„Škála trénování paměti je obrovská. Je to využitelné při každé činnosti s každým klientem,“ uvedla na tiskové konferenci Diana Chrástková.
Trenéři paměti podle ní působí například v knihovnách nebo ve školách všech stupňů včetně vysokých a univerzit třetího věku. Pomáhají také například v pobytových zařízeních pro seniory nebo fakultních nemocnicích. Do kurzů se podle ní hlásí i lékaři nebo ergoterapeuti pracující s pacienty po mrtvici.
„Zájem má také mnoho učitelů a logopedů, protože zjistili, že je to velmi účinné při výuce žáků. Ať už běžných nebo se zvláštními potřebami,“ dodala. U dětí podle odborníků situaci zhoršuje rané a časté používání moderních technologií a ústup od psaní rukou. Podle Chrástkové nedostatečný rozvoj kognitivních schopností mozek i poškozuje.
Mozek funguje podle trenérů paměti jako sval, který se musí posilovat a trénovat. Existují k tomu různé techniky jako mnemotechnické pomůcky. Často jsou založené na kreativitě a fantazii, takže aktivují i pravou polovinu mozku.
Jako prevenci budoucího zhoršování by lidé měli svůj mozek trénovat už od 25 nebo 30 let. „Mezi 50 a 60 rokem se objevují první větší problémy,“ uvedla předsedkyně společnosti Dana Steinová. Situaci podle ní zhoršuje alkohol, nedostatek spánku a zejména pohybu. „Nejúčinnější forma proti nástupu demence je pohyb,“ dodala.
Podle Chrástkové lidé na přednášky či kurzy trénování paměti přicházejí i proto, že na sobě sami pozorují zhoršení kognitivních funkcí, tedy například paměti, řeči, koncentrace nebo rychlosti zpracování informací. V některých případech, například u Alzheimerovy demence, ale první příznaky sám na sobě pacient nepozná, dříve si všimne okolí.
Na téma tréninku paměti chce upozornit Národní týden trénování paměti. Přehled všech přednášek v celém Česku najdou zájemci na webu České společnosti pro trénink paměti a mozkový jogging s názvem Trénování paměti. Vedou je profesionální trenéři, kteří prošli akreditovaným vzděláváním. V letech před epidemií covidu-19 je navštívily tisíce lidí.
