„K umělému vyvolání porodu lékaři přistupují kromě situací, kdy se objeví nějaké těhotenské komplikace jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka, pravděpodobně stále častěji také z důvodu samotné délky těhotenství,“ uvedla koordinátorka Průvodce porodnicemi Miloslava Kramná.
Podíl uměle vyvolaných porodů byl v roce 2018 mezi respondentkami 17,2 procenta, loni 26,6 procenta. V Česku je vyvolání porodu odborníky doporučováno při délce těhotenství 41 týdnů a tři dny. Světová zdravotnická organizace (WHO) ho doporučuje v případě, kdy je delší než 42 týdnů. „S indukcí porodu jsou spojena různá rizika, některá data naznačují například vyšší riziko ukončení porodu císařským řezem,“ dodala Kramná.
Mezi lety 2018 a 2022 podle průzkumu vzrostl také podíl žen, jejichž plod byl nepřetržitě monitorován (na 35,4 procenta) a které dostávaly léky na tlumení bolesti (43,9 procenta). Téměř polovině novorozenců byla loni pupeční šňůra přestřižena až po jejím dotepání, přes čtyřmi lety to bylo 38,2 procenta. Ubývá také žen, kterým je při porodu provedený nástřih hráze. V roce 2019 jich bylo 45 procent, loni téměř o devět procentních bodů méně.
V Česku je ročně asi 110.000 porodů, funguje asi 90 porodnic a 12 perinatologických center pro péči o nedonošené děti. Úmrtnost dětí je asi 4,7 promile a ročně zemře asi deset matek. Statistiky postihují jen porody v porodnicích, data o domácích porodech podle odborníků neexistují. Názory na domácí porody nebo porodní domy se různí, proti jsou hlavně lékaři.
Kompromisem mají být centra porodní asistence v areálu porodnic, která se postupně v nemocnicích budují. Porody v nich vedou samostatně porodní asistentky, lékaře mají možnost zavolat okamžitě v případě komplikací. Porodní pokoje umožňují také větší přítomnost blízkých rodičky.
