzumenty před prostou a radikální volbu, píše italský deník Corriere della Sera.
Máte před sebou mrkev a dortíček. Co si vyberete? Jestliže si myslíte, že odpověď je snadná (kdo je zastáncem zdravé výživy, vybere si zeleninu, kdo je mlsný, sáhne po dortíčku), mýlíte se. Hodně záleží na kontextu. Ukázala to studie zveřejněná na stránkách časopisu Psychological Science, podle níž jsou rozhodnutí týkající se potravin silně ovlivněny situací, v jaké se nacházíme ve chvíli volby, a dostupnými možnostmi.
Vědci vystavili zkoušce osmdesátku dobrovolníků, po nichž požadovali, aby čtyři hodiny hladověli a pak vyhladovělí přistoupili k bufetu. V prvním testu je postavili před volbu mezi lákavým a málo zdravým jídlem (sušenky s čokoládou) a zdravou, ale méně lákavou alternativou (konzerva s lososem).
„Téměř všichni se rozhodli pro pamlsek,“ uvedl koordinátor výzkumu, neurolog Scott Huettel z americké Dukeovy univerzity. „Test jsme nicméně zopakovali a zkombinovali jsme potraviny: v jednom případě jsme pokusným osobám nabízeli dvojici lososa a sušenek, v druhém sušenky a dortík. Dobrovolníci si měli vybrat mezi těmito dvěma páry potravin. Přitom věděli, že mohou sníst jen jednu ze dvou zkombinovaných potravin a že mají padesátiprocentní možnost, jakmile se rozhodnou, získat i tu druhou potravinu, která spolu s tou, kterou si zvolili, tvořila pár. Kdo se přiklonil k volbě páru sladkostí, si mohl být jistý, že může sníst alespoň jednu, zatímco ten, kdo se rozhodl pro pár potravin, v nichž byl losos, si mohl být jen z 50 procent jistý, že dostane i sušenku. Bez ohledu na to, že budou muset sníst méně lákavou potravinu, se účastníci studie ve své většině rozhodli pro kombinaci, v níž byl losos. Bylo jich dvakrát tolik než těch, kdo učinili opačnou volbu.
„Vysvětlení lze hledat v procesech pozornosti. Ve druhém pokusu je losos odlišnou potravinou mezi sladkostmi, proto je výraznější a přitahuje více zájem. Sledovali jsme pohyby očí dobrovolníků, abychom si to ověřili, a zjistili jsme, že se jejich oči více zaměřovaly na zdravé jídlo, kolem něhož byly pouze pamlsky. Jestliže se tedy zdravé jídlo obklopí nezdravým, stává se zdravé jídlo zřejmějším a je pravděpodobnější, že si ho člověk vybere,“ vysvětlil Huettel.
To by podle vědce mohlo pomoci v boji proti efektu „potravinové pouště“ v některých částech měst, kde je obtížné najít čerstvé a zdravé potraviny a kde jsou jen fast foody. V těchto oblastech byla často snaha povzbudit konzumaci zdravých jídel, ale místa, kde je bylo možné nakoupit, byla oddělená od ostatních.
„To nikdy nefungovalo, neboť problém tkví v otázce prezentace pokrmů: různé druhy potravin jsou velmi oddělené. Na jedné straně je ovoce a zelenina, na druhé sladkosti, čokoláda, sušenky. Jestliže by se zdravá potravina umístila do regálu mezi pamlsky, mohlo by to vést více lidí k tomu, aby se rozhodli pro zdravější alternativu. Vyvíjíme velké úsilí na to, aby se lidé rozhodovali pro zdravá jídla, ale s malými změnami kontextu by naše snahy byly úspěšnější,“ dodává Scott Huettel.
pel lcm
