Studie představuje první pokus objasnit souvislost mezi osamělostí a prostředím, v němž se člověk nachází, uvádí deník The Guardian. Tým z veřejné vysoké školy King’s College London přitom své závěry staví na údajích, které několik stovek účastníků z celého světa hlásilo v reálném čase skrze mobilní aplikaci. V ní lidé v náhodných momentech vyplňovali hodnocení s otázkami jako „Zdá se vám místo, kde se právě nacházíte, přelidněné?“ nebo „Slyšíte v tuhle chvíli ptáky?“.
„Zvýšené přelidnění a hustota obyvatel byly spojené s vyššími mírami osamělosti,“ uvádí výzkumníci. Chvíle, kdy lidé viděli stromy, oblohu či nějaké vodní těleso nebo slyšeli ptáky, byly naopak spojené s 28procentním poklesem pravděpodobnosti, že se člověk bude cítit osamělý. Pocit sounáležitosti s lidmi v okolí údajně riziko osamělosti snižovalo asi o pětinu, přičemž při současném kontaktu s přírodou byl pozorovaný pozitivní účinek ještě o 18 procent silnější.
„Pozitivní vazba mezi sociální inkluzivitou a nižšími mírami osamělosti byla zřetelnější, když byli účastníci v kontaktu s přírodou, což nasvědčuje souhře mezi sociálním a fyzickým prostředím ve vztahu k osamělosti,“ míní autoři studie.
Veřejné zdraví
Pocity osamění přitom označují za zásadní problém veřejného zdraví, který může zvýšit riziko úmrtí více než znečištění vzduchu, obezita nebo nadměrné pití alkoholu. Deník The Guardian podotýká, že pozitivní účinky pobytu v přírodě na zdraví člověka jsou již poměrně prozkoumaným fenoménem, nová studie ovšem podle autorů zpochybňuje tradiční pohled na města jako místa, která jsou vždy pro duševní zdraví škodlivá. Tým z King’s College London má za to, že přírodní prvky ve městech mohou posilovat vztah obyvatel k daným lokalitám, jakož i poskytovat příležitosti k setkávání.
„Obzvláště v hustě zalidněných městech by měla být zavedena specifická opatření, která by zvyšovala sociální inkluzi a kontakt s přírodou a zároveň omezovala přelidnění,“ doporučuje ve svém článku.
