„Doteď to bylo spíš pocitově laděné a opora o vědecká data nebyla úplně silná,“ uvedl v panelové diskusi praktický lékař Jan Kopecký z EUC. Podle Vojtěcha Muchy ze spolku Mladí praktici je třeba diskutovat o efektivitě prevence, protože Česko má velmi vysoký podíl úmrtí na preventabilní onemocnění. „Peněz dáváme relativně dost, ale jsou velmi neefektivně využity,“ dodal.
Podle Šonky má lékař během preventivního vyšetření jednou za dva roky na pacienta více času, potenciál prohlídek se ale málo využívá. „Je třeba změnit náplň preventivních prohlídek tak, aby více odpovídaly současnému poznání, například rigidně nastavená laboratorní vyšetření,“ dodal. Jako příklad uvedl vyšetření na hladinu tuků v krvi, které je u pacientů do 30 let jednou za deset let. „Brání to včasné diagnostice některých nemocí,“ dodal.
Změny jsou podle něj součástí připravovaného Národního kardiovaskulárního plánu, tedy plánu na snížení nemocnosti a úmrtnosti na nemoci srdce a cév, které tvořily v roce 2021 téměř 42 procent úmrtí, a nárůstu výskytu dalších nemocí, které souvisí s životním stylem, jako je diabetes nebo obezita. „Měli bychom naškálovat rizikovost pacienta,“ dodal.
Řešit je podle lékařů třeba také nadměrný počet návštěv pacienta u lékaře, který mají Češi dvakrát vyšší než Rakušané a třikrát vyšší než Skandinávci, a eliminovat zbytečná vyšetření nebo zbytečně předepsané léky. Podle Šonky je někdy motivace k nim i ekonomická ze strany zdravotnických zařízení, která je provádějí.
Lékaři připomněli, že velmi časté předepisování testu krve k odhalení rizika rakoviny prostaty bylo například jedním z důvodů zavedení screeningu rakoviny prostaty. Nastavení doporučené frekvence úhrady z veřejného zdravotního pojištění může podle dřívějších údajů ministerstva zdravotnictví ušetřit ročně až třetinu nákladů, více než 200 milionů korun. Omezení je podle Muchy zásadní například u antibiotik, pacientům je ale podle něj obtížné vysvětlit, že tyto léky nepotřebují.
Podle popisu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), u které je registrováno zhruba 60 procent Čechů, pojišťovna hradí preventivní prohlídku u praktického lékaře jednou za dva roky. Součástí je měření krevního tlaku, vyšetření zraku a sluchu nebo vyšetření moči, zkontrolovat by měl lékař také poslechem srdce a plíce, pohmatem štítnou žlázu nebo stav žil a tepen na nohách. Součástí je také zhodnocení výsledků dalších vyšetření, jako je EKG, laboratorní vyšetření glykémie nebo koncentrace cholesterolu.
Další vyšetření přibývají s věkem nebo jsou rozdílná podle pohlaví, například od 45 let u žen vyšetření rizika rakoviny prsu nebo u mužů nad 55 let odběr krve pro vyšetření hladiny PSA naznačující riziko rakoviny prostaty. Pro obě pohlaví nad 50 let jsou doporučená vyšetření k odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku.
