Jednou z pacientek je i matka dvou dětí Věra Švandrlíková, která trpí epileptickými záchvaty od 12 let. Nejvíce se jí líbí relaxační hudba, která ale v jejím případě na potlačení výbojů nefunguje. „Nejvíce jí sedí Mozart, který se jí ale naopak nelíbí. Není vůbec výjimkou, že to pacienti vnímají takto protichůdně,“ uvedl neurolog Ondřej Strýček. Podle vedoucího výzkumného týmu Ivana Rektora jsou to podle zjištění akustické charakteristiky hudby, které mají na mozkovou aktivitu epileptiků vliv, nikoliv to, zda se jim hudba líbí.
U Švandrlíkové odborníci využili toho, že má v mozku zavedených 15 elektrod, protože se rozhodla pro chirurgické řešení epilepsie. Díky monitoringu mozkové aktivity lékaři dokážou přesně identifikovat ložisko způsobující epileptické epizody a následně jej odstranit. Podle Strýčka pak lze operovat s větší jistotou. Podobnou metodu lékaři využívají asi u 20 pacientů ročně.
U stejného počtu chtějí zkoumat i vliv více stylů hudby. „Využíváme toho, že má pacientka v rámci došetřování v mozku zavedené elektrody. Do speciálních těsnících sluchátek jí pouštíme různou hudbu a sledujeme, jak se odráží v počtu epileptiformních výbojů. Jejich počítáním můžeme stanovit, která hudba je pro ni z hlediska redukce výbojů nejvhodnější,“ uvedl Strýček. První den pacienti poslouchají pět odlišných skladeb. Lékař vybere nejvhodnější a její účinek ověřuje následující den co nejpodobnějšími i nejkontrastnějšími skladbami.
Už dříve výzkumný tým zjistil, že u sledovaných pacientů potlačovala epileptické výboje Mozartova hudba, ale také to, že se dopady hudby liší u mužů a žen. „Muži jsou více senzitivní na disonanci a vysokofrekvenční oscilace, ženy jsou citlivější na energetické vlastnosti hudby,“ dodal Rektor.
