„Zánět, způsobený například zvýšenou hladinou cukru, kouřením, vysokým cholesterolem, obezitou atp., se nijak neprojevuje, necítíme ho. Vede ale mimo jiné ke vzniku aterosklerózy, a ta zase například k infarktu a dalším srdečním chorobám,“ popsal Vrablík. Méně typickým původcem zánětu je podle něj neléčená paradontóza a zkažené zuby. „Péče o zuby je tak součástí prevence nemocí srdce a cév,“ dodal.
Nemoci srdce a cév jsou dlouhodobě v ČR nejčastější příčinou úmrtí. Jako základní prevenci vidí lékaři obecně zdravý životní styl, tedy vyváženou stravu a dostatek pohybu. Není přitom nutné systematické cvičení, stav může zlepšit i chůze.
„Studie jasně prokázaly, že každému desátému předčasnému úmrtí lze předejít už 11 minutami rychlé chůze denně. Čím více kroků uděláme, tím více se snižuje nejen riziko výskytu kardiovaskulárních nemocí, ale také řady druhů rakoviny,“ uvedl předseda odborné společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Aleš Linhart. Doporučení je podle něj minimálně 6000 kroků denně, ideální je 150 minut pohybu týdně.
S nějakou nemocí srdce či cév se léčí 2,9 milionu lidí. Častá jsou ta, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu. S ním je ročně hospitalizováno kolem 14.000 lidí, další se ale do nemocnic nedostanou včas. Později se u nich může projevit srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo. Vzniknout může také třeba neléčeným vysokým krevním tlakem. Vysoký krevní tlak má podle odhadů více než třetina lidí starších 25 let.
Infarkt přežije téměř 95 procent pacientů, kteří se s ním dostanou včas do nemocnice. Jejich srdce ale zůstává poškozené. Jde tak o jednu z příčin častějšího výskytu srdečního selhání v pozdějším věku. „Zatímco před čtyřmi lety tady žilo 360 000 pacientů se srdečním selháním, v roce 2040 jich může být až 900 000. A to nepočítáme další nemoci spojené se srdcem a oběhem. Loni lékaři ošetřili pro některou z mnoha kardiologických diagnóz přibližně tři miliony lidí,“ dodal Linhart.
