Povědomí o termínu „telemedicína“ se mezi lékaři i pacienty zvýšilo v době epidemie covidu-19. „Praxe jasně ukázala, že určitá forma hrazené distanční péče je potřebná,“ uvedl Král. Lékaři hojně využívali už dříve zavedenou možnost předepsat pacientovi léky prostřednictvím elektronického receptu, nově vznikla elektronická žádanka na covidový test. Zdravotní pojišťovny praktickým lékařům začaly platit i za konzultaci s pacientem po telefonu nebo prostřednictví videohovoru. Kromě praktických lékařů měli tuto možnost také například psychiatři.
Podle Krále ale tento druh „telemedicíny“ neudělal dobrou službu pro vstup zdravotnických prostředků reálné telemedicíny do úhrad zdravotních pojišťoven. „Jedním z nedostatků byla omezená možnost důkazů a evidence,“ doplnil. Pro pojišťovny byl podle něj problém takovou vykázanou péči zkontrolovat.
Také praktický lékař David Halata nepovažuje telefonickou konzultaci s pacientem za telemedicínu v pravém smyslu slova. „Telefon není telemedicína, je to jenom pohovor. Nezískáváme žádná data nebo výsledky vyšetření,“ řekl na tiskové konferenci.
Mají to změnit moderní technologie. Od dubna letošního roku plánuje Vojenská zdravotní pojišťovna v pobytových zařízeních sociální péče pilotní testování diagnostických přístrojů a navazujících služeb AnyCare na zhruba 200 až 500 pacientech. Podle zakladatele firmy Michala Krobota se jedná i s dalšími pojišťovnami.
„Neplánujeme nahradit návštěvy lékaře, ale plánujeme vytvořit nějakou širší koncepci ve smyslu hybridní péče,“ uvedl.
Přístroj umožňuje pomocí různých senzorů a kamer například poslechnout srdce a plíce pacienta, vyšetřit ústní dutinu nebo kožní znaménka, případně změřit teplotu. Vše může lékař sledovat buď v reálném čase, nebo si nechat poslat přes internet, podle zadaných příznaků také přístroj lékaři navrhne diagnózu. „Přístroj sám nestanovuje diagnózu, maximálně ji doporučuje, diagnózu musí vždy stanovit lékař,“ řekl Krobot.
Podle Halaty jsou zejména pro pacienty s demencemi veškerá vyšetření mimo prostředí, na které jsou zvyklí, velmi stresující a mohou i zhoršit jejich zdravotní stav. Podle Krobota navíc může být zdravotní péče i efektivnější z hlediska personálu.
V připomínkovém řízení je podle Krále změna zákona o zdravotních službách, která by telemedicínu legislativně zakotvila. Vstupem moderních technologií do úhrad se zabývají i zdravotní pojišťovny. „Rádi bychom se zapojili do diskuse, aby se dobře nastavil úhradový model pro telemedicínská řešení jako taková a zdravotnické prostředky v podobě software,“ doplnil Král, který působí v konzultační společnosti Porta Medica.
Podle dat konference LIFMAT 2022 stouplo loni využívání prostředků telemedicíny v Česku meziročně zhruba o třetinu. Využívají je častěji soukromá zařízení než ta státní, protože většina výkonů není hrazena z veřejného pojištění. Zhruba o 30 procent vzrostla i skupina pacientů, která pomůcky telemedicíny využívá.
Nejčastější jsou v oborech jako diabetologie, kardiologie, rehabilitace nebo sportovní lékařství. Podle vedoucího Národního telemedicínského centra při Fakultní nemocnici Olomouc Miloše Táborského by telemedicínu mohly využívat stovky tisíc pacientů.
